Žampion ovčí

Jak číst taxoboxPečárka ovčí
alternativní popis obrázku chybí
Pečárka ovčí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše houby (Fungi)
Oddělení houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída stopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřída houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád lupenotvaré (Agaricales)
Čeleď pečárkovité (Agaricaceae)
Rod pečárka (Agaricus)
Binomické jméno
Agaricus arvensis
Schaeff.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pečárka ovčí neboli žampion ovčí (Agaricus arvensis) je houba z třídy stopkovýtrusých hub.

Jedná se o jedlou a hojně sbíranou houbu. Poprvé byla odborně popsána v roce 1762 Jacobem Christianem Schäfferem.

Vzhled

Makroskopický

Má 5–10 cm široký bílý až krémový klobouk, který mívá někdy sytě žlutý nádech, s až 12 mm vysokými hustými lupeny, zprvu šedavými, později šedo- až tmavohnědými. Třeň bývá dlouhý 6–16 cm, bělavý, o průměru 1–3,5 cm a s prstencem v horní třetině. Je jedlá.[2]

Mikroskopický

Purpurově hnědé výtrusy jsou vejčitého tvaru o rozměrech 6–8 × 4,5–5,5 µm.

Výskyt

Vyskytuje se na loukách, pastvinách, parcích a zahradách a na vyhnojených místech. Je typickým saprobiotickým druhem, nachází se i na písečných dunách nebo pod keři, ale ne v lesích. Vyrůstá v čarodějných kruzích, které ročně přirůstají o 40 až 50 centimetrů. Jejich výzkumy prokázaly vliv houby na růst psinečku obecného. Vznikají tři zóny čarodějného kruhu: vnější, kde je růst psinečku stimulován, střední, kde se téměř žádný nenachází a vnitřní, kde dochází k silné stimulaci jeho růstu.[3]

Rozšíření

Jde o druh běžný v celém mírném podnebném pásu. V Evropě a Severní Americe je běžným druhem, široce je rozšířena v Asii, Austrálii a na Novém Zélandu.

Zaměnitelnost

Na pohled může být snadno zaměněna s jinou pečárkovitou houbou, mírně jedovatou pečárkou zápašnou, jejíž dužnina ale poraněním rychle na několik minut sytě chromově žloutne a její pach je nepříjemný (po dezinfekci, fenolový). Ještě větší pozor si sběratelé pečárek musí dát na smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou, její bílé variety a příbuzné druhy.[4]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
  2. Archivovaná kopie. atlashub.wz.cz [online]. [cit. 2011-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-06. 
  3. P. J. Edwards. The Growth of Fairy Rings of Agaricus Arvensis and Their Effect Upon Grassland Vegetation and Soil. Svazek 72. [s.l.]: [s.n.], 1984-07. S. 505–513. (anglicky) 
  4. Agaricus xanthoderma - pečárka zápašná - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj