Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice

Opava východ – Hlučín – Petřkovice
Setkání osobních vlaků v Kravařích ve Slezsku, uprostřed vlak do Chuchelné
Setkání osobních vlaků v Kravařích ve Slezsku,
uprostřed vlak do Chuchelné
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 317
Technické informace
Délka 22 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava neelektrizovaná trať
Maximální sklon 14,29 ‰
Minimální poloměr oblouku 320 m
Maximální rychlost Opava–Kravaře 60 km/h, Kravaře–Hlučín 70 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
29,495 Opava východ
trať do Krnova
trať do Ostravy-Svinova
vlečka Ostroj, Bivoj
vlečka Model Obaly
27,441 silnice I/11
27,300 Opava zastávka
řeka Opava
26,428 Malé Hoštice
25,272 silnice I/56
24,450 Velké Hoštice
21,483
0,000
Kravaře ve Slezsku
vlečka Gypstrend
trať do Chuchelné
2,406 Kravaře-Kouty
5,644 Dolní Benešov-Zábřeh
8,294 Dolní Benešov
vlečka MSA
10,127 silnice I/56
11,365 Kozmice
13,211 silnice I/56
14,400 Hlučín
vlečka Hospodářské družstvo
15,029 konec trati
17,750 Ludgeřovice
20,220 Petřkovice doly
21,270 Petřkovice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice (v jízdním řádu pro cestující trať č. 317) je neelektrizovaná jednokolejná železniční trať, po zrušení úseku Hlučín–Petřkovice má délku 22 km. Jedná se o dráhu regionální.[1]

Historie

Silniční podjezd v náspu nedostavěné trati do Annabergu v Koblově

Úsek Opava – Kravaře vznikl jako součást železniční trati Opava – Ratiboř, která byla postavena jako mezistátní trať spojující Prusko a Rakousko-Uhersko, valná část trati však ležela na území Pruska, neboť jeho součástí bylo v té době též Hlučínsko. První vlak projel celou tratí 20. října 1895. Druhá část trati z Kravař do Annabergu (dnes Chałupki) se začala stavět jako odbočná v polovině roku 1911, k slavnostnímu zahájení provozu v úseku Kravaře – Hlučín došlo 28. listopadu 1913. Po problematickém jednání s majiteli dolů ohledně dalšího průběhu trasy a okamžitě po ukončení vyměřovacích prací, byla v roce 1914 zahájena stavba úseku do Annabergu. Práce byly velmi intenzivní a pracovalo se i v noci. Stavba byla přerušena v roce 1914, krátce po vypuknutí 1. světové války, kdy bylo asi 60 % délky úseku postaveno.[2]

V roce 1920 bylo Hlučínsko včetně Petřkovic připojeno k Československu a dne 24. 7. 1921 Ministerstvo financí ČR svým výnosem č. 62394/7857-1921 rozhodlo o dostavbě železniční trati Hlučín – Petřkovice. Původně plánovaný poslední úsek z Petřkovic, přes Koblov do Annabergu se nikdy nedokončil, protože železniční spojení do Annabergu ztratilo na významu. Místo toho bylo navrhováno pokračování do Ostravy–Hrušova, plány však překazila 2. světová válka... V neděli 14. 6. 1925 byla slavnostně zahájena železniční doprava na trati z Hlučína do Petřkovic o provozní délce 6 897 m. V Petřkovicích byl vybudován ocelový železniční most s betonovými pilíři. Doprava byla provozována pouze do stanice Petřkovice, s nákladištěm a zastávkou v Ludgeřovicích. Později, asi v roce 1927 byla ještě zřízena zastávka Petřkovice doly, za bývalou nemocnicí v Petřkovicích.[2]

Pilíř bývalého mostu, využívaný jako cvičná stěna k horolezectví

V dubnu 1945 byl ustupujícími německými vojáky zničen v Petřkovicích ocelový most. Po válce již nebyl provoz mostu obnoven a vlaková doprava byla provozována jen do zastávky Petřkovice doly. Spojení s Ostravou bylo vyřešeno v roce 1950, kdy byla vybudována tramvajová trať z Ostravy do Petřkovic a Dopravní podniky města Ostravy odkoupily trať Hlučín – Petřkovice, kterou elektrizovaly a propojily s tramvajovou tratí do Petřkovic. Tramvajová doprava na trati trvala až do roku 1982, kdy byla doprava mezi smyčkou Hlučínská a Hlučínem pro špatný technický stav trati zastavena. Trať byla poté snesena, a na jejím tělese byla vybudována silnice I/56.[3][2][4]

V současnosti je část bývalé železniční trati (pod zaniklým železničním mostem) využívaná pro rekreační a sportovní účely. Vznikl zde malý park, dětské hřiště, cvičná horolezecká stěna se značnými lezeckými cestami a malá rozhledna či vyhlídka – Petřkovická vyhlídka.

