Velké Hoštice

Velké Hoštice
	Barokní zámek
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Opava
Obec s rozšířenou působností	Opava; (správní obvod)
Okres	Opava
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°56′10″ s. š., 17°58′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 820 (2023)
Rozloha	10,04 km²
Katastrální území	Velké Hoštice
Nadmořská výška	252 m n. m.
PSČ	747 31
Počet domů	483 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Zámecká 197; 747 31 Velké Hoštice ; info@hostice.cz
Starosta	Ing. David Benek
	Oficiální web: www.hostice.cz
	Velké Hoštice
Další údaje
Kód obce	510939
Kód části obce	178829
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Velké Hoštice (německy Groß Hoschütz,^[4] polsky Goszczyce Wielkie) leží v okrese Opava. Má přibližně 1 800^[1] obyvatel..

Ve vzdálenosti 3 km východně leží město Kravaře, 5 km západně Opava, 17 km východně Hlučín a 20 km jižně Bílovec.

Hodněkrát do roka se zde pořádají slavnosti jako jsou například Dětský den (jedna z největších slavností v okresu Opava), stavění máje, dožínky.

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Hoščici odvozené od osobního jména Hoščě, jehož starší podoba Hošča byla (starobylou) domáckou podobou některého jména obsahujícího -host- (např. Hostimil, Hostivar, Čáhost, Dobrohost). Význam místního jména byl "Hoščovi lidé". Přívlastek Velké (latinsky Maior, německy Groß) sloužil k odlišení od sousedních Malých Hoštic. Německé jméno vzniklo z českého.^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222.^[6] Přibližně 5 kilometrů východně od Opavy v nevelké vzdálenosti od levého břehu řeky Opavy leží Velké Hoštice. Obec má velice dlouhou a bohatou historii. Patří k nejstarším osídleným obcím na Hlučínsku i v rámci celého Slezska. Archeologické vykopávky dosvědčují přítomnost obyvatel na katastru obce již v 6. tisíciletí před n.l. - byli zde zemědělci tzv. lineární keramiky.

Z 5. tisíciletí před n.l. je prokázána přítomnost dvou sídlišť lidu tzv. hornoslezské lengyelské skupiny. Ve 4. až 3. tisíciletí před n.l. zde sídlil lid s nálevkovitými poháry. Z doby 2. tisíciletí před n.l. nejsou dochovány žádné důkazy osídlení, od 13. století před n.l. zde po dobu tisíce let sídlil lid lužické kultury - rozsáhlá pohřebiště s převahou popelnicových hrobů se našla na sever od silnice Opava - Hlučín. Okolo roku 400 př. n. l. až do počátku našeho letopočtu je prokázána přítomnost historických Keltů.

V 1. až 2. století n. l. se zde nacházelo sídliště ze starší doby římské, později sídliště z mladší doby římské a doby stěhování národů (3. - 5. století). Tyto nálezy prokazují přítomnost germánského obyvatelstva. Od 6. století je pak území obce osídleno trvale slovanským etnikem. Nejstarší známé nálezy přítomnosti slovanského obyvatelstva ve Velkých Hošticích jsou z 11. století a dokazují, že od této doby až do současnosti byla obec osídlena nepřetržitě.

První písemná zmínka o existenci obce Velké Hoštice pochází z roku 1222. V listině z tohoto roku kněz Radoslav nařizuje, aby jeho majetek v Hošticích připadl po jeho smrti velehradskému klášteru. Kněz ve zmíněné listině uvádí, že statek "Hossicz" mu vynáší 18 hřiven, z čehož se dá usuzovat, že vesnice měla v té době 18 usedlostí. Na tehdejší poměry to tedy byla velká ves, jedna z největších v okolí - větší než například Kravaře a jiné.

Velehradský klášter prodal Velké Hoštice v druhé polovině 13. století opavskému měšťanovi. Již od roku 1269 jednali o koupi obce také páni z Kravař, později ji koupili a vlastnili více než 100 let.

Roku 1420 prodali páni z Kravař obec pánu z Vyškovic, a ten pak opět jednomu z opavských měšťanů. Již roku 1460 ale získávají Velké Hoštice (tentokrát jako dědictví) opět páni z Kravař, a to až do roku 1579, kdy obec kupuje opavský měšťan Daniel Macák z Ottenburga, později povýšený do šlechtického stavu. Po jeho smrti dědí majetek syn Jiří a poté opět jeho syn Jiří II. Macák z Ottenburga. Tomu byl jako evangelíkovi za třicetileté války vyvlastněn majetek včetně obce Velké Hoštice. Zkonfiskovaný statek pak vlastnily jeho sestry. Obec byla převážně protestantská, rozšířilo se luteránství.

