Allianz Suisse Open Gstaad

Swiss Open
EFG Swiss Open Gstaad
Roy Emerson Arena při beachvolejbalovém turnaji
Založeno	1915
Odehráno	Swiss Open Gstaad 2023
Místo	Gstaad, Švýcarsko Švýcarsko
Dějiště	Roy Emerson Arena
Souřadnice	46°28′34″ s. š., 7°17′2″ v. d.
Povrch	antuka / venku
Soutěže	28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	630 705 EUR
Prize money	562 815 EUR
Období	červenec
ATP Tour
1990–1997	ATP World Series
1998–2008	ATP International Series
2009–	ATP Tour 250
swissopengstaad.ch/fr/ Některá data mohou pocházet z datové položky.

Swiss Open, oficiálně EFG Swiss Open Gstaad, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v jihozápadní švýcarské vesnici Gstaad, který byl založen v roce 1915. V období 1970–1989 se konal v rámci okruhu Grand Prix, aby se v roce 1990 začlenil do nově vzniklé túry ATP, organizované Asociací tenisových profesionálů. Od sezóny 2009 se řadí do kategorie ATP Tour 250. Probíhá v červenci na dvou otevřených antukových dvorcích v areálu kolem arény Roye Emersona, pojmenované po pětinásobném australském vítězi Royi Emersonovi. Centrální dvorec má kapacitu 4,5 tisíce diváků.^[1] Mezi další australské šampiony se zařadili John Newcombe, Tony Roche či Ken Rosewall.^[2]

V sezóně 1915 proběhl úvodní ročník na kurtech hotelu Gstaad Palace, který v dané době nesl název Royal Hotel, Winter & Gstaad Palace. Antukový turnaj vyhrál ruský tenista Viktor de Coubasch. Na organizaci se od rané fáze podílel Lawn Tennis Club Gstaad.^[3] Generálním sponzorem byla v letech 2016–2021 soukromá švýcarská banka J. Safra Sarasin, založená roku 1841 v Basileji, kterou v roce 2022 nahradila soukromá bankovní skupina EFG International s tříletým kontraktem.^[4] Vzhledem k poloze Gstaadu 1 050 m n. m. se jedná o nejvýše položenou událost ATP na evropském kontinentu. Andské Ecuador Open Quito a dříve hraný Claro Open Colombia mají areály situovány výše.^[3]

Na červencovém Rado Swiss Open 1998 debutoval na okruhu ATP Tour 16letý Švýcar Roger Federer, jemuž divokou kartu do hlavní soutěže zajistilo vítězství ve wimbledonské juniorce o týden dříve. Na úvod podlehl Argentinci Lucasi Arnoldu Kerovi.^[2] Do prvního gstaadského finále se pak Federer probojoval v roce 2003, po zisku premiérové wimbledonské trofeje, v němž ovšem nestačil na Jiřího Nováka. V sezóně 2004 si již gstaadskou trofej odvezl po závěrečné výhře nad Igorem Andrejevem a získal tak první triumf na švýcarské půdě.^[5]

V Gstaadu probíhal také ženský profesionální turnaj Swiss Open.

Vývoj názvu turnaje

• 90. léta: Rado Swiss Open , partner Rado ze Swatch Group
• 2000–2001: UBS Open, partner UBS
• 2002–2010: Allianz Suisse Open, partner Allianz
• 2011–2014: Crédit Agricole Suisse Open, partner Crédit Agricole
• 2015: Swiss Open, partner Visilab
• 2016–2021: J. Safra Sarasin Swiss Open, partner J. Safra Sarasin
• od 2022: EFG Swiss Open Gstaad, partner EFG International

