Ženská lékařská fakulta v Pensylvánii

Ženská lékařská fakulta v Pensylvánii
Women's Medical College of Pennsylvania
budova fakulty, cca 1850
budova fakulty, cca 1850
Zkratka WMCP
Rok založení 1850–1970
Typ školy ženská škola medicíny
Další informace
Sídlo Filadelfie, Pensylvánie
Zeměpisné souřadnice
Kampus East Falls (od 20. let 20. století)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ženská lékařská fakulta v Pensylvánii (The Woman's Medical College of Pennsylvania, WMCP)[1] byla založena roku 1850 a byla druhou lékařskou institucí na světě, která vzdělávala ženy v oboru lékařství a umožňovala jim získávat titul doktorek medicíny. První takovou institucí byla Ženská lékařská fakulta v Nové Anglii založená o dva roky dříve.[2] Přidružená Filadelfská ženská nemocnice (Woman's Hospital of Philadelphia) byla založena v roce 1861. Když padlo rozhodnutí přijímat také muže v roce 1970, byla škola přejmenována jako Lékařská fakulta v Pensylvánii (Medical College of Pennsylvania, MCP). V roce 1930 fakulta otevřela nový kampus v East Falls, který kombinoval výuku a klinickou péči v jednom souhrnném zařízení. Byla to první k tomuto účelu postavená nemocnice v zemi. V roce 1993 se fakulta a nemocnice spojily s Hahnemannovou lékařskou školou (Hahnemann Medical School).

V roce 2003 byly obě školy spojeny s Drexelskou univerzitní fakultou medicíny (Drexel University College of Medicine).

Založení

Ženská lékařská fakulta v Pensylvánii, výuka v roce 1911
Oddělení porodnice, rok 1911

Kniha Dr. Roberta C. Smedleyho, History of the Underground Railroad (Historie podzemní železnice), cituje doktora Bartholomewa Fussella, který v roce 1846 navrhoval založit školu, která by vzdělávala ženské lékařky. Bylo to kvůli jeho zesnulé sestře, o níž věřil, že by stala lékařkou, kdyby dostala příležitost se jí stát. Její dcera Graceanna Lewis byla jednou z prvních žen ve vědě ve Spojených státech. Při setkání ve Fussellově domě The Pines v městečku Kenett Square v Pensylvánii, Fussell představil svou ideu čtyřem doktorům. Byli to: Edwin Fusell (jeho synovec), Dr. Franklin Taylor, Dr. Ellwood Harvey, Dr. Sylvester Birdsall a Dr. Ezra Michener. Přítomna byla i Graceanna Lewis. Dr. Fussell podporoval fakultu, ale jinak s ní měl máloco dočinění, poté co byla otevřena v roce 1850.[3] Jeden ze zúčastněných, Elwood Harvey, pomáhal držet školu v provozu společně s Edwinem Fusellem. Dr. Harvey nejenže vyučoval celý výukový kurz, ale přibral i další ročník, poté co jiný profesor odešel. Dr. Harvey také pokračoval ve své lékařské praxi. Mezi jeho pacienty byl William Still a jeho rodina. Still, renomovaný filadelfský abolicionista se stal historikem podzemní železnice, poté co vytvořil rozsáhlé záznamy o uprchlých otrocích, kterým pomáhali filadelfští zachránci.

Dr. Harvey byl později obviněn Dr. Longshorem pro urážku na cti, za což byl z fakulty donucen odejít. Longshore založil konkurenční Ženskou lékařskou fakultu na Penn Medical University. Pomocí svých předchozích konexí z Ženské lékařské fakulty v Pensylvánii, začal získávat peníze pro svou vlastní školu.

Jako zakladatel školy je uveden Edwin Fussell. Mezi dalšími zakladateli byli za své přispění škole uvedeni Joseph S. Longshore a William J. Mullen. Tito tři muži jsou považováni za klíčové zakladatele Ženské lékařské fakulty v Pensylvánii.

