Dimitrie Cantemir

Dimitrie Cantemir
Narození 26. října 1674
Dimitrie Cantemir
Úmrtí 21. srpnajul. / 1. září 1723greg. (ve věku 48 let)
Dmitrovsk
Povolání antropolog, jazykovědec, historik, filozof, hudební skladatel, kartograf, spisovatel, geograf, orientalista a politik
Národnost Rumuni
Alma mater Fenerská řeckopravoslavná kolej
Manžel(ka) Casandra Cantacuzinová (1699–1713)
Anastasija Ivanovna Trubecká (od 1717)
Děti Jekatěrina Dmitrijevna Kantěmirová
Marija Dmitrijevna Kantěmirová
Antioch Dmitrijevič Kantěmir[1][2][3][4][5][6]
Serban Dmitrijevič Kantěmir
Rodiče Constantin Cantemir[7] a Ana Bantășová
Příbuzní Antioch Cantemir (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dimitrie Cantemir (26. října 1673 – 21. srpna 1723, také polsky Dymitr Kantemir, moldavsky Demetriu Cantemir, rusky Dmitrij Konstantinovič Kantemir, turecky Dimitri Kantemiroğlu) byl rumunský politik, učenec a spisovatel.

Život a dílo

Dimitrie Cantemir na moldavské známce (2003)

Byl synem moldavského knížete a následníkem trůnu, byl vychován řecky (hovořil jedenácti jazyky, znal filosofii, teologii, historii i geografii, zajímal se o východní kulturu i krásnou literaturu. Ve věku čtrnácti let byl vyslán do Istanbulu, čtyři roky strávil v zajetí Turků. V letech 1710–1711 byl moldavským knížetem. Země potom vstoupila do unie s Ruskem, kam Cantemir emigroval, posléze se stal rádcem Petra Velikého. V Rusku také založil město Dmitrovsk a později zemřel. Jeho synem byl ruský básník Antioch Dmitrijevič Kantemir.

Cantemir napsal celou řadu knih, nejslavnější z nich je jeho Historie růstu a pádu Osmanského impéria. Na žádost Berlínské královské akademie, jejímž byl členem, napsal také v latině první vědeckou zprávu o Moldávii, Descriptio Moldaviae, v níž popsal její zeměpisné, etnografické a ekonomické podmínky.

Dále se ve svých spisech věnoval turecké a vůbec východní hudbě, napsal první úplnou vědeckou historii Rumunska, pojmenovanou Hronicul vechimii a romano-moldo-valahilor, rumunsko-řecky psanou filosofickou báseň podle arabských vzorů: Divanul sau Gâlceava Înțeleptului cu lumea sau Giudețul sufletului cu trupul (Diván aneb rozprava mudrce se světem čili soud těla a duše), popis islámu pro Evropany, životopis van Helmonta a také první rumunský román, Historia Hieroglyphica (1705), v němž jsou postavy soudobého rumunského života alegoricky skryty za bájné nestvůry.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dimitrie Cantemir na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Rostislav Ivanovič Sementkovskij: Kantěmir, Antioch Dmitrijevič. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIV.
  2. ↑ Vasilij Jegorovič Rudakov: Kantěmir, Dmitrij Konstantinovič. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIV.
  3. ↑ Moses Gaster: Cantemir. In: Encyklopedie Britannica 1911.
  4. ↑ Antiochus Cantemir. In: Encyklopedie Britannica, 9. vydání.
  5. ↑ Ilja Zacharovič Serman: Kantěmir A. D.. In: Krátká literární encyklopedie, svazek 3. Dostupné online.
  6. ↑ Kantěmir D. K.. In: Krátká literární encyklopedie, svazek 3. Dostupné online.
  7. ↑ Kantěmir, Konstantin Fedotovič. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XIV.

Literatura

  • Cândea, Virgil. Dimitrie Cantemir (1673 – 1723). Bukarest: Editura Enciclopedica Romana, 1973. 31 S.

Externí odkazy

Zdroj