Album G.T.

Album G.T.

Album G.T. (rozuměj: Album ghetto Terezín) je soubor 41 fotografií z Terezínského ghetta, které pořídil neznámý autor (nebo neznámí autoři) v letech 1942–1944. Album bylo nalezeno v pozůstalosti novináře Milana Weinera. Představuje ojedinělý dokument, protože podoba života v ghettu je sice známa z kreseb vězňů, ale do doby zveřejnění tohoto alba bylo známo jen velmi málo fotografických nebo filmových dokumentů z ghetta, přičemž většina pocházela z nacistických propagandistických materiálů (například pseudodokumenární film Vůdce daroval Židům město).

Popis

Jedná se o soubor 41 fotografií formátu 6 x 4,5 centimetrů v plátěné vazbě velikosti přibližně 8 x 11 centimetrů. Čtyřicet fotografií zobrazuje různé výjevy z Terezína. Některé fotografie byly zjevně pořizovány tajně, na jiných je patrné, že zachycené osoby o fotografování věděly a s fotografem spolupracovaly. Čtyřicátá první fotografie (patrně dodatečně vložená) je předválečná a zobrazuje Milana Weinera, jeho bratra Jiřího (1920–1945) a jejich matku Ellu Johannu Weinerovou, rozenou Bienenfeldovou (1898–1984)[1] na prázdninách.

Historie

Album bylo nalezeno v pozůstalosti novináře Milana Weinera. Ten podle svědectví rodiny o vzniku a původu alba nikdy nemluvil.

Fotografie pořídil neznámý fotograf. Podle analýzy jednotlivých záběrů vznikla domněnka, že autoři byli dva. Jeden byl patrně vězněm ghetta (portréty, záběry z ubikací a podobně), druhým pak mohl být některý z českých protektorátních četníků (Alois Vašíček (?) – záběry strážnice a četníků, lokalit mimo ghetto, kam vězňové neměli přístup). Naexponované filmy byly údajně vyneseny z ghetta za pomoci českého četníka a byly vyvolány ve studiu sester Olgy a Staši Jílovských. Žádný z těchto dohadů zatím nebylo možné ověřit.

Ve spolupráci Památníku ticha, pražského Židovského muzea, Památníku Terezín, Paměti národa a dalších paměťových institucí[2] proběhlo pátrání, jehož cílem bylo ztotožnění osob zachycených na fotografiích v albu. Proběhly dvě výzvy ve sdělovacích prostředcích, jejichž cílem bylo najít pamětníky, kteří by pomohli identifikovat osoby a místa zachycená na snímcích.[3] Do pátrání se zapojili i studenti Gymnázia Přírodní škola v Praze.

Na průzkumu obsahu alba se pokračuje.[Pozn. 1]

Identifikované osoby

  • Petr Kien (1919–1944) – český výtvarník, básník a dramatik,
  • Jan Levit (1884–1944) – český lékař, profesor, přednosta chirurgické kliniky v Praze v nemocnici Na Bulovce,[4]
  • Alois Meissel (1896–1944) – podnikatel v zemědělství a nájemce cihelny v Klecanech
  • Jo (Joseph) Spier (1900–1978) – nizozemský kreslíř a karikaturista
  • Lucie Weisbergerová (1923–2000) – studentka, pozdější redaktorka nakladatelství SNDK, manželka architekta Jiřího Klena

Identifikovaná místa

  • Ložnice v domě L206.
  • Objekty postavené pro kompletaci vojenského vybavení pro Wehrmacht (výroba zde probíhala od 1. června do 19. listopadu 1943).
  • Interiér krematoria.
  • Interiér prosektury v objektu krematoria. Na snímku jsou zachyceny patrně MUDr. Irma Goldmannová a MUDr. Ruth Edita Hoffeová.

Identifikované události

  • Vězni při zemědělských pracích mimo obvod ghetta.
  • Pochod vězňů z policejní věznice pražského Gestapa v Malé pevnosti.
  • Západní baráky v době, kde zde bylo od 24. srpna do 5. října 1943 ubytováno asi 1 200 dětí z ghetta v Białystoku. Všechny děti byly později zavražděny v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau.
  • Nastupování do vagónu při odjezdu vězňů do jiného koncentračního tábora.

Výstava

Památník ticha v době konání výstavy Album G.T. (říjen 2022)

Ve dnech 5. října – 6. listopadu 2022[Pozn. 2] proběhla stejnojmenná výstava v Památníku ticha na nádraží Praha-Bubny. Organizátorem výstavy byl Památník ticha / Památník Šoa Praha, partnery výstavy byli: Městská část Praha 7, Židovské muzeum v Praze, Památník Terezín, Paměť národa, Gymnázium Přírodní škola, Česká centra, Správa železnic a Institut Terezínské iniciativy.[5][6]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Informace k listopadu 2022.
  2. ↑ Původně měla být výstava ukončena dne 23. října 2022, byla prodloužena do 6. listopadu 2022.

Reference

  1. ↑ IVASKOVÁ, Jarmila. Milan Weiner a jeho postavení v médiích : Životopisná studie. Praha, 2022 [cit. 2022-11-17]. 85 s. diplomová. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Barbora Osvaldová. s. 6. Dostupné online.
  2. ↑ Tváře na snímcích z Terezína hledají jména. pametnaroda.cz [online]. 2022-01-29 [cit. 2022-8-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ Zapomenutá jména. Památník Ticha pátrá po osudech lidí, které fotograf zachytil v terezínském ghettu. radiozurnal.rozhlas.cz [online]. 2021-05-12 [cit. 2022-8-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ V Terezíně byl lékařem i vězněm. Život chirurga popraveného v Osvětimi odkryl čtrnáctiletý student. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-08-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Album G.T. [online]. Praha: Památník ticha, 2022-04-01 [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výstava Album G.T. poprvé v historii ukazuje autentické a nově objevené fotografie z ghetta Terezín, veřejnost může pomoct s identifikací dalších tváří. FeedIT.cz [online]. FeedIT.cz, 2022-10-04 [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj