Aššúr
| Aššúr | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 35°27′24″ s. š., 43°15′45″ v. d. |
| Stát |  Irák |
  Aššúr
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 0,7 km² |
| Správa | |
| Status | zaniklé sídlo |
| Vznik | 2500 př. n. l. |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Aššúr | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát |
Irák
|
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | iii, iv |
| Odkaz | 1130 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2003 (27. zasedání) |
| V ohrožení | od roku 2013 |
Aššúr (též Aššur, dnes Qal'at Šerqat) je historické město na severu dnešního Iráku. V roce 2003 byl Aššúr zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO a zároveň i na Seznam světového dědictví v ohrožení.
Dějiny města
Dějiny Aššúru začínají kolem roku 2500 př. n. l., kdy se z malého městského státu stává centrem staroasyrské říše, a končí roku 614 př. n. l. po dobytí města Médy. V té době už nebylo hlavním městem, vládci novoasyrské říše dali přednost městu Kalach (Nimrúd) a ještě později Ninive.
Důležitým hospodářským faktorem rozvoje státu byl obchod, jehož obraz uchovaly tzv. kappadocké tabulky. V nich se uvádí, že nejčastěji se vyvážely látky, vlna a cín, dováželo se zlato, stříbro a měď.
Archeologické vykopávky z let 1908–1910 odkryly na území města Aššúr chrámové komplexy místního boha Aššúra, bohyně Ištar a bohů Anu a Adada. V Aššúrově chrámu se našly hliněné tabulky s texty, popisujícími všechno vědění, potřebné k výkonu funkce velekněze – rituální texty, magické formulky, praktické lékařské návody.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Aššúr na Wikimedia Commons
- Zápis ve Světovém dědictví UNESCO
- Fotografie z naleziště Archivováno 10. 6. 2010 na Wayback Machine.