Přehled finále

Dvouhra

Rok	vítěz	finalista	výsledek
1915	Viktor de Coubasch	Charles Barde	8–6, 6–2, 3–6, 2–6, 6–3
1916	René de Grenus
1917	A. Breaud
1918	René de Grenus
1919	Charles-Henry Martin
1920	Maurice Ferrier
1921	Marcus Wallenberg
1922	Guy Sautter
1923	Hector Fisher
1924	Djorđe Dundjerski
1925	Leonardo Bonzi
1926	Gottfried Banfield
1927	Leonce Aslangul
1928	Hector Fisher
1929	Hector Fisher	Hermann Artens	6–3, 8–6, 6-4
1930	Erik Worm
1931	Hector Fisher
1932
1933
1934
1935
1936
1937	Boris Maneff	Max Ellmer	6–3, 8–6skreč
1938
1939
1940
1941
1942	Hans Pfaff	Jost Spitzer	6–2, 6–4, 6–3
1943
1944
1945
1946	Vladimír Černík	Bohuslav Hykš	6–0, 0–6, 1–6, 6–4, 6-2
1947	Marcello Del Bello	Mario Belardinelli	bez boje
1948	semifinále a finále nehráno
1949	Earl Cochell	Jaroslav Drobný	3–6, 6–3, 2–6, 6–3, 7–5
1950	Vladimír Černík	Sumant Misra	6–1, 2–6, 6–8, 6–4, 6–3
1951	Russell Seymour	Syd Levy	2–6, 6–3, 7–5, 1-6, 6-4
1952	Herbert Flam	Irvin Dorfman	6–4, 6–2, 6–1
1953	semifinále a finále nehráno
1954	Lew Hoad	Neale Fraser	6–4, 11–9, 6–4
1955	Arthur Larsen	Enrique Morea	6–4, 2–6, 6–2, 6–2
1956	Jaroslav Drobný	Neale Fraser	7–5, 6–3, 6–3
1957	Budge Patty	Jaroslav Drobný	3–6, 6–3, 6–3, 6–1
1958	Ashley Cooper	Neale Fraser	2–6, 3–6, 7–5, 6–4, 6–3
1959	Luis Ayala	Jan-Erik Lundqvist	6–1, 6–2, 6–1
1960	Roy Emerson	Mike Davies	6–4, 9–7, 6–2
1961	Roy Emerson	Luis Ayala	6–3, 6–1, 6–0
1962	Rod Laver	Neale Fraser	6–4, 6–4, 8–6
1963	Nicola Pietrangeli	Roy Emerson	7–5, 6–2, 6–2
1964	Thomaz Koch	Ronald Barnes	6–3, 6–1, 7–9, 7–5
1965	Patricio Rodriguez	Thomaz Koch	2–6, 6–3, 6–2, 6–2
1966	Roy Emerson	Manuel Santana	5–7, 7–5, 6–3
1967	Roy Emerson	Manuel Santana	6–2, 8–6, 6–4
1968	Cliff Drysdale	Tom Okker	6–3, 6–3, 6–0
1969	Roy Emerson	Tom Okker	6–1, 12–14, 6–4, 6–4
1970	Tony Roche	Tom Okker	7–5, 7–5, 6–3
1971	John Newcombe	Tom Okker	6–2, 5–7, 1–6, 7–5, 6–3
1972	Andrés Gimeno	Adriano Panatta	7–5, 9–8, 6–4
1973	Ilie Năstase	Roy Emerson	6–4, 6–3, 6–3
1974	Guillermo Vilas	Manuel Orantes	6–1, 6–2
1975	Ken Rosewall	Karl Meiler	6–4, 6–4, 6–3
1976	Raúl Ramírez	Adriano Panatta	7–5, 6–7, 6–1, 6–3
1977	Jeff Borowiak	Jean-Francois Caujolle	2–6, 6–1, 6–3
1978	Guillermo Vilas	José Luis Clerc	6–3, 7–6, 6–4
1979	Ulrich Pinner	Peter McNamara	6–2, 6–4, 7–5
