Antonín Burdych starší

Antonín Burdych
Narození 13. října 1874
Kramolna Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 9. července 1942
Pardubice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí popraven zastřelením
Bydliště Kostelecké Končiny
Národnost česká
Občanství Československo
Povolání rolník
Choť Josefa Burdychová
Děti Antonín Burdych mladší, Zdeňka Satranová, Marie Térová
Rodiče Antonín Burdych nejstarší, Josefa Suková
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Antonín Burdych (13. října 1874 Kramolna – 9. července 1942 Pardubice) byl český spolupracovník výsadku Silver A popravený nacisty.

Život

Civilní život

Památník v lesíku na Končinách, kde zemřel Antonín Burdych mladší

Antonín Burdych se narodil 13. října 1874 na Kramolně. Tamtéž se v roce 1897 oženil s Josefou Dítětovou. Pracoval v Bartoňově textilní továrně ve Starém Městě nad Metují na pozici továrního mistra, kam se i přestěhoval a kde se manželům Burdychovým narodil syn Antonín a dcery Zdeňka a Marie. Textilnímu průmyslu se v závěru první světové války přestalo dařit a tak Antonín Burdych zakoupil od Antonína Alina usedlost čp. 168 na Kosteleckých Končinách, kam se s celou rodinou v únoru 1918 přestěhoval a začal se věnovat zemědělství. Usedlost později převzal jeho syn Antonín, který si sem přivedl manželku Miladu, se kterou měl dva syny: Vladimíra a Antonína. Dcery se vdaly do Červeného Kostelce a Náchoda.

Pamětní deska u jeho usedlosti na Kosteleckých Končinách

Protinacistický odboj

Antonín Burdych vstoupil do protinacistického odboje dne 28. 6. 1942, kdy na žádost jeho dcery Zdeňky poskytli Burdychovi na své usedlosti v Kosteleckých Končinách útočiště radistovi Silveru A Jiřímu Potůčkovi a jeho radiostanici Libuši, protože v dřívější místo na půdě bohdašínské školy nebylo bezpečné. Jiří Potůček zde měl pobývat jen dočasně, protože pro něj sokolský odboj připravoval základnu ve své chatě v Doubravici. Radista byl umístěn do úkrytu na potraviny vybudovaného během první světové války. Nacházel se za zdí v přízemí objektu, vstup byl ale z půdy. Již předtím se ale Zdeňčin manžel, bohdašínský učitel Ladislav Satran pokoušel obstarat pro Potůčka jiné místo. Po poradě požádal společně s Josefem Klikarem o pomoc rtyňského lékaře Viléma Dvořáčka, který ale vše nahlásil. Gestapo již tou dobou z výslechů v Pardubicích jméno Satran znalo, ale volné konce spojilo až díky tomuto udání. Manželé Satranovi byli zatčeni v době, kdy už byl Potůček u Burdychů, Ladislav Satran ale po mučení místo jeho pobytu prozradil. Dne 30. 6. vtrhlo gestapo do usedlosti v době, kdy se zde nacházel jen starší Antonínův vnuk Vladimír a dospělí pracovali na poli. O zatčení Satranových nevěděli. Po jejich návratu udeřilo gestapo na Antonína Burdycha mladšího. Ten, aby varoval Potůčka, se dal na útěk přičemž byl vícekrát zasažen. Ještě živý byl naložen na vůz a dopraven do Červeného Kostelce k výslechu. Cestou ale vykrvácel, ohledávající lékař stanovil jako příčinu úmrtí průstřel plic. Poté, co příslušníci gestapa objevili úkryt, donutili Antonína Burdycha staršího odházet seno z poklopu. Potůček se z obklíčení prostřílel, přičemž byl Antonín Burdych nešťastně zasažen do ramene. Po útěku se Potůček vypravil do Pardubic, na jejichž okraji jej zastřelil protektorátní četník. Antonín Burdych starší byl zatčen a přepraven do Červeného Kostelce, kde byl ošetřen MUDr. Františkem Wagnerem. Tentýž lékař ohledával i tělo jeho syna. Poté byl převezen do věznice v Hradci Králové. Jeho snacha Milada se při zásahu gestapa psychicky zhroutila, a než byla dopravena do Hradce Králové, byla ošetřena v náchodské nemocnici. Jeho manželka Josefa zásahu přítomna nebyla, po návratu a rozlučce s vnuky byla zatčena rovněž. Antonín Burdych starší, jeho žena Josefa, snacha Milada, dcera Zdeňka i její manžel Ladislav byli popraveni 9. července 1942 na pardubickém zámečku. Jejich těla byla spálena v pardubickém krematoriu a popel vysypán do Labe. Vnuci Vladimír a Antonín byli odděleně vychováni u příbuzných, poté vystudovali lesnickou školu. Vladimír vykonával svou profesi v Krušných horách, Antonín, který byl v době zátahu na cestě ze školy, se věnuje přednáškám a předává svědectví o prožitých událostech.

Externí odkazy

Zdroj