Arsinoé III.

Arsinoé III.
Doba vlády 220–204 př. n. l.[1]
Narození 246 př. n. l.
Alexandrie
Úmrtí 204 př. n. l. (ve věku 41–42 let)
Manžel Ptolemaios IV. Filopatór
Potomci Ptolemaios V. Epifanés
Dynastie Ptolemaiovci
Otec Ptolemaios III. Euergetés
Matka Berenika II.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Arsinoé s manželem Ptolemaiem, reliéf v chrámu Hathor Deir el-Medina

Arsinoé III. (246 př. n. l.?Alexandrie – 204 př. n. l.) byla královnou ptolemaiovského Egypta v letech 220–204 př. n. l. Byla dcerou Ptolemaia III. a Berenice II.[2] Arsinoé a její manžel Ptolemaios IV. Filopatór byli jako vládci respektováni egyptskou veřejností.[3]

Život

Mezi koncem října a začátkem listopadu 220 př. n. l. byla provdána za svého mladšího bratra Ptolemaia IV. Aktivně se podílela na vládě země díky toleranci vlivného ministra Sosibia.

V roce 217 př. n. l. doprovázela Ptolemaia IV. spolu s 55 000 vojáky v bitvě u Raphie v Palestině proti Antiochovi Velikému s 68 000 vojáky.[4] Je možné, že Arsinoé velela části pěchotní falangy.[4] Obě strany využívaly kavalérii, slony, i specializované jednotky, jako jsou lukostřelci, stejně jako tradiční makedonskou falangu.[4] Když viděla, že se šance na výhru bitvy snižuje, předstoupila před vojáky a nabádala je, aby bojovali za obranu svých rodin. Za výhru každému z nich také slíbila dvě miny zlata, což se také po vítězství stalo.[5]

V létě roku 204 př. n. l. zemřel Ptolemaios IV. Jeho ministři Agathoklés a Sosibius se obávali, že by si Arsinoé zajistila regentství, a nechali ji zavraždit v palácovém převratu[6] předtím, než vůbec slyšela o smrti svého manžela, čímž si zajistili regentství pro sebe.

Odkaz

Eratosthenés z Kyrény napsal rukopis nazvaný Arsinoé, který se ztratil, přičemž námětem byly vzpomínky na královnu. Dílo citovalo mnoho starověkých učenců.[7]

Portréty její podoby existují v podobě mramorové busty[8] a další z bronzu.[9]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arsinoe III of Egypt na anglické Wikipedii.

  1. ↑ STUCKENBRUCK, Loren T.; GURTNER, Daniel M. T&T Clark Encyclopedia of Second Temple Judaism Volume Two. London: [s.n.], 2019. Dostupné online. ISBN 9780567660954. S. 457. (anglicky) 
  2. ↑ DODSON, Aidan; HILTON, Dyan. The Complete Royal Families of Ancient Egypt. [s.l.]: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0-500-05128-3. (anglicky) 
  3. ↑ TYLDESLEY, Joyce A. Chronicle of the queens of Egypt : from early dynastic times to the death of Cleopatra. New York, NY: Thames & Hudson Dostupné online. ISBN 0500051453. S. 194. (anglicky) 
  4. ↑ a b c PENNINGTON, Reina. Amazons to Fighter Pilots: A Biographical Dictionary of Military Women. Westport, Conn.: Greenwood Press, 2003. ISBN 0313327076. S. 25. (anglicky) 
  5. ↑ MEYERS, Carol; CRAVEN, Tony; KRAEMER, Ross S. Women in Scripture: A Dictionary of Named and Unnamed Women in the Hebrew Bible, the Apocryphal/Deuterocanonical Books, and the New Testament. New York: Houghton Mifflin, 2000. ISBN 0-395-70936-9. S. 397. (anglicky) 
  6. ↑ BENNETT, Chris. Arsinoe III [online]. Tyndalehouse, 2006-09-14 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ CARNEY, Elizabeth Donnelly; MÜLLER, Sabine. The Routledge companion to women and monarchy in the ancient Mediterranean world. Abingdon, Oxon: Routledge, 2020. Dostupné online. ISBN 978-0-429-43410-5. S. 113, 114. (anglicky) 
  8. ↑ Marble Bust of Arsinoe III [online]. Ministry of Tourism and Antiquities [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ DAEHNER, Jens M.; LAPATIN, Kenneth; SPINELLI, Ambra. Artistry in Bronze: The Greeks and Their Legacy (XIXth International Congress on Ancient Bronzes) [online]. Artistry in Bronze, 2017-11-17 [cit. 2023-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Zdroj