Fakulta byla silně podporována ženským hnutím na začátku 19. století. Velká skupina kvakerů, nazývaná Společenství přátel Filadelfie, podporovala hnutí za ženská práva a Ženskou lékařskou fakultu v Pensylvánii.[4] Ta se nejdříve nacházela na 229 Arch Street ve Filadelfii (adresa byla později změněna na 627 Arch Street).[5] V červenci 1861, se správní rada fakulty rozhodla pronajmout prostory ve Filadelfské ženské nemocnici na North College Avenue.[6]

Filadelfská ženská nemocnice

V roce 1861 Ann Preston založila Filadelfskou ženskou nemocnici (Woman's Hospital of Philadelphia), částečně také, aby poskytla klinickou zkušenost pro studentky fakulty. V roce 1929 byla spojena se Západní Filadelfskou nemocnicí pro ženy (West Philadelphia Hospital for Women), ponechaje si své původní jméno.[7]

Problémy v poskytování klinické výuky

Fakulta měla problém se zprostředkováním klinické výuky pro své studentky. Téměř všechny lékařské instituce čelily větší poptávce po klinické praxi, kvůli nárůstu v oborech jako chirurgie, praktická diagnóza a v klinických specializacích. Během 80. let 18. století ženská fakulta lékařství spoléhala hlavně na demonstrativní kliniky. V roce 1887 profesorka porodnictví Anna Broomall založila pro účely výuky porodní ambulanci v chudinské čtvrti v Jižní Filadelfii. V roce 1895 se mnohé ze studentek staraly o 3–4 ženy, které sem přišly porodit.[8]

Kampus v East Fall a Drexelská univerzita

Ve 20. letech 20. století získala fakulta peníze na stavbu nového kampusu. Navrhovala je ve Filadelfii nejúspěšnější architektonická firma 20. let, Ritter & Shay. Kampus East Falls byla první ke svému účelu postavená nemocnice v zemi. Návrh dovoloval, aby vyučování v prostorách nemocnice pomáhalo poskytovat lepší péči. Po druhé světové válce vedl nedostatek ubytovacích kapacit k dalšímu stavebnímu vývoji, kdy jako první vznikla budova Ann Preston (navrhl Thaddeus Longstreth), ve které vzniklo ubytování a učebny pro studentky-zdravotní sestry. Dnes je budova známá jako Falls Center a funguje jako ubytování studentů, komerční prostory a kanceláře lékařů.

V roce 1993 se Lékařská fakulta v Pensylvánii spojila s Hahnemannovou lékařskou fakultou. V roce 2003 byly obě fakulty spojeny s Drexelskou univerzitní fakultou medicíny.

Významné absolventky

Fotografie z ročenky, rok 1911
Absolventky fakulty: Anandibai Joshee, Keiko Okami a Sabat Islambouli

