Albín Jaroslav Kvita

Jaroslav Albín Kvita
Jaroslav Albín Kvita
Jaroslav Albín Kvita
Rodné jméno Jaroslav Kvita
Jiná jména Albín Kvita
Narození 15. května 1915
Rybí
Úmrtí 10. září 1961 (ve věku 46 let)
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Příčina úmrtí nefritida
Místo pohřbení Rybí
Národnost česká
Povolání katolický kněz, učitel a řeholník
Nábož. vyznání římskokatolické
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Albín Kvita (15. května 1915 Rybí[1] – 10. září 1961 Brno) byl český římskokatolický řeholní kněz, učitel – katecheta a mučedník komunistické totality.

Život

Narodil se jako Jaroslav Kvita 15. května 1915 v Rybí nedaleko Nového Jičína do rodiny kloboučnického dělníka Eduarda Kvity a jeho manželky Terezie, rozené Sochové.[1] Pocházel z chudých poměrů, byl nejstarší ze sedmi dětí. Otec pracoval v továrně Tonak v Novém Jičíně a rodina měla u domku malé hospodářství. Obecnou školu vychodil v Rybí. V roce 1926 nastoupil díky přispění místního faráře P. Dostála, který v jeho duši rozpoznal rodící se kněžské povolání, do juvenátu salvatoriánů ve Valašském Meziříčí, kde zároveň studoval na gymnáziu. Juvenát byl určen pro chlapce, kteří uvažovali o kněžském povolání a chtěli poznat, jak vypadá řeholní život.

V sedmnácti letech se Jaroslav rozhodl vstoupit do kongregace salvatoriánů. Noviciát prožil v Heinzendorfu (dnes Bagno) v Dolním Slezsku. První sliby složil 8. září 1933, přijal řeholní jméno Albín. Pak studoval na řádových školách v Německu. Věčné sliby složil 8. září 1936 na Vranově, kněžské svěcení přijal 29. června 1938 v Pasově, 3. července 1938 slavil primiční mši svatou v Rybí.

Jako řeholní kněz byl začleněn do salvatoriánské komunity ve farnosti Brno-Husovice. Zde jako kaplan vykonával dle pokynu představených obvyklou kněžskou svátostnou službu, jako katecheta vyučoval náboženství na místních školách. Ve farnosti organizoval dětský a mládežnický pěvecký sbor. Často také vypomáhal na poutním místě u Panny Marie na Vranově.

V době poválečné obnovy tělovýchovné organizace Orel se stal jejím členem a působil jako duchovní rádce orelské jednoty v Brně-Husovicích. Byl členem Československé strany lidové. Jako její nominant pracoval v kulturní a zdravotní komisi místního národního výboru.

V roce 1947 se stal členem vedení československé provincie salvatoriánů jako první rádce provinciála. Vykonával také funkci ekonoma a sekretáře provincie.

Po likvidaci mužských klášterů komunistickou StB v dubnu 1950 byl P. Albín internován v Oseku u Duchcova a od roku 1951 jako zvlášť nebezpečný v internačním táboře v Želivu. Po svém propuštění v září 1955 bydlel ve Vražném a pracoval v dřevařském závodě v Mankovicích.

V utajení dále pokračoval v pastorační práci. Organizoval schůzky dětí a mládeže na Odersku. Také se setkával s řeholními spolubratry a v improvizovaných podmínkách se snažili uskutečňovat svůj řeholní ideál. Tato činnost přes veškerou snahu o utajení neunikla pozornosti StB.

V rámci celorepublikové razie proti salvatoriánům byl 27. června 1961 zatčen a uvězněn v Ostravě. Spolu s dalšími členy salvatoriánského řádu byl obviněn z trestného činu podvracení republiky a velezrady. Než ale došlo k soudnímu líčení, byl P. Albín 12. srpna v kritickém stavu převezen do nemocnice u sv. Anny v Brně, kde byl hospitalizován v její vězeňské části. Lékařem byla diagnostikována „život ohrožující choroba, která může každou chvíli vyústit do uremického komatu, které by vedlo neodvratně k smrti.“[2] Nemoc se nepodařilo zvrátit a 10. září 1961 P. Albín Jaroslav Kvita zemřel.

Rakev s tělesnými ostatky zesnulého byla převezena do Rybí, kde se 13. září konal pohřeb a kde byla uložena do kněžského hrobu na místním hřbitově.

Hrob a pamětní deska

  • Hrob Pátera Kvity
    Hrob Pátera Kvity
  • Pamětní deska na budově fary v Brně-Husovicích upomínající na Jaroslava Albína Kvitu
    Pamětní deska na budově fary v Brně-Husovicích upomínající na Jaroslava Albína Kvitu

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika inv. č. 13609, sig. NJ IX 6, sn. 219 [online]. ZA [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. 
  2. ↑ LARISCH, Jan. P. Albín Jaroslav Kvita SDS, věrný svému povolání životem i smrtí. 1. vyd. Ostrava: Biskupství ostravsko-opavské, 2023. ISBN 978-80-907170-8-4. S. 48. 

Literatura

  • LARISCH, Jan. P. Albín Jaroslav Kvita, věrný svému povolání životem i smrtí. 1. vyd. Ostrava: Biskupství ostravsko-opavské, 2023. ISBN 978-80-907170-8-4. 
  • STŘÍBRNÝ, Jan, a kol. Mučedníci a oběti pro Krista: Martyrologium katolické církve v českých zemích ve 20. století. Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2023. ISBN 978-80-7566392-4. 

Externí odkazy

Zdroj