1980	Heinz Günthardt	Kim Warwick	4–6, 6–4, 7–6
1981	Wojciech Fibak	Yannick Noah	6–1, 7–6
1982	José Luis Clerc	Guillermo Vilas	6–1, 6–3, 6–2
1983	Sandy Mayer	Tomáš Šmíd	6–0, 6–3, 6–2
1984	Joakim Nyström	Brian Teacher	6–4, 6–2
1985	Joakim Nyström	Andreas Maurer	6–4, 1–6, 7–5, 6–3
1986	Stefan Edberg	Roland Stadler	7–5, 4–6, 6–1, 4–6, 6–2
1987	Emilio Sánchez	Ronald Agénor	6–2, 6–3, 7–6
1988	Darren Cahill	Jakob Hlasek	6–3, 6–4, 7–6
1989	Carl-Uwe Steeb	Magnus Gustafsson	6–7, 3–6, 6–2, 6–4, 6–2
1990	Martín Jaite	Sergi Bruguera	6–3, 6–7, 6–2, 6–2
1991	Emilio Sánchez	Sergi Bruguera	6–1, 6–4, 6–4
1992	Sergi Bruguera	Francisco Clavet	6–1, 6–4
1993	Sergi Bruguera	Karel Nováček	6–3, 6–4
1994	Sergi Bruguera	Guy Forget	3–6, 7–5, 6–2, 6–1
1995	Jevgenij Kafelnikov	Jakob Hlasek	6–3, 6–4, 3–6, 6–3
1996	Albert Costa	Félix Mantilla	4–6, 7–6(7–2), 6–1, 6–0
1997	Félix Mantilla	Joan Albert Viloca	6–1, 6–4, 6–4
1998	Àlex Corretja	Boris Becker	7–6(7–5), 7–5, 6–3
1999	Albert Costa	Nicolás Lapentti	7–6(7–4), 6–3, 6–4
2000	Àlex Corretja (2)	Mariano Puerta	6–1, 6–3
2001	Jiří Novák	Juan Carlos Ferrero	6–1, 6–7(5–7), 7–5
2002	Àlex Corretja (3)	Gastón Gaudio	6–3, 7–6(7–3), 7–6(7–3)
2003	Jiří Novák (2)	Roger Federer	5–7, 6–3, 6–3, 1–6, 6–3
2004	Roger Federer	Igor Andrejev	6–2, 6–3, 5–7, 6–3
2005	Gastón Gaudio	Stan Wawrinka	6–4, 6–4
2006	Richard Gasquet	Feliciano López	7–6(7–4), 6–7(3–7), 6–3, 6–3
2007	Paul-Henri Mathieu	Andreas Seppi	6–7(1–7), 6–3, 7–5
2008	Victor Hănescu	Igor Andrejev	6–3, 6–4
2009	Thomaz Bellucci	Andreas Beck	6–4, 7–6(7–2)
2010	Nicolás Almagro	Richard Gasquet	7–5, 6–1
2011	Marcel Granollers	Fernando Verdasco	6–4, 3–6, 6–3
2012	Thomaz Bellucci (2)	Janko Tipsarević	6–7(6–8), 6–4, 6–2
2013	Michail Južnyj	Robin Haase	6–3, 6–4
2014	Pablo Andújar	Juan Mónaco	6–3, 7–5
2015	Dominic Thiem	David Goffin	7–5, 6–2
2016	Feliciano López	Robin Haase	6–4, 7–5
2017	Fabio Fognini	Yannick Hanfmann	6–4, 7–5
2018	Matteo Berrettini	Roberto Bautista Agut	7–6(11–9), 6–4
2019	Albert Ramos-Viñolas	Cedrik-Marcel Stebe	6–3, 6–2
2020	zrušeno pro pandemii covidu-19
2021	Casper Ruud	Hugo Gaston	6–3, 6–2
2022	Casper Ruud (2)	Matteo Berrettini	4–6, 7–6(7–4), 6–2
2023	Pedro Cachín	Albert Ramos-Viñolas	3–6, 6–0, 7–5

