Anton Kochanowski von Stawczan
| Anton Kochanowski von Stawczan | |
|---|---|
 Anton Kochanowski von Stawczan (r. 1877)
| |
| Poslanec Říšské rady | |
|
Ve funkci: 1871 – 1885 | |
| Poslanec Bukovinského zemského sněmu | |
|
Ve funkci: 1868 – 1904 | |
| Zemský hejtman Bukoviny | |
|
Ve funkci: 1874 – 1884 | |
| Předchůdce | Eudoxiu de Hurmuzachi |
| Nástupce | Alexander Wassilko von Serecki |
| Starosta Černovic | |
|
Ve funkci: 1866 – 1874 | |
|
Ve funkci: 1887 – 1905 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství |
Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci) |
| Narození |
17. listopadu 1817 Tarnopol  Rakouské císařství
|
| Úmrtí |
10. září 1906 Černovice  Rakousko-Uhersko
|
| Alma mater | Lvovská univerzita |
| Ocenění | Řád červené orlice 2. třídy Řád rumunské hvězdy komtur s hvězdou Řádu svatého Řehoře Velikého Řád Františka Josefa Řád železné koruny |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anton Kochanowski von Stawczan (17. listopadu 1817 Tarnopol – 10. září 1906 Černovice[1][2]) byl rakouský politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady, dlouholetý zemský hejtman Bukoviny a starosta Černovic.
Biografie
Studoval práva na Lvovské univerzitě a od roku 1850 působil v Černovicích jako advokát. Byl prezidentem advokátní komory v Bukovině. Získal četná vyznamenání a roku 1898 byl povýšen do baronského stavu.[1]
Byl aktivní veřejně i politicky. Od roku 1864 byl členem obecní rady v Černovicích. V období let 1866–1874 a znovu 1887–1905 zastával úřad starosty tohoto města (celkem byl starostou zvolen devětkrát[2]). Zasadil se o zřízení elektrárny a vodovodu, výstavbu kanalizační sítě a vznik sítě elektrických drah. Roku 1868 byl zvolen na Bukovinský zemský sněm, kde zasedal až do roku 1904. V období let 1874–1884 byl zemským hejtmanem (předsedou sněmu a nejvyšším představitelem zemské samosprávy) v korunní zemi Bukovina.[1] Zemský sněm ho roku 1871 delegoval i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy) za zemské hlavní město Černovice. Uspěl rovněž v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 (kurie městská, obvod Černovice. Mandát zde obhájil i ve volbách do Říšské rady roku 1879.[3]
Patřil k liberálům (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[1][4] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[5]
Zemřel v září 1906.[2]
Vyznamenání
-
Řád červené orlice II. třídy (Pruské království, 1901)[6]
-
Řád železné koruny III. třídy (Rakousko-Uhersko, 1872) -
Řád železné koruny II. třídy (Rakousko-Uhersko, 1884) -
komtur Řádu Františka Josefa (Rakousko-Uhersko, 1875) -
komtur Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko, 1898)[7]
-
Řád svaté Anny II. třídy (Ruské impérium, 1888) -
komtur s hvězdou Řádu svatého Řehoře Velikého (Vatikán, 1898)
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Kochanowski von Stawczan na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kochanowski von Stawczan, Anton Frh. (1817-1906), Politiker, s. 22. (německy)
- ↑ a b c Různé zprávy. Národní listy. Září 1906, roč. 46, čís. 250, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Z říšské rady. Pražský denník. Leden 1872, roč. 7, čís. 13, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie, k. k. Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1902, S. 841
- ↑ Bukowinaer Post Nr. 797, vom Sonntag, 29. ledna 1899, S. 4
