Alexander Arutjunjan

Alexandr Aruťunjan
Základní informace
Narození 23. září 1920
Jerevan
Úmrtí 28. března 2012 (ve věku 91 let)
Jerevan
Místo pohřbení Pantheon Komitas
Žánry opera a klasická hudba
Povolání hudební skladatel, hudební pedagog, klavírista a skladatel filmové hudby
Nástroje klavír
Významná díla Koncert pre trúbku a orchester (Аruťunjan)
Ocenění Stalinova cena 1. třídy (1949)
Řád rudého praporu práce (1956)
Zasloužilý umělecký pracovník Arménské SSR (1956)
národní umělec Arménské SSR (1964)
Státní cena Arménské SSR (1970)
… více na Wikidatech
Sídlo Jerevan
Web www.alexanderarutiunian.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Grigorjevič Aruťunjan (rusky: Арутюнян Александр Григорьевич; arménsky: Ալեքսանդր Գրիգորի Հարությունյան) (23. září 1920 Jerevan – 28. března 2012 tamtéž) byl arménský hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog. Národní umělec SSSR (1970) a laureát Stalinovy ceny prvního stupně (1949).

Život

Narodil se v Jerevanu 23. září 1920. V letech 1934–1941 studoval na jerevanské konzervatoři hru na klavír u O. A. Babasjana a skladbu u S. V. Barchudarjana a V. G. Taljana. V letech 1942–1943 pokračoval ve studiu hry na klavír ve třídě K. N. Igumnova a v letech 1944–1946 studoval skladbu a kontrapunkt pod vedením Ch. S. Kušnareva. Studia dokončil v Domě arménské kultury v Moskvě.

Po dokončení studia vystupoval jako klavírista a interpret vlastních skladeb. V roce 1954 se stal šéfdirigentem Arménské filharmonie v Jerevanu. Filharmonii řídil až do roku 1990. V letech 1965–2008 vyučoval skladbu na Jerevanské konzervatoři. Profesorem byl jmenován roku 1977. Byl jedním z členů tzv. Arménské mocné hrstky.

Od roku 1939 byl členem Svazu skladatelů SSSR a členem vedení Svazu arménských skladatelů. Od roku 1975 byl také členem Svazu filmových umělců Arménské sovětské republiky. Byl často zván do porot mezinárodních hudebních soutěží.

Tvůrčí styl Aruťunjana vycházel z bohatého arménského hudebního dědictví a byl postaven na principech klasicismu a romantismu. To se týkalo nejen klasického střídání rychlých a pomalých částí, ale i návratu k formám klasických suit a koncertů. Velký význam v jeho díle měla tradice lidových arménských pěvců – ašugů, jejichž hudba byla založena na improvizaci. Aruťunjanova díla jsou naplněna citem, nostalgií a ironií. Jeho nejslavnějším dílem je Koncert pro trubku a orchestr z roku 1950. Spolu s Haydnovým a Hummelovým koncertem, je nejhranějším trumpetovým koncertem.

Zemřel 28. března 2012 v Jerevanu a byl tamtéž pochován v Panteonu Komitasova parku.

Ocenění

  • Stalinova cena prvního stupně (1949, za Kantátu o vlasti)
  • Zasloužilý pracovník v umění Arménské SSR (1956)
  • Řád rudého praporu práce (1956)
  • Národní umělec Arménské SSR (1962)
  • Národní umělec SSSR (1970)
  • Státní cena Arménské SSR (1970, 1986)
  • Zlatá medaile A.V. Aleksandrova (1976)
  • Řád říjnové revoluce (1980)
  • Chačaturjanova cena (1986)
  • Medaile Movsese Chorenacii (1998)
  • Řád svatého Mesropa Maštoca (2001)
  • Řád sv. Saaka a sv. Mesropa (2004)
  • Komitasova medaile (2008)
  • Řád cti za vynikající výsledky v oblasti umění a kultury ke 20 výročí samostatnosti Arménské republiky (2011)
Pamětní deska v Jerevanu.

Hlavní díla

Orchestrální skladby

  • Koncertní předehra (1944)
  • Taneční suita (1952)
  • Symfonie c-moll (1957, rev. 1980)
  • Sinfonietta pro smyčcový orchestr (1966)

Instrumentální koncerty

  • Klavírní koncert (1941)
  • Koncert pro trubku a orchestr (1950)
  • Concertino pro klavír a orchestr (1951)
  • Koncert pro lesní roh a orchestr (1962)
  • Téma a variace pro trubku a orchestr (1973)
  • Concertino pro violoncello a malý orchestr (1976)
  • Koncert pro hoboj a orchestr (1977)
  • Koncert pro flétnu a orchestr (1980, rev. 2009)
  • Koncert pro housle a smyčcový orchestr „Armenia-88“ (1988)
  • Koncert pro trombón a orchestr (1991)
  • Koncert pro tubu a orchestr (1992)
  • Elegie pro trubku a orchestr (2000)

Vokální hudba

  • Kantáta o vlasti (1948)
  • Koncert pro soprán a orchestr (1950)
  • Legenda arménského lidu, kantáta (1960)
  • Sajat-Nowa, opera (1967)
  • Óda na Lenina pro sbor a orchestr (1967)

Komorní hudba

  • Polyfonní sonáta pro klavír(1946)
  • Smyčcový kvartet (1947)
  • Koncertní scherzo pro trubku a klavír (1955)
  • Sonatina pro klavír (1967)
  • 6 nálad pro klavír (1976)
  • Sonáta pro violu „Retro“ (1983)
  • Arménské skici pro žesťový kvintet (1984)
  • Sonáta-báseň pro housle a klavír (1985)
  • Aria a scherzo pro trubku a klavír (1987)
  • Suita pro hoboj, lesní roh a klavír (1998)

Filmová hudba

  • Призраки покидают вершины (1955)
  • Сердце поет (1957)
  • О моюм друге (1959)
  • Воды поднимаются (1962)
  • За час до рассвета (TV, 1973)
  • Наапет (1977)

Literatura

  • I. R. Eoljan: Alexandr Aruťujan. Moskva, Muzyka 1962.
  • M. Kokžajev: Instrumentální koncerty Alexandra Aruťujana (Инструментальные концерты Александра Арутюняна), disertační práce, Moskva 2007
  • A. G. Aruťujan: Vzpomínky (Воспоминания). Jerevan 2000
  • V. Edigarjan: Klavírní tvorba Alexandra Aruťujana (Фортепианное творчество Александра Арутюняна). Jerevan, 2011.

Externí odkazy

Zdroj