Alois Vávra

plk. Alois Vávra
Narození 13. října 1914
Krmelín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. listopadu 1943 (ve věku 29 let)
Biskajský záliv v prostoru Brestu
FrancieFrancie Francie
Příčina úmrtí sestřelen
Místo pohřbení tělo nenalezeno
Národnost česká
Alma mater Vojenská akademie v Hranicích
Povolání palubní navigátor
Zaměstnavatel Royal Air Force
Znám jako os. č. F-2087, RAF 138872
Rodiče Alois a Amálie Vávrovi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Vávra (13. září 1914 Krmelín18. listopadu 1943 Biskajský záliv) byl český palubní navigátor 311. československé bombardovací perutě RAF.

Život

Před druhou světovou válkou

Alois Vávra se narodil 13. září 1914 v Krmelíně na Frýdecko-Místecku v rodině Aloise a Amálie Vávrových. Odmaturoval na učitelském ústavu v Příboru. Během prezenční vojenské služby absolvoval mezi lety 1936 a 1937 školu pro důstojníky v záloze v Pardubicích. Rozhodl se pro dráhu voják z povolání a mezi lety 1937 a 1938 vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích. Dosáhl hodnosti poručíka jezdectva.

Druhá světová válka

Po německé okupaci v březnu 1939 se Alois Vávra zapojil do protinacistického odboje v řadách Obrany národa a byl ustanoven jejím velitelem pro okres Moravská Ostrava. Dne 30. prosince 1939 opustil ilegálně Protektorát Čechy a Morava a přes Maďarsko a blízký východ se dostal do Marseille, kde byl 9. února 1940 u Československé armády v zahraničí. Po pádu Francie v červnu 1940 se evakuoval do Spojeného království, kde byl zařazen do důstojnické zálohy Československé armády. K 19. prosinci 1942 byl přijat do Royal Air Force. Po výcviku na palubního navigátora byl 14. dubna 1943 zařazen k 311. československé bombardovací peruti, se kterou se začal účastnit protiponorkových hlídkových letů nad oceánem. První operační let absolvoval 1. května 1943. Dne 18. listopadu 1943 odstartoval jako příslušník posádky stroje Consolidated B-24 Liberator GR Mk.V BZ872 "E" pod velením Metoděje Šebely. Úkolem byla protiponorková patrola nad Biskajským zálivem, ze které se již nevrátil. Poslední zpráva pochází z času 13.10 hodin a hovoří o nutnosti přistát na moři z důvodu závady motoru. Dle německých záznamů byl jeho letoun pravděpodobně sestřelen dvojicí německých stíhaček Messerschmitt Bf 109 v prostoru Brestu. Jeho tělo moře nevyplavilo. Dosáhl hodnosti nadporučíka.

Posmrtná ocenění

Odkazy

Související články

Literatura

Externí odkazy

Zdroj