Žiroslav II.

Důstojný (Venerabilis)
Žiroslav II.
biskup vratislavský
Církev římskokatolická
Diecéze vratislavská
Předchůdce Walter z Malonne
Nástupce Jaroslav Opolský
Osobní údaje
Datum narození ?
Datum úmrtí 1198
Místo úmrtí Vratislav?, Polské království
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Biskup Žiroslav II. oddává Jindřicha Bradatého a svatou Hedviku (obraz ze 14. století)

Žiroslav II. (latinsky Siroslaus, polsky Żyrosław, † 1198) byl jedenáctý biskup vratislavský v letech 1170 nebo 1171 až 1198.

Život

O původu biskupa Žiroslava není nic známo a rovněž zprávy o jeho působení ve funkci jsou sporé a příležitostné.

V řadě případů spolupracoval s knížetem Boleslavem I. Vysokým při zakládání nových řeholních institucí. Roku 1175 při příležitosti vyhotovení oficiální zakládací listiny pro cisterciácký klášter v Lubuši (polsky Lubiąż, německy Leubus) knížetem Boleslavem (klášter přitom vznikl zřejmě již dříve po roce 1163) udělil biskup Žiroslav cisterciákům právo na desátky z nově založených vsí na Lehnicku. Zmíněná listina je také dokladem plánovité emfyteutické, etnicky především německé kolonizace Slezska organizované (s knížecí podporou) církevními institucemi.[1] Obdobně nově zřízené komendě řádu johanitů v Týnci nad Slezou (polsky Tyniec nad Ślęzą, německy Groß Tinz a.d. Lohe) udělil biskup Žiroslav někdy před rokem 1189 desátky a patronát kostela v Brdě (polsky Bardo, německy Wartha) u Ząbkowic (u tohoto kostela vzniklo ve 13. století cisterciácké opatství).[2]

Podporoval rovněž řád premonstrátů a před rokem 1193 je uvedl do dosud benediktinského kláštera svatého Vincence v Olbíně (polsky Ołbin, německy Elbing) u Vratislavi. Tuto změnu potvrdil při své návštěvě Vratislavi roku 1197 i papežský legát Petr z Capuy.

Žiroslav pokračoval v církevní reformě a snahách o upevnění kněžské kázně, započatých jeho předchůdcem Walterem z Malonne. Součástí reformy bylo též úsilí o osamostatnění církve od světské moci. V roce 1180 se účastnil i významného sjezdu polských knížat a biskupů v Łęczyci, na kterém se knížata vzdala některých vrchnostenských práv ve prospěch biskupů a potvrdila volbu biskupů katedrálními kapitulami a neodcizitelnost biskupských majetků.

Ve stejném roce byla dokončena stavba nové vratislavské katedrály sv. Jana Křtitele v románském slohu, zahájená za Waltera z Malonne. Z doby Žiroslava II. pochází nejstarší zachovaná pečeť vratislavských biskupů; je na ní vyobrazen Žiroslav s modelem dokončené katedrály.

Žiroslav jakožto úřadující vratislavský biskup celebroval roku 1190 svatební obřad, při kterém byli oddáni syn Boleslava I. Vysokého Jindřich a Hedvika z Andechsu, která byla po své smrti svatořečena a stala se patronkou Slezska.

Odkazy

Reference

  1. ↑ WECZERKA, Hugo. Handbuch der historischen Stätten - Schlesien. 2. vyd. Stuttgart: Alfred Kröner Verlag, 2003. ISBN 3-520-31602-1. S. 277. 
  2. ↑ Weczerka (2003) s. 160, 561

Literatura

  • SKŘIVÁNEK, František; TOVAČOVSKÝ, Jaroslav. Vratislavští biskupové v dějinách Slezska. Praha: Nakladatelství ONYX, 2004. ISBN 80-86788-15-6, ISBN 80-902907-7-9. S. 13–14. 
  • KOPIEC, Jan. Bistum Breslau. In: GATZ, Erwin. Die Bistümer des Heiligen Römischen Reiches von ihner Anfängen bis zur Säkularisation. Freiburg in Breisgau: Verlag Herder, 2003. ISBN 3-451-28075-2. S. 130–131, 142.
  • ŻERELIK, Rościsław. Dzieje Śląska do 1526 roku. In: CZAPLIŃSKI, Marek. Historia Śląska. Wrocław: Wydawnictvo Uniwersytetu Wrocławskiego, 2002. ISBN 83-229-2213-2. S. 50–53.
  • ŻUREK, A. Żyrosław II. In: Encyklopedia Wrocławia. Wrocław: [s.n.], 2000. S. 971.
  • PATER, Józef. Z dziejów archidiecezji wrocławskiej - 6. Okres wielkich biskupów (1169-1301). Nowe Życie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-06.  Archivováno 6. 11. 2009 na Wayback Machine.


Zdroj