Alena Šrámková
| prof. Ing. akad. arch. Alena Šrámková | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Alena Cafourková |
| Narození |
20. června 1929 Praha  Československo
|
| Úmrtí | 10. března 2022 (ve věku 92 let) |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | politička, pedagožka, architektka, učitelka a vysokoškolská učitelka |
| Rodiče | Josef Cafourek († 1987) Jaroslava Cafourková († 1981) |
| Manžel(ka) | Jan Šrámek |
| Děti | Akad. arch. Michal Šrámek |
| Ocenění | Pocta České komory architektů (2007) medaile Za zásluhy (2008) Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury (2010) |
| Webová stránka | alenasramkova |
| multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alena Šrámková (20. června 1929 Praha – 10. března 2022)[1][2] byla česká architektka (označovaná za první dámu české architektury[3][4]), autorka a spoluautorka řady výrazných staveb, např. ve stylu postmoderny – administrativní budovy ČKD na Václavském náměstí. K jejím významným realizacím po roce 1989 mimo jiné patří věž pro vědeckého pracovníka v Košíku, Nová budova ČVUT v Praze[5] či Tyršův most v Přerově.
Život
Mládí strávila na Slovensku. Vystudovala Slovenskou vysokou školu technickou v Bratislavě (obor architektura a pozemní stavitelství, 1947–1952) a AVU v Praze (ateliér Jaroslava Fragnera, 1955–1958).
Profesní dráhu započala v Bratislavě, kde v letech 1952–1954 pracovala v Chemoprojektu. Následující rok 1955 prožila v Ústí nad Labem ve Stavoprojektu. Během studií v letech 1955–1957 byla zaměstnána v projekčním oddělení pražského Potravinoprojektu. Poté se na dlouho (1958–1975) stala zaměstnankyní Státní projektového ústavu obchodního, následně nastoupila do Projektového ústavu výstavby hl. města Prahy, ve kterém setrvala do roku 1987. V následujících dvou letech se stala členkou progresivního ateliéru SIAL, ve kterém se podílela na rekonstrukci Veletržního paláce.[6][7] V roce 1992 si založila samostatný ateliér Šrámková architekti, s. r. o.
V počátcích tvůrčí činnosti se účastnila architektonických soutěží se svým manželem Janem Šrámkem, se kterým později navrhla ikonickou administrativní budovu ČKD ve spodní části Václavského náměstí. Spolupráce s výraznými osobnostmi byla Šrámkové blízká po celou profesní dráhu, například s architekty Ladislavem Lábusem, Michalem Sborwitzem nebo Janem Hájkem. Od 90. let 20. století byli jejími nejbližšími spolupracovníky Tomáš Koumar a Lukáš Ehl, kteří s ní pracovali v jejím ateliéru.
Pro Šrámkovou byla důležitá i pedagogická činnost. V roce 1991 se habilitovala na Fakultě architektury ČVUT, kde vedla v letech 1991–1996 ateliér. V roce 2000 byla jmenována profesorkou v oboru architektura na AVU v Praze, kde působila i jako členka umělecké rady.[6]
Prožila i krátkou politickou kariéru. Po volbách roku 1990 zasedla do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Praha) za Občanské fórum. Slib složila v červnu 1990, ale již v červenci 1990 na mandát poslankyně rezignovala.[8]
Tvorba
Historikem architektury Rostislavem Šváchou byla Šrámková zařazena mezi představitele „české přísnosti". Švácha tak charakterizoval skupinu tvůrců, kteří se vyznačují mimo jiné sklonem k minimalistickým tendencím.[9]
O domech se vyjadřovala jako o "barácích". Její tvorbu provázelo hledání nejzákladnějších, archetypálních architektonických forem. Toužila stavět obyčejné domy s obyčejnými okny a obyčejnou střechou.[10] Velmi si vážila tvorby Louise Kahna.[11]
