Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
| Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský | |
|---|---|
 Alfréd, vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský
| |
| Narození |
6. srpna 1844 Zámek Windsor |
| Úmrtí |
30. července 1900 (ve věku 55 let) Zámek Rosenau |
| Příčina úmrtí | rakovina jícnu |
| Místo pohřbení | Coburg |
| Povolání | filatelista, politik a aristokrat |
| Ocenění | Řád slona (1875) královský společník Královské společnosti (1882) velkokříž Řádu nizozemského lva (1882) Řád Serafínů Domácí řád vendické koruny … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | anglikánská církev |
| Choť | Marie Alexandrovna Romanovová (1874–1900)[1][2][3][4] |
| Děti | Alfréd Sasko-Koburský[3] Marie Edinburská Viktorie Melita Sasko-Koburská Alexandra Sasko-Koburská Celith Lisbeth Sasko-Kobursko-Gothajská[5] Beatrix Sasko-Koburská[5] |
| Rodiče | Albert Sasko-Kobursko-Gothajský[3] a Viktorie Britská[3] |
| Rod | britští Sasko-Kobursko-Gothajští a Sasko-Kobursko-Gothajští |
| Příbuzní | Viktorie Sasko-Koburská[3], Eduard VII. Britský[3], Alice Sasko-Koburská[3], Helena Britská, Luisa Sasko-Koburská[3], Artur Sasko-Koburský[3], Leopold, vévoda z Albany a Beatrix Sasko-Koburská (sourozenci) |
| Funkce | vévoda z Edinburghu (1866–1900) člen Sněmovny lordů člen britské Soukromé rady |
| Podpis |  |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alfréd (Alfred Ernest Albert; 6. srpna 1844 – 30. července 1900) byl v letech 1893 až 1900 suverénní vévoda ze Sasko-Kobursko-Gothajska. Byl druhým synem a čtvrtým dítětem královny Viktorie a prince Alberta. Od roku 1866 byl znám jako vévoda z Edinburghu, dokud nenastoupil po svém strýci z otcovy strany Arnoštovi II. na trůn jako vládnoucí vévoda ze Sasko-Kobursko-Gothajska v Německém císařství.
Biografie
Původ a mládí
Narodil se jako čtvrté dítě a druhý syn britské královny Viktorie a jejího manžela, vévody Alberta Sasko-Kobursko-Gothajského. V rodině byl nazýván „Affie“. Dítě pokřtil 6. září 1844 v soukromé kapli windsorského zámku arcibiskup z Canterbury William Howley.
Námořní kariéra
V roce 1856 zahájil kariéru v Royal Navy. V srpnu roku 1858 složil poddůstojnické zkoušky a nastoupil do služby na HMS Euryalus. V roce 1862 byl jedním z kandidátů na řecký trůn po svrženém řeckém králi Otovi I. Řeckém. Dne 24. února 1863 byl povýšen do hodnosti poručíka a sloužil na HMS Racoon pod velením hraběte Gleichen. 23. února 1866 získal hodnost kapitána a následně velení na HMS Galatea.[6]
Dne 24. dubna 1866 získal pairovský titul vévody z Edinburghu, hraběte z Kentu a hraběte z Ulsteru.[7] Parlament mu přiznal roční důchod ve výši 15 000 liber šterlinků. Dne 8. července vévoda poprvé zasedl ve Sněmovně lordů. Dne 24. ledna 1867 vyplul z Plymouthu na palubě Galatei na cestu kolem světa, 15. srpna přistal na ostrově Tristan da Cunha[8] a přes mys Canaveral doplul 31. října do Austrálie a stal se tak prvním členem britské královské rodiny, který navštívil Austrálii, která byla britskou kolonii. Dne 12. března 1868 ho v Sydney do ramene postřelil Henry James O'Farrell.[6] Za tento čin byl Henry O'Farrell 21. dubna oběšen. Vévoda se po zotavení na počátku dubna vydal na další cestu. Do Anglie se vrátil 26. června 1868.
V roce 1869 se stal prvním členem britské královské rodiny, který navštívil Nový Zéland, v prosinci pak Indii a Hongkong. Posléze několik let pobýval na Maltě. Dne 30. prosince 1878 získal hodnost kontradmirála. Dne 10. listopadu 1882 se stal viceadmirálem a 18. října 1887 admirálem. Dne 3. června 1893 získal hodnost admirála floty (Admiral of the Fleet). V letech 1883-1884 velel flotě v Lamanšském průlivu, v letech 1886-1889 Středomořské flotě, v letech 1890-1893 velel základně Devonport.[6]
Vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský
Po smrti svého strýce Arnošta II., staršího bratra svého otce, se v roce 1893 stal novým panovníkem Sasko-kobursko-gothajského vévodství, poté, co se práv k trůnu vévodství zřekl jeho starší bratr, princ waleský Eduard. Po získání tohoto trůnu se zřekl ročního důchodu od britského parlamentu a místa ve Sněmovně lordů. Třebaže byl zpočátku ve své nové zemi považován za cizince, podařilo se mu postupně získat oblibu u svých poddaných.