Na trati Opava – Ratiboř však byla doprava obnovena jenom do Chuchelné. Postupem času význam trati do Hlučína s pokračováním do Ostravy vzrůstal, naopak význam trati do Chuchelné klesal, proto bylo vytvořeno nové hlavní rameno Opava – Hlučín a z trati do Chuchelné se stala trať odbočná.

V devadesátých letech 20. století došlo k havarijnímu stavu mostu mezi Hlučínem a Kozmicemi v km 13,211, na kterém byla provedena provizorní oprava a trvale snížena rychlost na 20 km/h.[zdroj?]

Dne 5. prosince 2000 bylo v úseku Kravaře ve Slezsku – Hlučín zavedeno zjednodušené řízení dopravy podle předpisu D3 a v dopravnách Dolní Benešov a Hlučín byly instalovány samovratné výhybky s indikací polohy zábleskovým světlem. Zastávky v tomto úseku byly vybaveny rozhlasovým informačním zařízením.[5] V roce 2001 byly sneseny nepoužívané manipulační koleje.[zdroj?] V úseku Opava východ – Kravaře došlo do roku 2006 téměř v celé délce k obnově železničního svršku.[zdroj?] V roce 2009 byla provedena rekonstrukce zmiňovaného mostu mezi Hlučínem a Kozmicemi.[6]

Průběh trati

Stanice a zastávky

  • Opava východ
    Opava východ
  • Opava zastávka
    Opava zastávka
  • Malé Hoštice
    Malé Hoštice
  • Velké Hoštice
    Velké Hoštice
  • Kravaře ve Slezsku
    Kravaře ve Slezsku
  • Kravaře-Kouty
    Kravaře-Kouty
  • Dolní Benešov-Zábřeh
    Dolní Benešov-Zábřeh
  • Dolní Benešov
    Dolní Benešov
  • Kozmice
    Kozmice
  • Hlučín
    Hlučín
  • Petřkovice (zrušená)
    Petřkovice (zrušená)

Provoz na trati

Od jízdního řádu 2002/2003 došlo k zavedení taktové osobní dopravy s intervalem 60 minut. Od jízdního řádu 2008/2009 je navíc v době ranní špičky v úseku Dolní Benešov – Opava východ zaveden jeden osobní vlak mimo standardní interval.[7] Od jízdního řádu 2019/2020 nasazují České dráhy na osobních vlacích motorové jednotky Regionova, motorové vozy 810 s přípojnými vozy nebo vlaky složené z vozů Btax a BDtax taženy lokomotivou 714.[8] Vlaky jsou integrovány v ODIS jako linka S11. V nákladní dopravě je veden jeden pár manipulačních vlaků.[9] Od jízdního řádu 2011/2012 došlo k přejmenování zastávky Zábřeh u Hlučína na Dolní Benešov–Zábřeh.

Budoucnost

V rámci projektu rozvoje železniční sítě si České dráhy nechaly vypracovat technicko-ekonomickou a územně-technickou studii kolejového spojení Hlučín–Ostrava, kde bylo jako nejvýhodnější řešení navrženo vybudování systému vlakotramvaje.[10]

Související články

Reference

  1. ↑ Usnesení Vlády ČR ze dne 20. prosince 1995 o vyčlenění regionálních drah z dráhy celostátní http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/WebGovRes/97531C8254B32166C12571B6006B7243 Archivováno 1. 4. 2016 na Wayback Machine.
  2. ↑ a b c Petřkovice - Annaberg (Chalupki). www.parostroj.net [online]. [cit. 2018-07-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Z historie železniční trati http://kozmice.cz/historie/histrate.php Archivováno 10. 5. 2009 na Wayback Machine.
  4. ↑ ZANIKLÉ TRATĚ: Nedokončenou dráhu z Hlučína nezachránily ani tramvaje. iDNES.cz [online]. 2021-03-07 [cit. 2022-02-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ Remote 98 na trati Kravaře ve Slezsku – Hlučín http://spz.logout.cz/zabezpec/d3hlucin.html Archivováno 31. 12. 2008 na Wayback Machine.
  6. ↑ Cesta z Opavy do Hlučína chce od řidičů pevné nervy http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/cesta-z-opavy-do-hlucina-chce-od-ridicu-pevne-nerv.html
  7. ↑ Jízdní řád 2008/2009. Úřední vydání Českých drah, a.s.
  8. ↑ vagonWEB » Řazení vlaků » 2020 » Trať ODIS-S11. www.vagonweb.cz [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ Hinze, Petr: GVD 2002/2003 na Opavsku. http://spz.logout.cz/provoz/opava03.html
  10. ↑ Technicko-ekonomická studie kolejového spojení Hlučín – Ostrava http://www.ludgerovice.cz/aktuality/Koleje_Index.asp Archivováno 6. 12. 2004 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Zdroj