Realizace (výběr)
- 1953 – závod Kapron, Humenné, Slovensko
- 1955 – bytový dům v Moskevské ulici, Ústí nad Labem[12]
- 1957 – interiér snackbaru hotel Alcron, Praha
- 1959 – restaurace na Strahově, Praha
- 1959 – restaurace v Manéži, Moskva, Rusko
- 1960 – restaurace v Sokolnikách, Moskva
- 1962 – snack-bar hotelu Alcron, Praha (spolu s Jindřichem Půlkrábkem)
- 1964 – Motel Stop, Praha (spolu s Jindřichem Půlkrábkem)
- 1965 – interiér Parkhotelu Praha, Praha
- 1966 – interiér cestovní kanceláře Pragotur, Praha
- 1972–1977 – odbavovací hala hlavního nádraží Praha (spolu s Janem Šrámkem, Janem Bočanem, Josefem Dandou a Zdeňkem Rothbauerem)
- 1977–1990 – centrum Sídliště Lužiny, Praha (spolu s Ladislavem Lábusem)
- 1982–1990 – Dům služeb, Poděbrady
- 1983 – administrativní budova Na Můstku, Praha
- 1985 – obřadní síň, Kamenický Šenov
- 1993–1994 – věž pro vědeckého pracovníka, Košík[13]
- 2000 – dům s pečovatelskou službou, Horažďovice
- 2000–2001 – meteorologická stanice, Cheb (spolu s Janem Hájkem)
- 2001–2002 – rodinný dům, Jirčany[14]
- 2009 – vlastní vila, Jenštejn
- 2010–2011 – Nová budova ČVUT, Praha[15]
- 2011 – Sloup – obelisk před budovou Fakulty architektury ČVUT, Praha
- 2012 – Tyršův most, Přerov (výtvarné řešení Ivana Šrámková)
- 2014 – přestavba Obchodního centra Lužiny (spolu s Ladislavem Lábusem)[16][17]
- 2019 – Corso Pod Lipami, Řevnice
- 2019 – vila, Černošice[18]
- 2019 – zvonička na Betlémském náměstí, Praha (dočasná instalace)[19]
Nerealizované projekty a soutěžní návrhy (výběr)
- 1955 – budova Stavoprojektu (spolu s Janem Šrámkem)[11]
- 1957 – divadlo v Piešťanech, Slovensko (spolu s Janem Šrámkem)
- 1969–1970 – obchodní dům na Tylově náměstí (spolu s Michalem Sborwitzem a Andělou Drašarovou)[20]
- 1971–1972 – dostavba městského centra, Perugia, Itálie (spolu s Michalem Sborwitzem ad.)
- 1974 – hotelový dům pro Ministerstvo telekomunikací a spojů, Olšanská ul., Praha
- 1981 – rekonstrukce budovy SIA, Dvořákovo nábřeží, Praha (spolu s Ladislavem Lábusem)
- 1984–1986 – hotel Sigma, Praha (spolu s Ladislavem Lábusem)[21]
- 1988 – obchodní dům Tuzex, Karlovo náměstí, Praha (spolu s Tomášem Novotným)[22]
- 1993 – administrativní budova Myslbek, Praha
- 1994 – Nová radnice, Ostrava-Poruba
- 1995 – rezidence českého velvyslance, Budapešť
- 1995 – budova pro HYPOBANK CZ, nám. Republiky, Praha
- 1996 – rekonstrukce Thurn-Taxisova paláce, Praha
- 1996 – meteorologická stanice na Šeráku, Jeseníky (spolu s Janem Hájkem)
- 1997 – Skandinávské centrum, Karlovo náměstí, Praha
- 1997 – dostavba radnice, České Budějovice
- 1998 – dostavba Divadla Járy Cimrmana, Praha
- 2000 – lávka pro pěší Holešovice – Karlín, Praha
- 2001 – bytová zástavba mezi ulicemi Spálená a Charvátova, Praha
- 2007 – bytový komplex Nová sladovna, Olomouc
- 2009 – návrh Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, Praha
Ocenění díla
Zvítězila v řadě architektonických soutěží. V roce 1994 obdržela cenu Osobnost české architektury, v roce 2007 Poctu České komory architektů,[23] v roce 2008 Medaili Za zásluhy III stupeň. V roce 2010 obdržela cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Budova Dům Na Můstku je kulturní památkou České republiky.[24]
Odkazy
Reference
- ↑ Ve věku 92 let zemřela architektka Alena Šrámková. České noviny [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Ve věku 92 dnes zemřela architektka Alena Šrámková. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online.