Smrt
Zemřel 30. července 1900[9] na rakovinu hrtanu. Pochován byl v mauzoleu vévodské rodiny na hřbitově v Coburgu. Jeho nástupcem na trůnu se stal jeho synovec Karel Eduard, vévoda Albany.
Manželství a potomci
Dne 23. ledna 1874 se v Zimním paláci v Petrohradě oženil s ruskou velkokněžnou Marií Alexandrovnou (17. října 1853 – 22. října 1920), dcerou ruského cara Alexandra II. a jeho manželky, carevny Marie Alexandrovny, jež byla sestřenicí Ludvíka Hesenského, manžela Alfrédovy sestry Alice; poznali se u příležitosti pobytu carevny a velkokněžny na zámku Heiligenberg u carevnina bratra Alexandra a Julie von Hauke s niž žil v morganatickém manželství. Marie Alexandrovna nebyla nakloněna tomu, aby se její dcera za něho provdala, přesto se manželství uzavřelo. Ze šťastného manželství se narodilo šest dětí, čtyři dcery a dva synové.
- Alfréd Alexandr Vilém Ernest Albert (15. října 1874 – 6. února 1899), spáchal sebevraždu
- Marie Alexandra Viktorie (29. října 1875 – 18. července 1938), ⚭ 1893 Ferdinand I. Rumunský (24. srpna 1865 – 20. července 1927), rumunský král od roku 1914 až do své smrti
-
Viktorie Melita (25. listopadu 1876 – 2. března 1936)
- ⚭ 1894 Arnošt Ludvík Hesenský (25. listopadu 1868 – 9. října 1937), hesenský vekovévoda, manželé se rozvedli v roce 1901
- ⚭ 1905 Kirill Vladimirovič Ruský (12. října 1876 – 12. října 1938), ruský velkokníže
- Alexandra Luisa Olga Viktorie (1. září 1878 – 16. dubna 1942), ⚭ 1896 Arnošt II. Hohenlohe-Langenburský (13. září 1863 – 11. prosince 1950), kníže z Hohenlohe-Langenburgu a v letech 1900 až 1905 regent Sasko-kobursko-gothajského vévodství
- mrtvě narozený syn (*/† 13. října 1879)
- Beatrix Leopoldina Viktorie (20. dubna 1884 – 13. července 1966), ⚭ 1909 Alfonso z Galliery (12. listopadu 1886 – 6. srpna 1975), vévoda z Galliery
Jeden chlapec však zemřel hned po narození a nejstarší syn spáchal ve 24 letech sebevraždu (1899), proto po své smrti 30. července 1900 nezanechal následníka. Na koburský trůn tedy nastoupil jeho synovec Karel Eduard, vévoda Albany.
Vývod z předků
Reference
- ↑ Мария Александровна, дочь Александра II. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XVIIIa.
- ↑ Альфред, принц Великобританский. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
- ↑ a b c d e f g h i Kindred Britain.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c GIBBNEY, H. J. Edinburgh, Duke of (1844–1900). Australian Dictionary of Biography [online]. National Centre of Biography, Australian National University [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DUKE OF EDINBURGH'S THRONE; AN ENGLISH PRINCE TO RULE A GERMAN DUCHY. Death of the Duke of Saxe-Coburg and Gotha -- Queen Victoria's Son Recognized as the Heir and Takes the Oath of Alle- giance to the Constitution -- The Em- peror William Present -- Much Comment on the Succession -- The New Duke May Abdicate in Favor of His Son, Prince Alfred.. The New York Times [online]. 1893-08-24 [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ MILLINGTON, Peter. Tristan da Cunha Stamps: 150th Anniversary of the visit of Prince Alfred. www.tristandc.com [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alfred Ernest Albert Saxe-Coburg and Gotha, 1st and last Duke of Edinburgh. www.thepeerage.com [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský na Wikimedia Commons
|
Předchůdce: Arnošt II. |
|
Sasko-kobursko-gothajský vévoda 1893–1900 |
|
Nástupce: Karel Eduard |
