Antonín Isidor z Lobkowicz

Antonín Isidor kníže z Lobkowicz
Antonín Isidor Lobkowicz (rytina Josefa Berglera)
Antonín Isidor Lobkowicz (rytina Josefa Berglera)
Kníže z Lobkowicz a
4. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury
Ve funkci:
28. ledna 1803 – 12. června 1819
Předchůdce August Antonín Josef z Lobkowicz
Nástupce August Longin z Lobkowicz
Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci:
23. duben 1812 – 12. červen 1819
Panovník František I.
Předchůdce Josef Vratislav z Mitrovic
Nástupce Karel Clam-Martinic
Plukovník rakouské armády
Jednatel Společnosti vlasteneckých přátel umění
Narození 16. prosince 1773
Madrid
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Úmrtí 12. června 1819 (ve věku 45 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Titul Hodnostní korunka náležící titulu kníže kníže
Choť (1796) Marie Sidonie Kinská z Vchynic a Tetova (1779–1837)
Rodiče August Antonín Josef z Lobkowicz (1729–1803)
Ludmila Josefa Czerninová z Chudenic (1738–1790)
Děti August Longin (1797–1842)
Josef Maria August (1799–1832)
František Jiří (1800–1858)
Ferdinand (1801–1831)
Příbuzní vnuk: Jiří Kristián z Lobkowicz (1835–1908)
děd: Jan Jiří Kristián z Lobkowicz (1686–1755)
babička: Marie Henrietta Karolína z Valdštejna (1702–1780)
děd: František Antonín Czernin z Chudenic (1710–1739)
babička: Marie Isabela de Merode-Westerloo (1703–1780)
tchán: Josef Kinský z Vchynic a Tetova (1751–1798)
tchyně: Marie Rosa Aloisie z Harrachu (1758–1814)
pravnuk: Bedřich Lobkowicz (1881–1923)
pravnuk: Jan Adolf Lobkowicz (1885–1952)
Zaměstnání politik, úředník
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění Velkokříž rakouského Leopoldova řádu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Isidor kníže z Lobkowicz (16. prosince 1773 Madrid – 12. června 1819 Praha, celým jménem Antonín de Padua Isidor Ludvík Raimond Valentin Melchior František de Paula Gabriel z Lobkowicz) byl český šlechtic z mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkoviců. Zastával úřad nejvyššího komorníka Českého království.

Život

Jeho otcem byl August Antonín Josef z Lobkowicz (1729–1803),[1] který působil coby velvyslanec ve Španělsku, a matkou Marie Ludmila Černínová z Chudenic, jež se stala dědičkou mělnického panství, které tak přešlo do majetku Lobkoviců.

Antonín Isidor, jediný syn svých rodičů, se věnoval správě rodinného majetku a umění. Patřil například k zakládajícím osobnostem Společnosti vlasteneckých přátel umění[p 1] a stal se též jejím jednatelem.[3] K jeho podřízeným patřil například Václav Skalník (1776–1861), přední zahradník své doby, jenž zvelebil Mariánské Lázně.[4] Hrabě Lobkovic také podporoval pěstování vinné révy v okolí Mělníka.[5]

Zemřel v Praze 12. června 1819 a byl pohřben v rodinné hrobce Lobkoviců na hřbitově v Hoříně,[zdroj?] která byla dokončena několik let po jeho smrti.

Majetek

Vlastnil Mělník, Hořín, Sedlice, Pšovku (dnes součást Mělníka), Skuhrov a Drhovle.[6]

Rodina

Oženil se 6. června 1796 v Inzensdorfu s hraběnkou Marií Sidonií Kinskou z Vchynic a Tetova (11. únor 1779 Vídeň – 26. březen 1837 Praha), dcerou Josefa Kinského z Vchynic a Tetova na Chocni a Heřmanově Městci (1751–1798) a jeho manželky Marie Rosy Aloisie z Harrachu (1758–1814). Manželka byla palácovou dámou a dámou Ŕádu hvězdového kříže. Byla pohřbena v Hoříně. Narodilo se jim 7 dětí.

  • 1. August Longin (15. 3. 1797 Praha – 17. 3. 1842 Vídeň), c. k. komoří, tajný rada, hejtman Budějovického kraje (1824–1825)
    • ⚭ (10. 11. 1827 Hluboká nad Vltavou) Anna Berta ze Schwarzenbergu (2. 9. 1807 Vídeň – 12. 10. 1883 Salcburk)
  • 2. Marie Ludmila (15. 3. 1798 Hořín – 8. 1. 1868 Brusel)
  • 3. Josef Maria August (19. 4. 1799 – 20. 3. 1832)
    • ⚭ (10. 11. 1829) hraběnka Marie Františka ze Šternberka a Manderscheidu (2. 11. 1805 – 27. 5. 1845)
  • 4. František Jiří (24. 4. 1800 – 2. 2. 1858), diplomat, svobodný a bezdětný
  • 5. Ferdinand (16. 8. 1801 – 13. 8. 1831), svobodný a bezdětný
  • 6. Marie Anna (4. 10. 1802 – 1. 1. 1830), svobodná a bezdětná
  • 7. Marie Helena (10. 2. 1805 – 15. 4. 1856), svobodná a bezdětná

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Společnost byla založena 5. února 1796 a posléze se z ní stala pražská Národní galerie.[2]

Reference

  1. ↑ Lobkowicz, Antonín Isidor z, princ, 1773–1819 [online]. Praha: Knihovna Národního muzea [cit. 2016-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-13. 
  2. ↑ Společnost vlasteneckých přátel umění, předchůdce Národní galerie [online]. Praha: Česká televize, 2008-02-05 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ Zámek Mělník – Popis [online]. Praha: Taprimex Group, 2008-04-21 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ ŠVANDRLÍK, Richard. Václav Skalník a Mariánské Lázně [online]. Mariánské Lázně: Richard Švandrlík [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ KUJOVIČOVÁ, Michaela. Tlače 16. storočia pražskej lobkowiczkej knižnice nachádzajúce sa v Univerzitnej knižnice v Bratislave. Miscellanea. 2004, čís. 18, s. 296–323. (slovensky) 
  6. ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové: dějiny a genealogie rodu. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2002. 240 s. (Historia nobilium). ISBN 80-903040-3-6. S. 176. 

Externí odkazy

Zdroj