- ↑ TAMCHYNA, Robert. Alena Šrámková: První dáma české architektury. Český rozhlas Leonardo [online]. 2010-11-01 [cit. 2011-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-28.
- ↑ ČTK. ČVUT otevřelo novou budovu fakulty architektury za 1,2 miliardy. Realit [online]. 2011-02-23 [cit. 2011-04-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ HUBER-DOUDOVÁ, Helena. Linie Aleny Šrámkové [online]. 2022-03-17 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online.
- ↑ a b HORSKÝ, Jiří. Profil: Alena Šrámková. Architekt. 2003, roč. 49, čís. 2, s. 44–47.
- ↑ Sial. Příprava vydání Rostislav Švácha. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2010. 381 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87164-41-9, ISBN 80-87164-41-5. OCLC 677863682 S. 206–211.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Ve věku 92 dnes zemřela architektka Alena Šrámková. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online.
- ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Alena Šrámková. Tvorba. 1991, čís. 24, s. 16–17. ISSN 0139-5513.
- ↑ a b TŘEŠTÍK, Michael. Kdo je kdo. Architektura. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2000. 318 s. Dostupné online. ISBN 80-902586-2-X, ISBN 978-80-902586-2-4. OCLC 44526153 S. 263.
- ↑ Bytový dům v Moskevské a Londýnské ul.. ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online.
- ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Věž. Architekt. 1994, roč. 40, čís. 3, s. 3. ISSN 0862-7010.
- ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Obyčejné/neobyčejné v Dolních Jirčanech. Architekt. 2003, roč. 49, čís. 8, s. 21. ISSN 0862-7010.
- ↑ OBRAZEM: Kde studují architekti? Nová budova ČVUT působí ušlechtile.
- ↑ Rekonstrukce OC Lužiny se blíží ke konci. TV Nova [online]. 2014-04-09 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Kvalitní projekty si zaslouží ty nejlepší architekty. Metso.cz - Metropolitní stylový magazín [online]. 2016-06-06 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Vila Černošice. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Zvonička na Betlémském náměstí. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Akce, slovo, pohyb, prostor : experimenty v umění šedesátých let : Galerie hlavního města Prahy = Action, word, movement, space : experimental art of the sixties : City Gallery Prague.. Praha: Galerie hlavníhoměsta Prahy 508 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7010-074-5, ISBN 978-80-7010-074-5. OCLC 499175566 S. 128.
- ↑ LÁBUS, Ladislav; PLATOVSKÁ, Marie; SEDLÁKOVÁ, Radomíra. Architekt Ladislav Lábus : [Galerie Jaroslava Fragnera 1. 4.–16. 5. 2004]. Praha: Galerie Jaroslava Fragnera, 2004. 159 s. Dostupné online. ISBN 80-239-2530-X, ISBN 978-80-239-2530-2. OCLC 85097846 S. 151.
- ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Nové vize modernosti. Architekt. 1994, roč. 40, čís. 18, s. 11–12. ISSN 0862-7010.
- ↑ ČTK. Alena Šrámková převzala Poctu ČKA 2007. Realit [online]. 2008-09-05 [cit. 2011-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-10.
- ↑ Administrativní budova ČKD - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online.
Literatura
- Alena Šrámková : práce ateliéru Šrámková architekti : výstava v Galerii Jaroslava Fragnera, Praha : Česká komora architektů, 2008, ISBN 978-80-86790-09-1
- ŠVÁCHA, Rostislav (ed.). Alena Šrámková / Architektura. Praha: Kant, 2019. 127 s. ISBN 978-80-7437-299-5
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alena Šrámková na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alena Šrámková
- Ateliér Šrámková Architekti
- ČT 2, 2013, Ještě jsem tady
- proStory: Alena Šrámková – Baráky jsou vážná věc – cyklus České televize
- Architektura Aleny Šrámkové staví na jednoduchosti až přísnosti, Novinky.cz
- Alena Šrámková oslaví v sobotu osmdesátiny, archiweb.cz
- DAVIDOVÁ-KRACÍKOVÁ, Jana. Budovy věcné poezie architektky Aleny Šrámkové [online]. Český rozhlas, 2020-05-25 [cit. 2020-05-27]. Dostupné online.
