Alois Seiller

Alois baron von Seiller
Rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku
Ve funkci:
1888 – 1895
Předchůdce Konstantin Trauttenberg
Nástupce Karl Kuefstein
Rakousko-uherský vyslanec v Brazílii
Ve funkci:
1881 – 1888
Předchůdce Gustav Schreiner
Nástupce Rudolf Welsersheimb

Narození 10. prosince 1833
Vídeň
Úmrtí 12. června 1918 (ve věku 84 let)
Vídeň
Rodiče Johann Kaspar von Seiller
Děti Viktor Seiller
Profese diplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois svobodný pán von Seiller (Aloys Freiherr von Seiller) (10. prosince 1833, Vídeň12. června 1918, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat. Čtyřicet let strávil v diplomatických službách Rakouska a Rakouska-Uherska, zastával různé posty v evropských zemích i v zámoří, závěr své kariéry strávil jako rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku (1888–1895).

Životopis

Pocházel z významné vídeňské rodiny, narodil se jako druhorozený z pěti synů vídeňského starosty Johanna Kaspara Seillera (1802–1888). Po studiích vstoupil v roce 1856 do diplomatických služeb, nejprve jako praktikant na ministerstvu zahraničí, poté zastával nižší posty v Bernu, Mnichově, Hannoveru, Stuttgartu a Madridu. Od roku 1865 působil v Petrohradě, kde byl od roku 1872 velvyslaneckým radou. Ve funkci velvyslaneckého rady pak pobýval v Berlíně (1872–1876) a Římě (1876–1881). Nakonec byl rakousko-uherským vyslancem v Brazílii (1881–1888) a Švýcarsku (1888–1895). Po odchodu z diplomatických služeb získal titul c.k. tajného rady (1895). V roce 1870 obdržel Řád železné koruny III. třídy, několik vyznamenání získal také v zahraničí (ruský Řád sv. Anny, pruský Řád černé orlice nebo španělský Řád Isabely Katolické).[1] Spolu s ostatními členy rodiny užíval od roku 1860 titul barona.

V roce 1875 se oženil s Amélií de Jaurú, dcerou brazilského diplomata a státníka Césara de Jaurú. Měli spolu šest dětí. Nejstarší syn Arthur byl státním úředníkem a okresním hejtmanem v Pule, další synové Viktor a Paul působili v diplomacii.

Odkazy

Reference

  1. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für 1882, díl II.; Vídeň, 1882; s. 5 dostupné online

Externí odkazy

Zdroj