19. století

  • Caroline Still Anderson, ročník 1878, jedna z prvních lékařek černé pleti ve Spojených státech
  • Saleni Armstrong-Hopkins, ročník 1885, lékařská misionářka v Indii
  • Lucinda L. Combs, první lékařka, která působila v Číně ve službách Ženské zahraniční duchovní společnosti
  • Jessie Crawford Wilson, ročník 1890, lékařská misionářka v Persii
  • Anandibai Gopal Joshi, ročník 1886, první žena vystudovaná v západní medicíně praktikující medicínu v Indii
  • Alice Bennett, ročník 1880, hlavní lékařka a vrchní dozor na ženském oddělení Státní nemocnice pro duševně choré v Norristownu v Pensylvánii
  • Elizabeth D. A. Cohen, ročník 1857, první žena s licencí praktikovat lékařství ve státě Louisiana
  • Rebecca Cole, ročník 1867, druhá afroamerická lékařka ve Spojených státech
  • Halle Tanner Dillon Johnson, první afroamerická lékařka v Alabamě
  • Caroline Matilda Dodson, ročník 1874, (1845–1898), lékařka
  • Matilda Evans, ročník 1897, první afroamerická lékařka s licencí v Jižní Karolíně
  • Louise Celia Fleming, ročník 1895, první afroamerická lékařka absolvující fakultu
  • Eliza Ann Grier, ročník 1897, první afroamerická lékařka s licencí v Georgii
  • Rosetta Sherwood Hall, ročník 1889, v Americe narozená kanadská lékařská misionářka a učitelka v Koreji
  • Susan Hayhurst, ročník 1857, první žena s titulem z farmacie ve Spojených státech
  • Sabat Islambouli, první lékařka s licencí v Sýrii
  • Halle Tanner Dillon Johnson, ročník 1891, první lékařka v Alabamě
  • Verina M. Harris Morton Jones, ročník 1888, první žena s lékařskou licencí v Mississippi
  • Agnes Kemp (1823–1908), ročník 1879, první žena praktikující medicínu v Dauphin County v Pensylvánii
  • Anna Sarah Kugler, ročník 1879, byla první lékařskou misionářkou evangelicko-luteránské obecné synody USA, sloužila v Indii 47 let
  • Clara Marshall, ročník 1875, děkanka fakulty od roku 1888 do roku 1917
  • Lillie Rosa Minoka-Hill, ročník 1899, druhá americká domorodá lékařka, která získala titul doktorky
  • Keiko Okami, jedna z prvních lékařek s licencí v Japonsku (první byla Ginko Ogino)
  • Susan La Flesche Picotte, ročník 1889, první americká domorodá lékařka
  • Clara Swain, ročník 1869, první lékařská misionářka v Indii ze Spojených států
  • Jennie Kidd Trout, ročník 1875, první lékařka s lékařskou licencí v Kanadě
  • Charlotte Whitehead Ross, kanadská lékařka s praxí v Montrealu a Manitobě na konci 18. století a začátku 19. století
  • Harriot Kezia Hunt, obdržela čestný titul doktorky, aktivistka za ženská práva, učitelka
  • Elizabeth Reifsnyder, ročník 1881, otevřela první ženskou nemocnici v Šanghaji
  • Lilian Welsh, ročník 1889, lékařka a učitelka, obhájkyně veřejného zdraví a preventivní medicíny
  • Mary Holloway Wilhite, ročník 1856, lékařka a filantropka
  • Kate Campbell Hurd-Mead, ročník 1888, americká lékařka, autorka první komplexní historie žen v medicíně

20. století

  • Myrtelle Canavan, ročník 1905, neuropatoložka, poprvé popsala formu leukodystrofie, která byla později po ní pojmenována
  • Ruth Bleier, ročník 1949, neorofyzioložka
  • Rita Sapiro Finkler, ročník 1915, na Ukrajině narozená endokrinoložka, gynekoložka a pediatr
  • Saniya Habboub, ročník 1931, libanonská lékařka
  • Joanne Overleese, hlavní chirurg, jedna z mála lékařek v historii basebolové ligy All-American Girls Professional Baseball League
  • Eva Reich, v Rakousku narozená praktická lékařka a mezinárodně známá lektorka, dcera kontroverzního psychoanalytika Dr. Wilhelma Reicha
  • Patricia Robertson, astronautka NASA a lékařka
  • Kazue Togasaki, ročník 1933, jedna z prvních žen japonského původu, který získala lékařský titul v USA
  • Martha Tracy, ročník 1904, děkanka od roku 1917 do roku 1940

Fikce

Fiktivní absolventkou (ročník 1860) Ženské lékařské fakulty v Pensylvánii je Dr. Michaela Quinnová, hlavní postava ze seriálu Doktorka Quinnová.[9]

Odkazy

Literatura

  • PEITZMAN, Steven J. A new and untried course : Woman's Medical College and Medical College of Pennsylvania, 1850 – 1998. New Brunswick: Rutgers University Press, 2000. ISBN 978-0-8135-2815-1.. 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Woman's Medical College of Pennsylvania na anglické Wikipedii.

  1. PAWLOWSKI, Milos; MENDEL, Yavor; KAISERMANN, John. Dějiny medicíny. [s.l.]: Cambridge Stanford Books 303 s. Dostupné online. 
  2. Peitzman (2000), str. 1
  3. SMEDLEY, Dr. Robert C. History of the Underground Railroad. Mechanicsburg, PA: Stackpole Books, 1883. Dostupné online. OCLC 186383647 S. 268. 
  4. Peitzman (2000), str. 6
  5. Peitzman (2000), str. 13
  6. Peitzman (2000), str. 22
  7. Dr. Ann Preston [online]. 2015 [cit. 2011-05-20]. Dostupné online. 
  8. Peitzman (2000), str. 78–79
  9. Dr. Michaela Quinn [online]. drquinn.fandom.com [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj