Římskokatolická farnost Bzí

Římskokatolická farnost Bzí
Sousoší Dobrého pastýře a sv. Petra a Pavla v Bratříkově
Sousoší Dobrého pastýře a sv. Petra a Pavla v Bratříkově
Základní údaje
Církev římskokatolická
Vikariát turnovský
Diecéze litoměřická
Provincie česká
Administrátor excurrendo P. Mgr. Jan Jucha MS
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Bzí
Římskokatolická
farnost Bzí
Území farnosti
Alšovice • Bobov • Bratříkov • Bzí • Filka • Huntířov • Chlístov • Končiny • Labe • Libentiny • Líšný 1.díl • Líšný 2.díl • Malá Skála • Mukařov • Prosíčka • Protivná • Skuhrov • Sněhov • Splzov • Těpeře • Veselí • Vranové 1.díl • Želeč
Kontakt
Adresa sídla Františka Balatky 132, Železný Brod, 468 22, Česko
Souřadnice 50°39′30,96″ s. š., 15°13′31,08″ v. d.
Webové stránky www.saletini.cz
E-mail farnost.bzi@dltm.cz
Datová schránka jnetu7m
IČO 60252481
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Bzí (lat. Nabselium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Bzí a v jejím okolí. Organizačně spadá do turnovského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti

Jedná se o jednu z nejstarších farností v litoměřické diecézi. Založena byla ve středověku, ale přesné datum jejího založení není známo. Tato středověká farnost (plebánie) zanikla za husitských válek. K obnově farnosti došlo až po třicetileté válce. Matriky jsou v místě vedeny od roku 1669.[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1346 Joannes
  • 1361 Mauritius z Brodu
  • 1369 Martinus
  • Conradus, † 1416
  • 1416 Marcus
  • 1641 Joannes Herrmann OFM Conv.
  • 1664 Joannes Franciscus Lucerna
  • 1674 Georgius Franciscus Zeman
  • 1682 Joannes Adam. a Gropp
  • 1695 Samuel Neumann
  • 1701 admin. Georgius Koenigstein
  • 1702 admin. Math. Strobl
  • 1703 Michaël Josephus Proksch
  • 1706 Leopoldus Paulinus
  • 1724 Wenceslaus Widmann
  • 1750 Carolus Anders
  • 1776 Anton. Marschat, † 20. 10. 1819
  • 1821 Ignat. Schimaczek, n. 15. 6. 1760 Sutticens., o. 1788, † 12. 11. 1838
  • 1837 par. vacat, cap. Jos. Kruparz
  • 1838 Franc. Dolensky, n. 20. 4. 1789 Boskov, o. 29. 8. 1812, † 24. 1. 1848
  • 1849 Jos. Gjrak, n. 5. 12. 1810 Zl. Olešnice, 3. 8. 1835, † 8. 5. 1866
  • 1867 Jos. Kruparž, n. 14. 2. 1803 Hlinsko, o. 2. 9. 1829, † 24. 1. 1871
  • 1872 Jos. Pek, n. 5. 1. 1831 Wemschen, o. 25. 7. 1854, † 22. 1. 1902
  • 1876 Eduard Fleischmann, n. 8. 3. 1825 Nabsel, o. 25. 7. 1849, † 4. 3. 1893
  • 1893 Ignat. Muzika, n. 4. 6. 1851 Pisecens., o. 20. 7. 1878, † 24. 3. 1925
  • 1926 Henric. Max, n. 16. 7. 1857 Bystřice, o. 11. 5. 1884, † 17. 9. 1935
  • 1934 par. vacat, adm. Jaroslav Kostka
  • 1939 par. vacat, adm. interc. Franc. Hrubý
  • 1. 8. 1939 par. vacat, adm. interc. Franc. Procházka
  • 1. 9. 1944 Franc. Procházka, n. 27. 1. 1913 Dvory, o. 29. 6. 1939, † 22. 9. 1977
  • 1. 10. 1950 Václav Červinka
  • 12. 3. 1951 Antonín Harazin
  • 6. 10. 1993 Jaroslav Gajdošík
  • 15. 11. 1996 Petr Kubíček
  • 1. 8. 1998 Jaroslav Borucki, MS
  • 1. 8. 2009 Jan Jucha, MS, admin. exc. z Železného Brodu[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:[2][4]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostel
1. Kostel Nejsvětější Trojice Bzí bližší informace o bohoslužbách 50°39′31″ s. š., 15°13′31″ v. d. farní kostel[2][5] 36097/5-147 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
(Q24045314)
Kaple
2. Kaple sv. Vavřince Malá Skála bližší informace o bohoslužbách 50°38′44″ s. š., 15°11′41″ v. d. obecní kaple[2][6] —
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Železný Brod, jehož součástí je i farnost Bzí, která je tak spravována excurrendo.[7]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 411. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 34–35. 
  3. ↑ Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  5. ↑ Katalog biskupství litoměřického, Kostel Nejsvětější Trojice, Železný Brod (Bzí u Železného Brodu) [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Katalog biskupství litoměřického, Kaple sv. Vavřince, Malá Skála (Sněhov) [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Katalog biskupství litoměřického, P. Mgr. Jan JUCHA MS [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2013-10-26]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj