Škrle (zámek)

Škrle
Zámek Škrle
Zámek Škrle
Základní informace
Sloh barokní
Architekti Jakub Schwarz z Ústí nad Labem
Výstavba 1730
Přestavba 1841
Stavebník klášter Osek
Poloha
Adresa Škrle, Bílence, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°24′54,3″ s. š., 13°31′54,28″ v. d.
Škrle
Škrle
Další informace
Rejstříkové číslo památky 15019/5-446 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Škrle je barokní zámek ve vsi Škrle, necelých deset kilometrů jihovýchodně od Chomutova. Postaven byl roku 1730 na místě starší tvrze cisterciáky z oseckého kláštera. Klášter zámek vlastnil až do roku 1875, kdy budovu koupila obec a zřídila v ní školu a kanceláře obecního úřadu. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Znak na zámku Škrle

Ves Škrle patřila od 13. století k majetku cisterciáckého kláštera v Oseku. Na místě zámku stávala původně tvrz. Není známo, kdy přesně vznikla.[2] Osecký klášter byl v roce 1580 dočasně zrušen, a jeho majetek přešel pod správu Pražského arcibiskupství.[zdroj⁠?] V době stavovského povstání se ves dostala do šlechtických rukou. V letech 1620–1621 ji vlastnil Bohuslav z Michalovic. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1621, kdy byla Bohuslavovi zkonfiskována za účast na stavovském povstání, a vrácena klášteru.[3] Podle berní ruly z roku 1654 patřily ke klášternímu statku ve Škrli vesnice Zálezly, Vysočany, Lažany, Hošnice, Bylany a Vtelno.[4]

Sloup před zámkem

Tvrz zanikla během třicetileté války a v roce 1730[2] (podle Zdeny Binterové až v polovině 18. století[5]) byl na jejím místě vybudován oseckým opatem Březinou[zdroj⁠?] barokní zámeček, zamýšlený jako letní opatská rezidence. Stavbu realizoval stavitel Jakub Schwarz z Ústí nad Labem. V roce 1841, za opata Salesia Krügnera[zdroj⁠?] došlo k rozšíření zámku při respektování původního barokního slohu stavby.[5]

V roce 1850 se Škrle stala samostatnou obcí. V roce 1875 obec od kláštera zámek odkoupila a zřídila v něm školu,[5] která byla zrušena ve dvacátých letech 20. století.[zdroj⁠?] Později zámek až do roku 1960 využíval místní národní výbor, který v něm zřídil kanceláře a byty.[5] Zámek ve druhé polovině 20. století chátral, ale v osmdesátých letech byly opraveny interiéry. Oprava fasád a oken proběhla až v roce 1999.[6]

Architektonická podoba

Zámek je jednopatrová stavba na půdorysu písmene L. Průčelí mělo původně pět okenních os, později bylo rozšířeno symetricky o čtyři další (po dvou na každé straně budovy). Nad vstupem do zámku je opatský znak a letopočet 1730. V přízemí jsou valeně klenuté stropy, patro je plochostropé.[7] K zámku patřila také hospodářská stavení, která už neexistují.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-12-26]. Identifikátor záznamu 125443 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Škrle – zámek, s. 461. 
  3. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Bílence. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 64 s. ISBN 80-239-4168-2. Kapitola Škrle, s. 24. Dále jen Binterová (2001). 
  4. ↑ Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Lažany, s. 67. 
  5. ↑ a b c d Binterová (2001), s. 41.
  6. ↑ Binterová (2001), s. 42.
  7. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IIIP/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Škrle, s. 499. 

Literatura

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Škrle – zámek, s. 461. 
  • PACHNER, Jaroslav. Zámeček ve Škrli. Památky, příroda, život. 1999, roč. 31, čís. 3, s. 93–94. ISSN 0231-5076. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj