Starý Jičín

Starý Jičín
Náměstí ve Starém Jičíně, v pozadí kostel sv. Václava a hradní vrch
Náměstí ve Starém Jičíně, v pozadí kostel sv. Václava a hradní vrch
Znak obce Starý JičínVlajka obce Starý Jičín
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Nový Jičín
Obec s rozšířenou působností Nový Jičín
(správní obvod)
Okres Nový Jičín
Kraj Moravskoslezský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 934 (2023)[1]
Rozloha 33,68 km²[2]
Nadmořská výška 295 m n. m.
PSČ 742 31
Počet domů 903 (2021)[3]
Počet částí obce 9
Počet k. ú. 9
Počet ZSJ 10
Kontakt
Adresa obecního úřadu Starý Jičín č. evid. 133
742 31 Starý Jičín 1
podatelna@stary-jicin.cz
Starosta Bc. Rudolf Kalíšek
Oficiální web: www.stary-jicin.cz
Starý Jičín
Starý Jičín
Další údaje
Kód obce 599905
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starý Jičín je obec, která se nachází v okrese Nový JičínMoravskoslezském kraji, zhruba 4 kilometry jihozápadně od Nového Jičína. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.

Název

Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Dika (vyslovováno ďika), jehož základem je přídavné jméno dik(ý) - "divoký". Hlásková změna Di- > Ji- sice není ve staré češtině přímo doložena, ale předpokládá se na základě běžné změny Dě- > Jě-. Původně tedy jméno osady znělo Dičín a jeho význam byl "Dikův majetek". Od 14. století se přidával přívlastek Starý na rozlišení od sousedního Nového Jičína, na nějž bylo jméno též přeneseno. Německé jméno Titschein (jeho vlivem se do 15. století v češtině užívalo též Tičín) vychází z původní české podoby Dičín.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1240. Kostel svatého Václava je však svým původem starší, patrně již z století 12. a tak v sobě obsahuje snad všechny historické slohy. Původní svatováclavský farní kostel tvořila v určité podobě jen dnešní jižní kaple svatého Kříže a mohutná věž je zmiňována již roku 1376. Po roce 1530 prodělal chrám rozhodující renesanční přestavbu a gotická věž získala atypickou renesanční atiku. Během barokní přestavby (1715-1721) bylo vystavěno nové kněžiště, klenba, baziliková okna a patrová kruchta. Po roce 1830 byly dřevěné tribuny strženy a nahrazeny kamenným zděným chórem. Pod otářem kostela byla nalezena krypta která obsahovala také měděnou rakev se znakem Žerotínů z roku 1613 se čtyřmi rodokmeny. Krypta byla při výstavbě mramorové dlažby zasypána z důvodu stability kostela.[5] Z východní strany ke kostelu přiléhá rovněž hrobka rodu Deymů, posledních majitelů starojičínského panství, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Kolem chrámu se nacházel dříve také hřbitov. Ten byl později nahrazen novým, rozkládajícím se severně, na úpatí václavského kopce. Za zmínku stojí také kryté schodiště, které propojuje areál kostela se starou farou. Ve věži chrámu se nachází tři zvony; největší z nich (sv. Václav) o hmotnosti 3000 kg pochází z roku 1579, dále menší zvony (Panna Maria a sv. Cyril) z roku 1603 a 1735. V sobotu 7. května 2022 přinesla TV Noe přímý večerní přenos z tohoto chrámu (modlitbu za Ukrajinu).

Od roku 1992 pořádá TJ Orel vždy kolem 28. září od kostela sv. Václava "Svatováclavský běh". Zajímavým bodem běhu pro všechny kategorie je stoupání na Hrad Starý Jičín. Běží se po asfaltových cestách i cestách s přírodním povrchem.

Nový Svatováclavský prapor s vyšívaným zobrazením jedoucího knížete (se zlatým nápisem "Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím"), inspirovaným barokním obrazem světce na hlavním oltáři chrámu, vysvětil na mši ve středu 28. září 2022, za zpěvu Svatováclavského chorálu, ředitel TV Noe Leoš Ryška.[6]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Starém Jičíně.

Části obce

Obyvatelstvo

Doprava

Vesnici prochází silnice první třídy I/48.

Osobnosti

  • Jan Pěček (1841–1923), římskokatolický kněz, vysvěcen r. 1867. V době kdy byl starojičínským farářem, spoluzakládal v r. 1895 s novojičínským kaplanem P. Janem Šrámkem (1870 – 1956) Katolicko-politickou jednotu pro politický okres Jičín[7]
  • Ignác Kremel (1865–1929), římskokatolický kněz, rodák z Janovic, vysvěcen r. 1888. Křtitel pozdějšího kardinála a biskupa litoměřického Štěpána Trochty.[8][9]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 364, 365.
  5. https://www.nockostelu.cz/kostel/4802/
  6. Zpravodajské Noeviny, 4. října 2022, Televize Noe
  7. Pavel MAREK: Čeští křesťanští sociálové. Příspěvek k problematice programových a organizačních základů českého politického katolicismu v letech 1894-1938. Olomouc, UP 2011, s. 309
  8. Faráři farnosti Valašské Klobouky – Farnost Valašské Klobouky [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. 
  9. KRATOCHVÍL, Jakub. Příběhy mužů s kolárkem: Medailony zemřelých duchovních správců a kněží-rodáků valašskokloboucké farnosti. 1. vyd. Valašské Klobouky: Jakub Kratochvíl, 2005. 58 s. S. 8. 

Literatura

  • SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s. 

Externí odkazy


Zdroj