Anton Fuchs

Anton Fuchs OFM
kněz
Zasvěcený život
Institut františkáni
Svěcení
Služby kazatel (mj. Plzeň, od 1697)
Osobní údaje
Místo narození Slezsko
Datum úmrtí 23. září 1703
Místo úmrtí Nysa
Národnost slezská - německá
Povolání spisovatel a kazatel
Řády a ocenění concionator generalis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Fuchs OFM (? – 1703), česky Antonín Fuchs byl slezský františkán a kazatel německého jazyka. Před vstupem k františkánům byl členem řádu křížovníků s červeným křížem – Strážců Božího hrobu.[1] Od roku 1697 působil jako řádný kazatel v plzeňském klášteře františkánů.[2] Jako kazatel se honosil čestným titulem „concionator generalis“. Zemřel 23. září 1703 v Nyse.[3]

Anton Fuchs byl autorem třísvazkové sbírky německých kázání:

  • Speculum mundi evangelicum, oder, Evangelischer Welt-Spiegel ... Geruckt zu Brünn : bey Francisco Ignatio Sinapi, 1696. 1. Theil: [22], 483, [21] s. : il. (mědir.); 8° (22 cm). -- 2. Theil: 685, [33] s.; 8° (22 cm)[4]
  • Speculum Marianum Festivum et Dolorosum, oder Marianischer Fest – und Fasten – Spiegel. Neyß : gedruckt bey Joseph Schlögel, 1705. [19], 454, [10] s.[5]
  • Speculum Coelestis Hierusalem Evangelicum, oder Evangelischer Himmels – Spiegel. Nürnberg : in Verlegung Johann Christoph Lochners, 1702. 1: Theil: [16], 600, [28] s.[6]

Rozdělení homiletických dílů odpovídalo obvyklým soudobým zvyklostem. První jmenovaná sbírka (Speculum mundi...) obsahovala kázání nedělní, třetí (Speculum Coelestis) promluvy pro svátky a druhá zmíněná (Speculum Marianum) promluvy mariánské.[7]

Reference

  1. ↑ GREIDERER, Vigilius OFM. Germania Franciscana seu Chronicon Geographo-Historicum Ordinis S. P. Francisci in Germania. Tomus 1.. Oeniponte: [s.n.], 1777. WRBCZANSKY, Severin OFM. Nucleus Minoritius…. Vetero-Pragae: typis Joannis Caroli Hraba, 1746. S. 36. 
  2. ↑ Liber Memorabilium conventus Plsnensis, s. 517–strojopisný přepis – Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
  3. ↑ Řádové nekrologium české františkánské provincie.
  4. ↑ Dochováno v Staré knihovně kapucínů v Brně kapucínská provinční knihovna, signatura 07 F 05. Dále Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura Be 935 (původem z františkánské knihovny v Bechyni, exempláře věnované přímo autorem svému spolubratru Anaklétu Steinhauserovi - †1741). Srov. katalog, vč. digitálních kopií titulních stran a frontispisového mědirytu (cit. 6.2.2015). Další exempláře v knihovně františkánů v Moravské Třebové (knihovní fondy z klášterů v Dačicích a M. Třebové) a v knihovním fondu znojemských dominikánů. Viz též MAGYAR, Arpád; ZVARA, Edina. A Kaplonyi Ferences rendház könyvtárának régi állománya : katalógus = Altbücherstand der Bibliothek des Franziskanerklosters in Kaplau. Budapest: Országos Széchényi könyvtár, 2009. Č. 658 (s. 160). 
  5. ↑ Dochováno v Provinční knihovně kapucínů Praha-Hradčany nebo v knihovně františkánů v Moravské Třebové. Srov.KAMINSKY, Friedrich. Beiträge zur Geschichte des oberschlesischen Buchbinderei-, Buchdruck-, Buchhandels-, Zeitungs-u, Bibliothekswesens bis 1815. Breslau und Oppeln: Priebatsch’s Buchhandlung, 1927. S. 48. 
  6. ↑ Dochováno v Provinční knihovně kapucínů Praha-Hradčany. Dále Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura CK 1024 (původem od minoritů z Českého Krumlova) – srov. katalog (vč. dig. kopií titulní strany a frontispisu).
  7. ↑ GREIDERER, Vigilius OFM. Germania Franciscana seu Chronicon Geographo-Historicum Ordinis S. P. Francisci in Germania. Tomus 1.. Oeniponte: [s.n.], 1777. S. 775. 

Zdroj