Antonín Buchtel

Antonín Buchtel
Antonín Buchtel (portrét od Jana Vilímka, Humoristické listy, 18/1887)
Antonín Buchtel (portrét od Jana Vilímka, Humoristické listy, 18/1887)
Narození 4. května 1804
Pastviny, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 1. března 1882 (ve věku 77 let)
Letohrad
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání hudební skladatel, pedagog a katolický kněz
Nábož. vyznání katolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Buchtel (4. května 1804 Pastviny[1] – 1. března 1882 Letohrad (do r. 1950 Kyšperk)) byl český skladatel a sběratel hudebních nástrojů.

Život

Podle některých pramenů se narodil o několik kilometrů severněji v obci Klášterec nad Orlicí. Po absolvování gymnázia v Moravské Třebové vystudoval filosofii na Karlově univerzitě a pak bohosloví v Hradci Králové.

Ještě během studia (1826) byl vysvěcen na kněze. O rok později byl jmenován kooperátorem v Klášterci nad Orlicí, administrátorem v Pěčíně u Rokytnice a konečně 28. září 1845 byl přidělen na faru v Kyšperku. Zde dosáhl titulu vikáře, konzistorního rady, arcikněze a stal se školním inspektorem na německých školách. Byl všestranně činný s hlubokým sociálním cítěním. Zakoupil zrušenou továrnu na sirky (mimochodem byla to První privilegovaná továrna na sirky v království českém a vyráběly se tam sirky dříve než v Sušici), přestavěl ji na chudobinec a daroval městu. Jeho záslužná činnost byla oceněna řadou vyznamenání.

Buchtelova sbírka hudebních nástrojů vznikala postupně v rozmezí let 1830–1882. Sbírka obsahovala mistrovské kusy (theorba Martina Brunera, mistrovská viola d'amore houslaře Jana Oldřicha Eberle, či viola Nicolase Leidolffa z Vídně z roku 1700), ale i nástroje lidové (niněru, miniaturní housle užívané tanečními mistry – pošetky, trumšajt a hřebíkové housle). Jeden z nástrojů, celodřevěný xylofon, dokonce sám vyrobil. Sbírku odkázal Národnímu muzeu, kde vytvořila základ sbírky hudebních nástrojů, dokonce nejprve jako samostatné oddělení zvané Buchtelium. Sbírku daroval 13. prosince 1875 současně s rukopisy svých 13 skladeb[2] Dnes je obojí součástí sbírek Českého muzea hudby.

Zemřel 1. března 1882 a je pohřben na hřbitově v Letohradě.[3]

Dílo

Kromě četných chrámových skladeb komponoval zejména skladby pro klavír, tance a písně. Psal hudbu nejen na německé texty (např. sbírka písní: Lieder eines Blinden), ale i na texty české (Poselství, Hraběnce na památku). O jeho úctě k české hudbě svědčí i vlastní klavírní transkripce skladby Jana Václava Hugo Voříška Lístek do památníku.

Byl i znamenitým hudebním pedagogem. Pouze v rukopisu však zůstaly jeho školy hry na klavír:

  • Über das Zusammenspielen ungleichtheiliger Notenngruppen
  • Kleine Übungen mit Fingersatz

Odkazy

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 297. 

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1785-1824 v Pastvinách, sign.73-2, ukn.4340, str.51. Dostupné online
  2. ↑ Korespondence v Archivu Národního muzea, fond Registratura sbírek Národního muzea, rok 1875, karton č. 28
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.info.letohrad.eu [online]. [cit. 2011-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-03-09. 

Externí odkazy

Zdroj