Čtyřhra

Rok	vítězové	finalisté	výsledek
1968	John Newcombe Dennis Ralston	Mal Anderson Tom Okker	8–10, 12–10, 12–14, 6–3, 6–3
1969	Tom Okker Marty Riessen	Mal Anderson Roy Emerson	6–1, 6–4
1970	Cliff Drysdale Roger Taylor	Tom Okker Marty Riessen	6–2, 6–3, 6–2
1971	John Alexander Phil Dent	John Newcombe Tom Okker	5–7, 6–3, 6–4
1972	čtyřhra se nehrála
1973
1974	José Higueras Manuel Orantes	Roy Emerson Thomaz Koch	7–5, 0–6, 6–1, 9–8
1975	Jürgen Fassbender Hans-Jürgen Pohmann	Colin Dowdeswell Ken Rosewall	6–4, 9–7, 6–1
1976	Jürgen Fassbender Hans-Jürgen Pohmann	Paolo Bertolucci Adriano Panatta	7–5, 6–3, 6–3
1977	Jürgen Fassbender Karl Meiler	Colin Dowdeswell Bob Hewitt	6–4, 7–6
1978	Mark Edmondson Tom Okker	Bob Hewitt Kim Warwick	6–4, 1–6, 6–1, 6–4
1979	Mark Edmondson John Marks	Ion Țiriac Guillermo Vilas	2–6, 6–1, 6–4
1980	Colin Dowdeswell Ismail El Shafei	Mark Edmondson Kim Warwick	6–4, 6–4
1981	Heinz Günthardt Markus Günthardt	David Carter Paul Kronk	6–4, 6–1
1982	Sandy Mayer Ferdi Taygan	Heinz Günthardt Markus Günthardt	6–2, 6–3
1983	Pavel Složil Tomáš Šmíd	Colin Dowdeswell Wojciech Fibak	6–7, 6–4, 6–2
1984	Heinz Günthardt Markus Günthardt	Givaldo Barbosa João Soares	6–4, 3–6, 7–6
1985	Wojciech Fibak Tomáš Šmíd	Brad Drewett Mark Edmondson	6–7, 6–4, 6–4
1986	Sergio Casal Emilio Sánchez	Stefan Edberg Joakim Nyström	6–3, 3–6, 6–3
1987	Jan Gunnarsson Tomáš Šmíd	Loic Courteau Guy Forget	7–6, 6–2
1988	Petr Korda Milan Šrejber	Andrés Gómez Emilio Sánchez	7–6, 7–6
1989	Cassio Motta Todd Witsken	Petr Korda Milan Šrejber	6–4, 6–4
1990	Sergio Casal Emilio Sánchez	Omar Camporese Javier Sánchez	6–3, 3–6, 7–5
1991	Gary Muller Danie Visser	Guy Forget Jakob Hlasek	7–6, 6–4
1992	Hendrik Jan Davids Libor Pimek	Petr Korda Cyril Suk	bez boje
1993	Cédric Pioline Marc Rosset	Hendrik Jan Davids Piet Norval	6–3, 3–6, 7–6
1994	Sergio Casal Emilio Sánchez	Menno Oosting Daniel Vacek	7–6, 6–4
1995	Luis Lobo Javier Sánchez	Arnaud Boetsch Marc Rosset	6–7, 7–6, 7–6
1996	Jiří Novák Pavel Vízner	Trevor Kronemann David Macpherson	4–6, 7–6, 7–6
1997	Jevgenij Kafelnikov Daniel Vacek	Trevor Kronemann David Macpherson	4–6, 7–6, 6–3
1998	Gustavo Kuerten Fernando Meligeni	Daniel Orsanic Cyril Suk	6–4, 7–5
1999	Donald Johnson Cyril Suk	Aleksandar Kitinov Eric Taino	7–5, 7–6(7–4)
2000	Jiří Novák David Rikl	Jérôme Golmard Michael Kohlmann	3–6, 6–3, 6–4
2001	Roger Federer Marat Safin	Michael Hill Jeff Tarango	0–1skreč
2002	Joshua Eagle David Rikl	Massimo Bertolini Cristian Brandi	7–6(7–5), 6–4
2003	Leander Paes David Rikl	František Čermák Leoš Friedl	6–3, 6–3
2004	Leander Paes David Rikl	Marc Rosset Stan Wawrinka	6–4, 6–2
2005	František Čermák Leoš Friedl	Michael Kohlmann Rainer Schüttler	7–6(8–6), 7–6(13–11)
2006	Jiří Novák Andrei Pavel	Marco Chiudinelli Jean-Claude Scherrer	6–3, 6–1
2007	František Čermák Pavel Vízner	Marc Gicquel Florent Serra	7–5, 5–7, [10–7]
2008	Jaroslav Levinský Filip Polášek	Stéphane Bohli Stan Wawrinka	3–6, 6–2, [11–9]
2009	Marco Chiudinelli Michael Lammer	Jaroslav Levinský Filip Polášek	7–5, 6–3
2010	Johan Brunström Jarkko Nieminen	Marcelo Melo Bruno Soares	6–3, 6–7(4–7), [11–9]
2011	František Čermák Filip Polášek	Christopher Kas Alexander Peya	6–3, 7–6(11–9)
2012	Marcel Granollers Marc López	Robert Farah Santiago Giraldo	6–4, 7–6(11–9)
2013	Jamie Murray John Peers	Pablo Andújar Guillermo García-López	6–3, 6–4
2014	Andre Begemann Robin Haase	Rameez Junaid Michal Mertiňák	6–3, 6–4
2015	Aleksandr Buryj Denis Istomin	Oliver Marach Ajsám Kúreší	3–6, 6–2, [10–5]
2016	Julio Peralta Horacio Zeballos	Mate Pavić Michael Venus	7–6(7–2), 6–2
2017	Oliver Marach Philipp Oswald	Jonathan Eysseric Franko Škugor	6–3, 4–6, [10–8]
2018	Matteo Berrettini Daniele Bracciali	Denys Molčanov Igor Zelenay	7–6(7–2), 7–6(7–5)
2019	Sander Gillé Joran Vliegen	Philipp Oswald Filip Polášek	6–4, 6–3
2020	zrušeno pro pandemii covidu-19
2021	Marc-Andrea Hüsler Dominic Stricker	Szymon Walków Jan Zieliński	6–1, 7–6(9–7)
2022	Tomislav Brkić Francisco Cabral	Robin Haase Philipp Oswald	6–4, 6–4
2023	Dominic Stricker Stan Wawrinka	Marcelo Demoliner Matwé Middelkoop	7–6(10–8), 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swiss Open (tennis) na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Swiss Open na Wikimedia Commons
• Swiss Open – oficiální stránky (německy) (francouzsky)
• Swiss Open na ATP Tour (anglicky)

Zdroj