Štěpán Báthory

Štěpán Báthory
Narození 27. září 1533
Șimleu Silvaniei
Úmrtí 12. prosince 1586 (ve věku 53 let)
Grodno
Příčina úmrtí chronické renální selhání
Místo pohřbení královské hroby ve Wavelské katedrále
Alma mater Padovská univerzita
Povolání politik
Politická strana politik před vznikem politických stran
Choť Anna Jagellonská (1576–1586)[1][2]
Rodiče Štěpán VIII. Báthory a Kateřina Telegdiová z Telegdu
Rod Báthoryové
Příbuzní Anna Báthoryová, Kryštof Báthory[2] a Ondřej Báthory (sourozenci)
Funkce sedmihradský kníže (1571–1586)
polský král (1576–1586)
Podpis Štěpán Báthory – podpis
Znak Znak
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
tchán Zikmund I. Starý
švagr Zikmund II. August
synovec Zikmund III. Vasa

Štěpán Báthory z Ecsedu (maďarsky: Báthory István, polsky: Stefan Batory, litevsky: Steponas Batoras, 27. září 1533, Szilágysomlyó – 12. prosince 1586, Hrodno) byl uherský šlechtic a člen rodu Báthoryů. V letech 1571–1576 byl sedmihradským vojvodou a v letech 1576–1586 knížetem a v letech 1576–1586 byl polským králem a litevským velkoknížetem.

Život

Narodil se v Szilágysomlyó (Șimleu Silvaniei v dnešním Rumunsku) jako syn Štěpána VIII. Báthoryho z Ecsedu. V 70. letech 16. století byl vládcem Sedmihradska.

V roce 1576 se stal manželem královny Anny Jagellonské a třetím zvoleným králem Polska. Jedním z protikandidátu Štěpána Báthoryho při volbě polského krále byl Vilém z Rožmberka.[3]

Po zvolení králem musel Štěpán Báthory souhlasit se zaplacením vyššího tributu (daně) Turkům (celkem 25 000 florinů), za což získal jejich souhlas s polsko-sedmihradskou personální unií. Regentem (vojvodem) jmenoval svého bratra Kryštofa. Po jeho smrti převzala moc regentská rada a v roce 1585 se stal regentem Jan Ghycza (nahradil Zikmunda, nezletilého Kryštofova syna). Navzdory tomu král Štěpán v Krakově zorganizoval samostatnou kancelář pro záležitosti Sedmihradska a všechna důležitá rozhodnutí činil sám. Ve válkách s Moskvou využíval i sedmihradské vojáky, rekrutované především z řad Rumunů a Sikulů. Odhaduje se, že jeho vláda dala Sedmihradsku mír a šanci na rozvoj a položila základy pro budoucí úspěchy země.[4]

Úzce spolupracoval s kancléřem Janem Zamojským.

Příbuzenstvo

Oženil se s o 10 let starší Annou Jagellonskou, dcerou polského krále Zikmunda I. Starého, z jejich manželství se však nenarodily žádné děti. Štěpán Báthory byl strýcem Alžběty Báthoryové, později známé jako čachtická paní (její matka Anna byla Štěpánovou sestrou).

Jeho nástupcem na polském a litevském trůně se stal jeho synovec Zikmund III. Vasa, syn švédského krále Jana III. Vasy a Kateřiny Jagellonské (byla sestrou Anny Jagellonské).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stefan Batory na polské Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. ↑ a b Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-04-17].
  3. ↑ PÁNEK, Jaroslav. Poslední Rožmberkové, velmoži české Renesance. Praha: Panorama (Stopy, fakta, svědectví). ISBN 978-80-7038-006-2. S. 169, 173, 179-181, 230, 360. 
  4. ↑ „Najpewniejsza tarcza węgierskiej narodowości”. Polityka książąt Siedmiogrodu w latach 1541-1660. histmag.org [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj