Administrativní dělení Polska

Polsko (polsky Polska, oficiálním celým názvem Rzeczpospolita Polska) má 3 úrovně administrativního dělení. Jako celek je unitárním státem. Současný systém byl zaveden na základě několika zákonů přijatých polským parlamentem v roce 1998, v platnost vstoupil dne 1. ledna 1999. V letech 1975-1998 existovalo 49 menších „vojvodství“, nefungovaly však žádné okresy. Následná reforma vytvořila 16 větších vojvodství (z velké části založených a pojmenovaných podle historických regionů) a opět zavedla okresy.

Hranice vojvodství ne vždy odpovídají historickým hranicím polských regionů. Přibližně polovina Slezského vojvodství patří do historické oblasti Malopolska. Podobně oblast kolem města Radomi, která je historicky součástí Malopolska, se nachází v Mazovském vojvodství. Také Pomořanské vojvodství zahrnuje pouze východní okraj území Pomořanska, jelikož jeho západní část je v Německu a východní hranice se opakovaně posouvala.

Přehled

Nejvyšší správní celek se nazývá województwo (česky vojvodství). Celkem je Polsko tvořeno 16 vojvodstvími. Správní moc na úrovni vojvodství je rozdělena mezi guvernéra jmenovaného ústřední vládou, zvaného vojvoda (obvykle politicky jmenovaný), volené shromáždění zvané sejmik a výkonnou radu, kterou toto shromáždění volí. V čele vojvodství stojí maršálek.
Druhý stupeň dělení představují powiaty (jednotné číslo powiat, česky okres). V celém státě je 380 okresů. Okresy se dělí na:
- 66 měst s právem okresu (miasto na prawach powiatu) – obce se statusem města, které zároveň vykonávají funkci okresu, hovorově jsou nazývané pojmem powiat grodzki – městský okres. Jedná se o města nad 100 tisíc obyvatel, bývalá centra vojvodství z období před reformou v roce 1999 mimo Ciechanowa, Piły a Sieradze a některá města ve velkých aglomeracích – Jastrzębie-Zdrój, Jaworzno, Mysłowice, Piekary Śląskie, Siemianowice Śląskie, Sopoty, Świętochłowice, Svinoústí a Żory
- 314 okresů – hovorově nazývané powiat ziemski – zemský okres; mohou mít sídlo v přilehlém městě s právem okresu
Třetí nejnižší stupeň je gmina (do češtiny ne zcela přesně překládáno jako obec). Celkem je k 1. lednu 2025 v Polsku 2479 obcí, které se dělí do třech kategorií:
- Gmina miejska – městská gmina (celkem 302 včetně 66 měst s právem okresu)
- Gmina miejsko-wiejska – městsko-vesnická gmina (718)
- Gmina wiejska – vesnická gmina (1459; z toho 158 gmin má sídlo ve městě mimo své území)

Vojvodství

ISO 3166-2	Název	Hlavní město	Populace (ke 30. 6. 2024)	Plocha (km²)	Hustota obyd. (obyv./km²)	Geodata (OSM)
PL-DS	Dolnoslezské (Dolnośląskie)	Vratislav	2 874 496	19 946	144	OSM, WMF
PL-KP	Kujavsko-pomořské (Kujawsko-pomorskie)	Bydhošť, Toruň	1 990 323	17 971	111	OSM, WMF
PL-LD	Lodžské (Łódzkie)	Lodž	2 354 135	18 219	129	OSM, WMF
PL-LU	Lublinské (Lubelskie)	Lublin	2 003 475	25 122	80	OSM, WMF
PL-LB	Lubušské (Lubuskie)	Gorzów Wielkopolski, Zelená Hora	972 140	13 987	69	OSM, WMF
PL-MA	Malopolské (Małopolskie)	Krakov	3 429 685	15 182	226	OSM, WMF
PL-MZ	Mazovské (Mazowieckie)	Varšava	5 510 618	35 558	155	OSM, WMF
PL-OP	Opolské (Opolskie)	Opolí	933 349	9 411	99	OSM, WMF
PL-PK	Podkarpatské (Podkarpackie)	Řešov	2 067 139	17 845	116	OSM, WMF
PL-PD	Podleské (Podlaskie)	Bělostok	1 135 201	20 187	55	OSM, WMF
PL-PM	Pomořské (Pomorskie)	Gdaňsk	2 359 956	18 323	129	OSM, WMF
PL-SL	Slezské (Śląskie)	Katovice	4 305 126	12 333	350	OSM, WMF
PL-SK	Svatokřížské (Świętokrzyskie)	Kielce	1 163 001	11 710	99	OSM, WMF
PL-WN	Varmijsko-mazurské (Warmińsko-mazurskie)	Olštýn	1 353 374	24 173	56	OSM, WMF
PL-WP	Velkopolské (Wielkopolskie)	Poznaň	3 484 177	29 826	117	OSM, WMF
PL-ZP	Západopomořanské (Zachodniopomorskie)	Štětín	1 626 876	22 904	71	OSM, WMF