Antioch Dmitrijevič Kantemir

Antioch Dmitrijevič Kantěmir
Narození 21. září 1708
Konstantinopol nebo Jasy
Úmrtí 11. dubna 1744 (ve věku 35 let)
Paříž
Příčina úmrtí plicní tuberkulóza
Povolání básník, diplomat, filozof, spisovatel, překladatel a literární kritik
Alma mater Petrohradská státní univerzita
Slovansko-řecko-latinská akademie
Rodiče Dimitrie Cantemir[1][2][3][4][5][6] a Casandra Cantacuzinová[1]
Příbuzní Jekatěrina Dmitrijevna Kantěmirová, Marija Dmitrijevna Kantěmirová a Serban Dmitrijevič Kantěmir (sourozenci)
Podpis Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antioch Dmitrijevič Kantemir (ruskou cyrilicí Антиох Дмитриевич Кантемир, 21. září 170811. dubna 1744) byl ruský básník rumunského původu, syn knížete a spisovatele Dimitrie Cantemira, který žil v ruské emigraci. Byl představitelem takzvané „učené družiny“.[7]

Život a dílo

Byl zastáncem Petra I., kterého ve svých básních oslavoval, na sklonku života vstoupil do diplomatických služeb (byl velvyslancem v Paříži). Patřil ke klasicistním spisovatelům, používal sylabický verš a podílel se na reformách ruských veršových forem. K jeho hlavním dílům patří nedokončená epická báseň Petrida (Петрида), oslavující činy Petra Velikého, dále napsal několik rozsáhlých satir, bajky a epigramy dle klasicistní tradice. Dále překládal Anakreóna, Horatia, Bernarda Fontenelle.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antioch Kantemir na polské Wikipedii.

  1. a b Rostislav Ivanovič Sementkovskij: Кантемир, Антиох Дмитриевич. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIV.
  2. Vasilij Jegorovič Rudakov: Кантемир, Дмитрий Константинович. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIV.
  3. Moses Gaster: Cantemir. In: Encyklopedie Britannica 1911.
  4. Antiochus Cantemir. In: Encyklopedie Britannica, 9. vydání.
  5. Ilja Zacharovič Serman: Кантемир. In: Krátká literární encyklopedie, svazek 3. Dostupné online.
  6. Кантемир. In: Krátká literární encyklopedie, svazek 3. Dostupné online.
  7. Ščipanov, s. 221.

Literatura

Externí odkazy

Zdroj