V roce 1639 byla polovina vesnice včetně dřevěného kostela zničena ohněm. Vlastnická práva přecházela na různé nájemce, až roku 1655 koupil panství císařský podplukovník Baltazar Zikmund Církevský z Tybí. Po delší době se tak majitelem Hoštic stal opět katolík.

Poté vlastnili panství dědici pána Církevského a dědickým řízením se roku 1754 stal vlastníkem panství jeho nejvýznamnější majitel Ignác Dominik Chorynský z Ledské. Byl nejen velmi zámožným hrabětem, ale také například zemským hejtmanem a c.k. tajným radou. Z Velkých Hoštic učinil významné středisko kulturního dění. Roku 1764 začal s přestavbou svého sídla a nechal vystavět zdejší barokní zámek, ve kterém zřídil knihovnu, obrazárnu, v parku oranžérii. Zasloužil se o vznik zámeckého divadla a kapely, kterou vedl skladatel Josef Puschman. Častým hostem zde byl nejslavnější Mozartův současník Karl Dittersdorf. V roce 1765 zasáhl obec rozsáhlý požár. Byla zničena téměř celá obec včetně rozestavěného zámku a přilehlých budov. Hrabě Chorynský se zasloužil o obnovu obce po požáru a roku 1772 začal se stavbou místního kostela sv. Jana Křtitele. Zásluhou hraběte Chorynského tedy vznikly obě dominanty obce - zámek a kostel, v jehož kryptě byl hrabě také pohřben. Ještě před jeho smrtí získala Velké Hoštice do vlastnictví dcera Marie Anna provdaná za hraběte ze Sprinzensteinu. V majetku hrabat ze Sprinzensteinu bylo pak panství až do roku 1945.

Na konci 18. století prohrála císařovna Marie Terezie Slezsko v prusko-rakouských válkách, a tak obec Velké Hoštice připadla Prusku. Obyvatelstvo nadále mluvilo moravským dialektem, oficiálním jazykem však byla němčina. Hranice mezi Pruskem a Rakouskem se nacházela v Malých Hošticích, přirozenou hranici tvořila řeka Opava. Příslušnost k Prusku se projevila v první světové válce, kdy místní občané museli narukovat do pruské armády a 40 mužů padlo. Již v té době začíná docházet ke střetům mezi občany stojícími na straně Pruska, tedy Německa, a občany tíhnoucími k Čechům.

Po skončení první světové války bylo celé Hlučínsko včetně naší obce na základě Versailleské smlouvy roku 1920 přičleněno k nově vzniklému Československu. Nastávající hospodářská krize citelně zasáhla i zdejší obyvatelstvo. Obec se tehdy sice snažila zaměstnávat obyvatele alespoň při obecních akcích - například se začalo se stavbou kanalizace a silnice, roku 1932 se v obci poprvé rozsvítily elektrické žárovky - přesto nezaměstnanost stoupala. Mnoho obyvatel proto odjíždělo za prací do Německa.

Roku 1938 byla obec přičleněna k Německé říši, což sice přineslo určité hmotné výhody, ale pro muže později znamenalo povinnost narukovat do německé armády. Ve 2. světové válce padlo 154 mužů, 105 jich bylo nezvěstných, o život přišlo dalších 38 občanů. Válka tak zcela změnila život v obci, také hmotné škody byly obrovské. Celá vesnice byla silně poškozena, kostel zasáhla bomba a téměř zcela podlehl požáru, zůstalo zde pouhých 66 obýváníschopných domů. Konec války znamenal kruté boje o obec mezi Rudou armádou a německým Wehrmachtem ve dnech 17. - 20. dubna 1945.

Turistické zajímavosti

Vojenské opevnění OPS - 10 neboli Pevnost NA KŘIŽOVATCE

Bludné Balvany

Památník hraběte Chorinského z Ledské a Marie Barbory Hodické z Hodic

Kaple Panny Marie

Halda Pekliska

Pétanque Velké Hoštice

Pamětihodnosti

Barokní kostel svatého Jana Křtitele
Kaplička Panny Marie
Socha svatého Jana Nepomuckého
Zámek Velké Hoštice
Naučná stezka Velkohoštickým zámeckým parkem

Významní rodáci

Ferenz Albert (1907–1984), akademický malíř a restaurátor^[7]
René Nebesky-Wojkowitz (1923–1959), etnolog a tibetolog^[8]

Galerie

Kostel svatého Jana Křtitele
Kostel sv. Jana Křtitele
Náměstí se sochou sv. Jana Nepomuckého
Socha sv. Jana Nepomuckého v Zámecké ulici
Zámecký park
Hasičská zbrojnice
Nádraží
zámek s parkem

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 833.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 280, 284.
↑ Obec Velké Hoštice [cit. 2022-03-18]. Dostupné online.
↑ www.albert-ferenz.com
↑ Archivovaná kopie. hlucinsko.pise.cz [online]. [cit. 2009-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28.