Římskokatolická církev v Chorvatsku

Římskokatolická církev v Chorvatsku
Římskokatolická církev v Chorvatsku
	Záhřebská katedrála a arcibiskupský palác
Registrace v ČR
Datum	(pouze v Chorvatsku)
Statutární orgán
Název	Chorvatská biskupská konference
Sídlo	Záhřeb
Člen	kardinál Josip Bozanić OP (arcibiskup záhřebský, od )
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Rejstřík církví a náboženských společností ; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická církev v Chorvatsku je nejpočetnější náboženská organizace v zemi. Patronem země je od roku 1687 svatý Josef.

V roce 2011 se k ní přihlásilo 3 697 143 obyvatel Chorvatska, což je více než 86 % populace. Tato konfesní příslušnost se stala identifikačním prvkem Chorvatů ve válkách v bývalé Jugoslávii.

K římskokatolické církvi se zde přihlásilo i 8 521 Čechů, kteří po Italech a Maďarech tvoří největší katolickou komunitu národnostních menšin v zemi.

17. května 1997 zahájilo celostátní vysílání Chorvatské katolické rádio (Hrvatski katolički radio). V záhřebské arcidiecézi je vydáván týdeník Hlas Koncilu (Glas Koncila).

V letech 1994, 1997 a 2003 Chorvatsko navštívil papež Jan Pavel II. a v roce 2011 také papež Benedikt XVI.

V Chorvatsku působí také Chorvatská řeckokatolická církev a Srbská pravoslavná církev.

Struktura

Nejvyšším představitelem římskokatolické církve v zemi je od roku 1997 arcibiskup a kardinál Josip Bozanić (* 1949), který sídlí v Záhřebu. Významnou postavou církve byl biskup a teolog Josip Juraj Strossmayer (1815–1905), který udržoval kontakty s Františkem Palackým. V roce 1925 po něm bylo pojmenováno náměstí v pražských Holešovicích.

Chorvatsko se člení na tři církevní provincie složené celkem z třinácti diecézí. Organizačně mimo provincie stojí arcidiecéze zadarská, podřízená přímo Svatému stolci, a vojenský ordinariát.

arcidiecéze záhřebská (zal. 1093, arcid. 1852) se sufragánní diecézí:
- diecéze Varaždin (zal. 1997)

arcidiecéze đakovsko-osijecká (vznikla 1773 sjednocením dvou diecézí z 4. a 11. stol., arcidiecézí od roku 2008) – sídlo Đakovo – se sufragánními diecézemi:
- diecéze Požega (zal. 1997)
- diecéze Srem (zal. 2008) – sídlo Sremska Mitrovica^[1]; biskup není členem chorvatské, nýbrž srbsko-černohorsko-makedonské biskupské konference

arcidiecéze Split-Makarska (vzn. 1828 sjednocením arcid. Split z 3./5. stol. a diec. Makarska z 6. stol., arcid. 1969) – sídlo Split – se sufragánními diecézemi:
- diecéze Dubrovnik (zal. 990, 1120–1828 arcidiecéze)
- diecéze Kotor (zal. 10. stol.)
- diecéze Šibenik (zal. 1298)
- diecéze Hvar (vzn. 1889 sjednocením tří starších diecézí)

arcidiecéze Rijeka (zal. 1925, arcid. 1969) se sufragánními diecézemi:
- diecéze Krk (zal. 900)
- diecéze Poreč a Pula (vzn. 1828 sjednocením dvou diecézí z 3. a 6. stol.)
- diecéze Gospić-Senj (zal. 2000) – sídlo Gospić