Římskokatolická farnost Družec

Římskokatolická farnost Družec
Bývalý farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Bývalý farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Základní údaje
Církev římskokatolická
Vikariát Kladenský vikariát
Diecéze Pražská arcidiecéze
Území farnosti
Doksy • Družec • Dolní Bezděkov • Lhota • Velká Dobrá • Žilina
Kontakt
Adresa sídla Adresa nástupnické farnosti: Římskokatolická farnost Unhošť Lidická 7, Unhošť, 273 51
Údaje v infoboxu aktuální k 6/2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Družec je zaniklá farnost Římskokatolické církve v kladenském vikariátu pražské arcidiecéze. Farním kostelem byl kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Družci.[1]

Historie

Farnost i fara se poprvé připomíná (tehdy však pravděpodobně jako plebánie) v roce 1352 jako "Družec cum Žilina", kdy odvedla desátek nebo odpustek o 30 groších. Již tenkrát zde byla zřízena farní škola. Jako jeden z prvních zde působících knězů se připomíná Konrád, který zde působil asi do roku 1366. Za jeho nástupce byl Karlem IV. stvrzen Ondřej z Prahy a po něm Václav, jenž působil v kostele všech Svatých v Praze a byl do funkce navržen děkanem a Kapitulou Všech Svatých v Praze. Po něm byl ve funkci Martin, který si posléze vyměnil místo s lišanským farářem Lvem.

Zprávy o farnosti pak umlkají zhruba až do roku 1599.

Farnost a farní kostel byly za třicetileté války silně poškozeny. Dosavadní farář Václav Kapihorský byl dokonce v roce 1637 švédskými vojsky zavražděn nebo odveden do zajetí. Když poté nebyl k dispozici farář (a skoro i kostel), fara zůstala neobsazena až do roku 1664, kdy nastoupil Václav Alexius Zelenka, který také založil první družeckou matriku. Kostel byl za jeho působení v letech 1688–1689 opraven.

Ve zprávě od jeho nástupce Antonína Ludvíka Urbanida z roku 1700 je uvedeno, že družecká farnost měla dohromady 537 duší. V Družci 111, ve Velké Dobré 66, v Malé Dobré 41, v Doksech 60, v Kamenných Žehrovicích (součástí do konce 18. století) 105, v Dolním Bezděkově 18, ve Lhotě 63 a v Žilině taktéž 63.

Po úmrtí faráře Czermina v roce 1943 nastoupil na jeho místo nějakou jistou dobu zastupující kněz Klemš, po něm byla nicméně fara opuštěna a bohoslužby byly v Družci prováděny kněžími z Kladna.

Farnost zanikla přelomem roků 2008 a 2009 sloučením pod římskokatolickou farnost Unhošť.

Duchovní správcové vedoucí farnost

  • 1352?–66 Konrád
  • 1366–74 Ondřej
  • 1374–1413 Václav
  • 1413–17 Martin
  • 1417–? Lev
  • 1565? Vojtěch
  • 1599? Ondřej Frantz
  • 1605? Šimon Galleryt
  • 1627–37 Václav Kapihorský
  • 1637–64 fara neobsazena
  • 1664–91 Václav Alexius Zelenka
  • 1691–1705 Antonín Ludvík Urbanides
  • 1705–07 Samuel Černohorský
  • 1707–16 Matyáš Alexius Borecký
  • 1716 Antonín Lysý
  • 1717–20 Jan Pánek
  • 1720–22 Jan Novák
  • 1722–25 Matyáš Souček
  • 1725–28 Jiří Čermák
  • 1728–30 Norbert Krumlovský
  • 1730–32 Frant. Růžička
  • 1732–39 Josef Wagner
  • 1739–45 Ant. Khollschreiber
  • 1745–51 Frant. Adam Cink
  • 1751–59 Jan Cipellius
  • 1759–61 Jan Melichar Hadek
  • 1761–75 Ant. Heinl
  • 1775–81 Frant. Borg. Tadeáš Klinkáček
  • 1781–85 Ant. Petr Herzog z Adlesdbergu
  • 1785–1805 Jan Ullrich
  • 1805–09 Frant. de Paula Mensi
  • 1809–10 Matyáš Peregrin Šimák
  • 1810–16 Jan Ant. Slavětínský
  • 1816–27 Jos. Arnošt Hořejší
  • 1828–31 Vojtěch Ferd. Litschka
  • 1831–45 Josef Kubišta
  • 1845–46 Frant. Borg Václ. Baroch
  • 1846–62 Ant. Kremer
  • 1862–69 Frant. Cebuský
  • 1869–73 Václav Rejfíř
  • 1873–83 Frant. Hraběta
  • 1883–86 Klement Markrab
  • 1886–89 Martin Kabát
  • 1889–92 Jiří Jerman
  • 1892–1921 Josef Sainer
  • 1921–38 Bohuslav Pohlídal
  • 1938–43 Ludolf Czermin
  • 1943–? Klemš
  • ?–1989 fara neobsazena
  • 1989–2008 Jaroslav Ptáček

Odkazy

Reference

  1. ↑ filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie, Družec :: Katalog AP - WWW. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2020-06-25]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj