Antonio Skármeta

Antonio Skármeta
Rodné jméno Esteban Antonio Skármeta Vranicic
Narození 7. listopadu 1940 (83 let)
Antofagasta
Povolání filmový režisér, scenárista, diplomat, spisovatel, filmový herec a filozof
Stát ChileChile Chile
Alma mater Národní institut Josého Miguela Carrery
Chilská univerzita
Kolumbijská univerzita
Významná díla Ardiente paciencia
Ocenění Américas Award (2000)
Cena Médicis pro cizince (2001)
Goethova medaile (2002)
Cena Planety (2003)
Cena José Maríi Arguedase (2003)
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Esteban Antonio Skármeta Vranicic

Antonio Skármeta (* 7. listopadu 1940, Antofagasta)[1] je chilský diplomat, scenárista, politik a také spisovatel, který obdržel roku 2014 literární ocenění 'Premio Nacional de Literatura de Chile'.[2][3][4]

Biografie

Je synem chorvatských[5] přistěhovalců z ostrova Brač. Vystudoval filozofii a literaturu na univerzitě v Chile.[6] V roce 1964 se oženil s malířkou Cecilií Boiserovou, po rozvodu žije s Norou Preperski.[7] Po vojenském převratu v Chile v roce 1973[8], opustil – ostatně jako jeho krajan Gonzalo Rojas – zemi. V letech 1975–1989[9] pobýval v německém exilu,[10] a to v Západním Berlíně, kde se živil např. psaním scénářů.[11] Do vlasti se navrátil až v roce 1989.[12]

Antonio Skármeta hovoří německy.[13] Je autorem řady románů a povídek.

Bibliografie

České překlady ze španělštiny

  • Zdálo se mi, že sníh hoří (orig. 'Soñé que la nieve ardia'). 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1982. 159 S. Překlad: Věra Rodríguezová, verše Pabla Nerudy a Antonia Skármety přeložil Miloslav Uličný, autorka doslovu: Anna Housková

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antonio Skármeta na německé Wikipedii.

  1. ↑ Antonio Skármeta. www.escritores.cl [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ Antonio Skármeta gana el Premio Nacional de Literatura 2014 [online]. emol.com, 2014-08-22 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. ↑ Antonio Skármeta recibe el Premio Nacional de Literatura 2014 [online]. 24horas.cl [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. ↑ Antonio Skármeta ganó el Premio Nacional de Literatura de Chile [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ Skármeta, Antonio. www.escritores.org [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Biografía de Antonio Skármeta. www.casamerica.es [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ SMITH, Verity. Encyclopedia of Latin American Literature. [s.l.]: Routledge 1781 s. Dostupné online. ISBN 9781135314255. (anglicky) Google-Books-ID: TB2PAgAAQBAJ. 
  8. ↑ Antonio Skármeta: biografía y obra - AlohaCriticón [online]. 2009-11-30 [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. ↑ Antonio Skarmeta. Berliner Zeitung. Dostupné online [cit. 2017-05-26]. (německy)  Archivováno 2. 8. 2020 na Wayback Machine.
  10. ↑ Biografia de Antonio Skármeta. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ BUCH, HANS CHRISTOPH. Poesie des Protests: Dem Schriftsteller Antonio Skármeta zum 70.. tagesspiegel.de. 2010-11-06. Dostupné online [cit. 2017-05-26]. (německy) 
  12. ↑ RICHTER, Imke. Poesie und Politik: Antonio Skármetas Roman "Mit brennender Geduld". [s.l.]: Bachelor + Master Publication 77 s. Dostupné online. ISBN 9783958203471. (německy) Google-Books-ID: RBvBCQAAQBAJ. 
  13. ↑ Antonio Skármeta, der literarische Botschafter | Kultur | DW | 10.01.2013. DW.COM [online]. [cit. 2017-05-26]. Dostupné online. (německy) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj