Štěpkov

Štěpkov
Centrum Štěpkova s nově upravenými rybníky
Centrum Štěpkova s nově upravenými rybníky
Znak obce ŠtěpkovVlajka obce Štěpkov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Moravské Budějovice
Obec s rozšířenou působností Moravské Budějovice
(správní obvod)
Okres Třebíč
Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°5′3″ s. š., 15°39′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 115 (2023)[1]
Rozloha 3,93 km²[2]
Katastrální území Štěpkov
Nadmořská výška 565 m n. m.
PSČ 675 26
Počet domů 42 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Štěpkov 33
675 26 Štěpkov
obec@stepkov.cz
Starosta Jaroslav Kyprý
Oficiální web: www.stepkov.cz
Štěpkov
Štěpkov
Další údaje
Kód obce 591823
Kód části obce 163511
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Štěpkov se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 115[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Meziříčko, Lomy, Domamil, Radkovice u Budče a Budkov.

Název

Název obce se během historie neměnil, pouze jeho zápisy, kterými byly dříve Scyepcow, Ščepkov, Sstiepkov, Sstiepkow, Sstipkow, Sczepkow, Sstiepkaw, Stiepkau, Sšepkow či Čepkow.[4])

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, ale již od roku 1349 byl majitelem Jakub Jimram z Jakubova, roku 1464 byl majitelem vesnice Štěpán z Bořečkovic a roku 1492 byl majitelem Jan z Radkova. Kolem roku 1582 byla ve vsi postavena tvrz a majitelem tvrze i vesnice byl Jan starší Koňas z Vydří, posléze vesnice patřila Štěpánovi Kusému z Mukoděl, ale tomu byla konfiskována. Následně ji zakoupil Hanibal ze Schaumburku. V roce 1663 zakoupil vesnici klášter v Louce, při jeho zrušení v roce 1784 pak roku 1789 zakoupil vesnici spolu s budečským panstvím Josef Wallis. Wallisové byli majiteli panství i vesnice až do reforem v roce 1848.[4]

V roce 1892 byla založena škola, roku 1940 měla být rozšířena na dvojtřídku, ale to nakonec nenastalo. Škola pak byla zrušena v roce 1959. Roku 1918 byl v obci založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu a roku 1924 byla založena Domovina a Jednota československých zemědělců. V roce 1932 byla vesnice elektrifikována. Roku 1956 bylo v obci založeno JZD, to pak bylo roku 1973 sloučeno do JZD Budkov.[4]

Do roku 1849 patřil Štěpkov do budečského panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřil Štěpkov pod Domamil a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Budkov, následně se obec osamostatnila.[5]

Do roku 2014 zastával funkci starosty Čestmír Malý, od roku 2014 vykonává funkci starosty Jaroslav Kyprý.

Vývoj počtu obyvatel Štěpkova[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 222 245 229 234 243 234 254 181 173 149 142 128 114

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Štěpkov
2006[7] 2010[8] 2013[9] 2017[10] 2021[11]
1. ČSSD (30.55 %) ČSSD (25.0 %) ANO 2011 (29.5 %) ANO (36.06 %) SPOLU (40.9 %)
2. KSČM (27.77 %) KDU-ČSL (19.64 %) KDU-ČSL (21.31 %) KDU-ČSL (21.31 %) ANO (33.33 %)
3. ODS (19.44 %) KSČM (16.07 %) KSČM (16.39 %) ČSSD (9.83 %) PŘÍSAHA (7.57 %)
účast 84.71 % (72 z 85) 62.92 % (56 z 89) 70.93 % (61 z 86) 71.76 % (61 z 85) 77.65 % (66 z 85)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Štěpkov
2008[12] 2012[13] 2016[14] 2020[15]
1. KSČM (36.73 %) STO (32.25 %) STO (37.5 %) KDU-ČSL (26.92 %)
2. ČSSD (26.53 %) KSČM (25.8 %) ČSSD (16.66 %) ČSSD (23.07 %)
3. ODS (18.36 %) KDU-ČSL (19.35 %) KDU-ČSL (16.66 %) ANO (15.38 %)
účast 56.98 % (49 z 86) 38.37 % (33 z 86) 54.55 % (48 z 88) 60.47 % (52 z 86)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů), druhé místo obsadil Zuzana Roithová (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (9 hlasů). Volební účast byla 71.76 %, tj. 61 ze 85 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (24 hlasů). Volební účast byla 72.29 %, tj. 59 ze 83 oprávněných voličů.[16]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (12 hlasů). Volební účast byla 77.65 %, tj. 66 ze 85 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (47 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (21 hlasů). Volební účast byla 78.16 %, tj. 68 ze 87 oprávněných voličů.[17]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (31 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (12 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (12 hlasů). Volební účast byla 87.80 %, tj. 71 ze 82 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (41 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (30 hlasů). Volební účast byla 88.75 %, tj. 71 ze 80 oprávněných voličů.[18]

Ocenění

Obec získala několik ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny: v roce 2016 za příkladnou péči o sakrální stavbu,[19] v roce 2018 za obnovu/rekonstrukci staveb venkovské zástavby za opravu hasičské zbrojnice,[20] v roce 2019 za péči o drobné sakrální památky[21] a v roce 2022 za obnovu venkovských tradic.[22]

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b c NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: [s.n.], 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 668–670. 
  5. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 305. 
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  7. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Lípa [online]. Kraj Vysočina, 2016-05-30, rev. 2016-05-30 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24. 
  20. ↑ NEUWIRTHOVÁ, Eva. Vesnicí roku Kraje Vysočina je Vepříkov [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-06-12 [cit. 2018-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15. 
  21. ↑ KUDRHALTOVÁ, Jana. Vítězství zůstalo na Havlíčkobrodsku. Novou Vesnicí Vysočiny je Sobíňov. trebicsky.denik.cz. 2019-06-01. Dostupné online [cit. 2019-06-04]. 
  22. ↑ SVATOŠOVÁ, Jitka. Vesnicí Kraje Vysočina 2022 je Třeštice. www.kr-vysocina.cz [online]. Kraj Vysočina, 2022-08-08 [cit. 2022-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-10. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj