Čárka (Blšany)

Čárka
Usedlost naproti kapli
Usedlost naproti kapli
Lokalita
Charakter zaniklá vesnice
Obec Blšany
Okres Louny
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°14′20″ s. š., 13°29′39″ v. d.
Základní informace
Katastrální území Liběšovice (6,2 km²)
Nadmořská výška 270 m n. m.
Čárka
Čárka
Další údaje
Zaniklé obce.cz 12715
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čárka (též Carka, německy Zarch) je částečně zaniklá vesnice u Blšan v okrese Louny. Dochované domy stojí převážně v katastrálním území Liběšovice asi 500 metrů jižně od Liběšovic.

Název

Kaple

Název vesnice je českého původu a byl odvozen z původního půdorysu vsi. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: in Czarka (1416), de Czarka (1418), ve vsi Sarcze (1556), ve vsi Cžiarcze (1561), celou Czarku (1575), Zarg a Zarch (1787), Zarch (1846), Čárka a německy Zarch (1854) a Cárka nebo Zarch (1923).[1]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1461.[1] Při sčítání lidu v letech 1869–1950 bývala Čárka osadou tehdejší obce Liběšovice. V dalších letech osada zanikla.[2]

Přírodní poměry

Osada stojí v katastrálním území Liběšovice s rozlohou 6,2 km².[3] Nachází se v nadmořské výšce okolo 270 metrů na levé straně údolí říčky Blšanky[4] v jihovýchodní části Čeradické plošiny, která je součástí Žatecké pánve.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 91 obyvatel (z toho čtyřicet mužů), z nichž bylo patnáct Čechoslováků a 76 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 91 obyvatel: jedenáct Čechoslováků a 78 Němců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 109 104 104 113 92 91 91 28
Domy 18 19 22 23 21 21 22 20

Osobnosti

  • Josef Quoika (7. březen 1813, Čárka – 11. prosinec 1900, Litoměřice). Žil v Litoměřicích. Od roku 1843 zde zastával funkci městského lékaře, do 1896 primářem veřejné nemocnice. 1861–1876 člen městského zastupitelstva, několikrát v městské radě. Ve městě založil pěvecký a několik dalších spolků.[9]
  • Anton Quoika (14. prosinec 1830, Čárka – 24. leden 1913, Vídeň). Spoluzakladatel Červeného kříže a Spolku pro bezdomovce v Praze. Působil jako generální inspektor cukrovarů v Čechách.[10]

Externí odkazy

  1. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Čárka, s. 298. 
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-12-27]. S. 55. Dostupné online. 
  3. ↑ Katastrální území Liběšovice [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2020-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-05. 
  4. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Louny. Dostupné online. 
  9. ↑ Dějiny města Litoměřice. Příprava vydání Oldřich Kotyza, Jan Smetana, Jindřich Tomas. Litoměřice: Město Litoměřice, 1997. 479 s. ISBN 80-238-4357-5. S. 411. 
  10. ↑ Biographisches Lexikon zur Geschichte der Böhmischen Länder. Příprava vydání Ferdinand Seibt, Hans Lemberg, Helmut Slapnicka. Svazek 3. N–Sch. München: R. Oldenbourg Verlag, 2000. 821 s. ISBN 3-486-55973-7. S. 364. (německy) 

Zdroj