Žilina (Nový Jičín)

Žilina
Kostel sv. Mikuláše
Kostel sv. Mikuláše
Lokalita
Charakter část města
Obec Nový Jičín
Okres Nový Jičín
Kraj Moravskoslezský kraj
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°35′7″ s. š., 18°1′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 736 (2021)[1]
Katastrální území Žilina u Nového Jičína (10,32 km²)
PSČ 741 01
Počet domů 536 (2011)[2]
Žilina
Žilina
Další údaje
Kód části obce 413526
Kód k. ú. 707511
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žilina (katastr Žilina u Nového Jičína, německy Söhle[3]) je jednou z místních částí Nového Jičína. První písemná zmínka pochází z roku 1397.

Historie

Katastrální území Nového Jičína

Obec původně patřila Štramberskému panství, v období od roku 1437 do roku 1558 pak panství Starojičínskému, nakonec však připadla Novému Jičínu. Až do 16. století byla vesnice čistě česká, postupem času se však z ní stávala vesnice německá (ve smyslu s většinovou německou populací, k Německu byla připojena v roce 1938 důsledkem Mnichovské dohody). Německou vesnicí zůstala Žilina až do konce 2. světové války, kdy byla 6. května 1945 osvobozena Rudou armádou. 1. ledna 1966 byla Žilina připojena k Novému Jičínu.

Osobnosti

  • Nikolaus Andreas Jäschke, německý Moravan ⟨16.12.1718 Sehlen (Žilina)–leden 1762 Východní Indie⟩. Jeho otec Christian odešel v roce 1723 před Vánoci s manželkou a pěti dětmi do exilu kvůli víře. Přes hranice rodinu převedl Christian David. Mikuláš se stal prvním českým bratrským kazatelem v Berlíně, tam byl poslán z Ochranova v říjnu 1744. Později krátce pracoval i pro český sbor v Rixdorfu. Zemřel na misii v Indii.[4] Ze žilinského rodu Christiana Jäschke pocházel i misionář Heinrich August Jäschke.
  • Friedrich Wenzel Neisser (1716–1777) byl od roku 1746 biskupem Moravských bratří. Ze Žiliny přišel do Bethelsdorfu dne 12.6.1722 ve skupině exulantů.[5]
  • Rosina Berwig, rozená Neisser. Pocházela ze Žiliny, do Herrnhutu přišla v roce 1731. Byla první misionářkou (ženou) vyslanou moravskou církví do Surinamu. Tam v roce 1739 zemřela.[6]

Související články

Literatura

Edita Štěříková – Christian David: 1692–1751. Ze života moravského exulanta, zakladatele exulantské obce Herrnhutu v Horní Lužici a spoluzakladatele obnovené Jednoty bratrské, 2012

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 685. 
  4. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH, 1999. 746 s. ISBN 80-7017-253-3. S. 248–251 a jiné. 
  5. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Matouš Stach : 1711-1787 : grónský misionář, exulant z Mankovic. Suchdol nad Odrou: Nakl. Samuel, 2012. 93 s. ISBN 978-80-86849-81-2. S. 86 aj. 
  6. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich + Exulant (spolek), 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 327. 
  7. ↑ Severa, s. 197

Literatura

  • SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s. 

Externí odkazy

Zdroj