Řepíček

Jak číst taxoboxŘepíček řepíkovitý
alternativní popis obrázku chybí
Řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Rod řepíček (Aremonia)
Neck. ex Nestl.
Binomické jméno
Aremonia agrimonoides
(L.) DC., 1825
Synonyma
  • Agrimonia agrimonoides
  • řepíček mochnovitý[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides) je jediný druh rodu řepíček; nenápadná, nízká, žlutě kvetoucí rostlina kterou lze před květem podle vzhledu listů zaměnit s jahodníkem.

Rozšíření

Vyskytuje se ve vyšších polohách okolo Středozemního moře, od Itálie přes Malou Asii až ke Kavkazu. V České republice roste jen v Karpatech na jihovýchodní Moravě. Za původní druh se také počítá na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku a Rumunsku, druhotně je rozšířen do Velké Británie.

Tento hemikryptofyt roste na světlých místech v listnatých lesích a řídkých křovinách, na pasekách, lesních cestách i přilehlých loukách, nejčastěji na vápencovém podloží. Vystupuje do pahorkatin a podhorských oblastí do nadmořské výšky 400 až 800 m.[2][3]

Popis

Květy

Vytrvalá bylina jenž bývá vysoká jen 10 až 35 cm. Z dlouhého tenkého oddenku vyrůstá vystoupavá, tenká, okrouhlá lodyha porostlá jemnými chloupky. Spodní listy s kožovitými palisty vyrůstají v růžici, lodyžní listy s bylinnými palisty rostou střídavě. Listy bývají 5 až 20 cm dlouhé, přetrhovaně lichozpeřené o dvou až třech jařmech. Lístky posledního jařma jsou největší, až 4 cm dlouhé a 2,5 cm široké, všechny bývají obvejčité, pilovitě zubaté a měkce chlupaté.

Oboupohlavné stopkaté květy vyrůstají po dvou až pěti v koncovém okolíkovém květenství s velkými listeny. Květy mají zvonkovité květní lůžko s jehož okrajem srůstá okvětí tvořeno dvojitým kalichem a korunou. Vnější vytrvalý kalich má lístky dlouhé 2,5 mm a vnitřní malý kalíšek do 1 mm. Korunu tvoří pět žlutých lístku o délce 4 až 5 mm. V květu je od 5 do 10 tyčinek a s květním lůžkem srostlý semeník o dvou čnělkách s kulovitou bliznou. Po opylení se vyvine většinou jen jedna nažka (ojediněle dvě) uzavřená v kulovité češuli. Kvete v květnu a červnu, výjimečně i v červenci.

Vedle těchto normálních květů se u řepíčku objevují i květy mnohem menší které se nerozvíjejí, jsou bez koruny, opylují se kleistogamicky a přesto vytvářejí plnohodnotná semena. Plod je nažka uzavřena v kulovité číšce obalené vytrvalým kalichem.[2][3][4]

Taxonomie

Řepíček řepíkovitý se vyskytuje ve dvou poddruzích:

  • Aremonia agrimonoides (L.) DC. subsp. agrimonoides
  • Aremonia agrimonoides (L.) DC. subsp. pouzarii Skalicky

První uvedený, nominátní poddruh řepíček řepíkovitý pravý roste v České republice a téměř v celém výše uvedeného prostoru. Druhý poddruh se vyskytuje jen na severovýchodě Řecka.[5]

Ohrožení

Tato rostlina, která se na území ČR vyskytuje jen vzácně, je v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" zařazena mezi ohrožené druhy (C2r).[6]

Reference

  1. ↑ BioLib.cz – Aremonia agrimonoides (Řepíček řepíkovitý) [online]. BioLib.cz [cit. 2014-02-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b JAŠKOVÁ, Věra. BOTANY.cz: Řepíček řepíkovitý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 10.10.2007 [cit. 2014-02-09]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/3: Aremonia agrimonoides [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1992 [cit. 2014-02-09]. S. 96–100. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22. ISBN 80-224-0077-7. (slovensky) 
  4. ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Řepíček řepíkovitý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2014-02-09]. S. 563–564. Dostupné online. 
  5. ↑ Flora Europaea: Aremonia agrimonoides [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2014-02-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 09.02.2014]. Čís. 84, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj