Železnice Slovenskej republiky

Železnice Slovenskej republiky
Logo
Logo
Základní údaje
Právní forma státem vlastněný podnik
Datum založení 1993
Předchůdce Československé státní dráhy
Adresa sídla Bratislava, Slovensko
Souřadnice sídla 48°8′36,44″ s. š., 17°7′6,97″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnosti železnice
Obrat 496 mil. € (2018)[1]
Výsledek hospodaření 200 000 € (2018)[1]
Zaměstnanci 13 665 (2018)[1]
Identifikátory
Oficiální web www.zsr.sk
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Železniční stanice ŽSR Poprad-Tatry - po rekonstrukci

Železnice Slovenskej republiky, do 27. 9. 2019 oficiálně Železnice Slovenskej republiky, Bratislava v skrátenej forme "ŽSR",[2] (VKM: ŽSR) je slovenský železniční podnik, který vznikl po rozdělení ČSFR v roce 1993 jako nástupce Československých státních drah na území Slovenska. Původně byly unitární železniční společností, provozující jak dráhy, tak i drážní dopravu. Od počátku roku 2002 jsou již pouze správcem a provozovatelem dráhy (infrastruktury).

ŽSR jako unitární železnice

Motorový vůz řady 850 v době, kdy ještě patřil ŽSR

Po svém vzniku byly ŽSR unitární železnicí, podobně jako jejich předchůdce ČSD a český nástupce ČSD České dráhy. To znamená, že se ŽSR zabývaly provozováním dráhy i provozováním drážní dopravy.

Zpočátku bylo monopolní postavení ŽSR garantováno zákonem, ale přijetím zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 164/1996[3] sbírky byl umožněn vstup na infrastrukturu ŽSR také jiným dopravcům. Monopol ŽSR však zůstal v podstatě zachován, protože jediným dalším dopravcem, který v tomto období provozoval drážní dopravu na síti ŽSR, byly Východoslovenské železárny Košice (dnes U. S. Steel Košice).

ŽSR jako provozovatel dráhy

Na základě Projektu transformace a restrukturalizace ŽSR přijala Národná rada SR zákon č. 259/2001 Z.z.,[4] který novelizoval původní zákon Národní rady SR č. 258/1993 Z.z. o Železniciach Slovenskej republiky.[5] Na základě této novelizace byla k 1. lednu 2002 od ŽSR oddělena část podniku zabývající se provozováním drážní dopravy. ŽSR se tak nadále zabývá již pouze provozováním dráhy a údržbou a modernizacemi železničních tratí ve svém majetku – je tedy provozovatelem dráhy. Provozování osobní i nákladní dopravy bylo vyčleněno do nově ustavené společnosti s názvem Železničná spoločnosť, a. s. (ZSSK).

Údaje o podniku

  • počet zaměstnanců: 17 264
  • stavební délka tratí: 3 623 km, z toho:
    • 2 608 km jednokolejných tratí
    • 1 015 km dvoukolejných a vícekolejných tratí
    • 3 474 km normálněrozchodných tratí
    • 99 km širokorozchodných tratí
    • 50 km úzkorozchodných tratí
    • 2 046 km neeletrizovaných tratí
    • 1 577 km elektrizovaných tratí, z toho:
      • 760 km tratí elektrizovaných soustavou 25 kV, 50 Hz AC
      • 817 km tratí elektrizovaných soustavou 3 kV DC

Údaje jsou převzaty z výroční zprávy ŽSR za rok 2009.[6]

Související články

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c 2019. Dostupné online.
  2. ↑ Výpis z Obchodného registra Okresného súdu Bratislava I - IČO 31364501 [online]. Bratislava: Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky, rev. 2020-04-24 [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ 164/1996 Z.z. Železnice Slovenskej republiky [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (slovensky) 
  4. ↑ 259/2001 Z.z. ASPI | Wolters Kluwer SR, s.r.o. [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ ZÁKON NÁRODNEJ RADY SLOVENSKEJ REPUBLIKY č. 258 o Železniciach Slovenskej republiky. Železnice Slovenskej republiky [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  6. ↑ Železnice Slovenskej republiky – Výročná správa 2009. zsr.ecpaper.eu [online]. [cit. 2010-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. 

Externí odkazy

Zdroj