Šrí Aurobindo

Šrí Aurobindo
Šrí Aurobindo
Rodné jméno	অরবিন্দ ঘোষ
Narození	15. srpna 1872; Sri Aurobindo Bhawan
Úmrtí	5. prosince 1950 (ve věku 78 let); Puduččéri
Alma mater	St Paul's School; King's College; Loreto Convent
Povolání	básník, překladatel, filozof, esejista, spisovatel, literární kritik, profesor, politik, státní úředník, revolucionář a jogín
Zaměstnavatel	Barodská univerzita
Nábož. vyznání	hinduismus
Partner(ka)	Matka
Příbuzní	Barindra Kumar Ghosh a Manmohan Ghose (sourozenci)
Podpis
Web	www.sriaurobindoashram.org
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šrí Aurobindo, původním jménem Aurobindo Ghóš (*15. srpna 1872, Kalkata - 5. prosince 1950) byl indický hinduistický filozof, jogín, mystik, básník, guru a příslušník indického hnutí za nezávislost.

K jeho nejznámějším žákům patří Šrí Činmoj a Mirra Alfassa, která založila experimentální město postavené na jeho principech a nazvala ho Auroville.

Život

Jeho otec byl členem významného reformního hinduistického hnutí Bráhmasamádž, jehož zakladatelem byl Rámmohan Ráj.^[2] On sám již jako dítě chodil do křesťanské školy ve městě Dárdžiling.^[3] Poté odjel do Anglie, kde vystudoval na King's College v Cambridge. Do Indie se vrátil v roce 1892 a pracoval pak ve státní správě. Po návratu se zapojil do nacionalistického hnutí v Bengálsku. Byl zatčen, obviněn z přípravy bombových útoků, avšak u soudu byl nakonec jen kvůli protibritské publicistice. Nakonec musel být stejně propuštěn, po vraždě klíčového svědka procesu. I krátký pobyt ve vězení měl ale zásadní dopad na jeho duchovní život, měl tam mystické vize a po propuštění se stáhl z politiky, odstěhoval se do města Puduččéri a věnoval se již jen duchovním vědám a literatuře. Vyvinul techniku, kterou nazýval integrální jóga. Její systém je popsán v jeho nejdůležitějším díle, spise Božský život. K dalším textům patří epická báseň Savitri a komentáře k Védám, Upanišadám a Bhagavadgítě. Založil též vlastní ášram.

Filozofie

Podle Šrí Aurobinda se v průběhu dějin uskutečňuje přechod od podvědomí k vědomí a nadvědomí. Dosažení mystického nadvědomí je řešením záhady dějin a uskutečněním lidských tužeb. Někteří Evropané upozornili Aurobinda, že jeho myšlenky mají blízko ke koncepcím Teilharda de Chardina, což ho překvapilo, protože jeho dílo neznal. Naopak znal Nietzscheho a byl si vědom souvislostí s jeho tezí o nadčlověku. Badatel Steve Odin napsal, že Šrí Aurubindo rekonstruoval Védántu za pomoci hegelismu (postupné projevení se univerzálního ducha v dějinách). Sám Auribindo však tvrdil, že mu německý idealismus, včetně Hegela, nic neříká, protože není intuitivní.