Švábský svaz

Švábský spolek Schwäbischer Bund (de) ←  1488–1534  → vlajka znak
Geografie
Hlavní město	žádné
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Němci
Jazyky	němčina
Náboženství	římskokatolické
Státní útvar
Státní zřízení	vojenská aliance
Mateřská země	Svatá říše římská Svatá říše římská
Vznik	1488 – založeno
Zánik	1534 – rozpuštěno
Státní útvary a území
Předcházející Švábský městský spolek Následující Švábský kraj

Švábský spolek, Švábský svaz nebo též Švábská liga (německy Schwäbischer Bund) byl obranný svazek říšských stavů ve středověké Svaté říši římské. Zahrnoval svobodná říšská města, preláty, říšská knížectví a říšské rytířstvo – a to zejména území původního raně středověkého Švábského vévodství, které zaniklo v roce 1313. Švábský spolek byl založen roku 1488 Fridrichem III. Habsburským a zanikl v důsledku postupující reformace.

Členové

• Tyrolské hrabství, tj. Zikmund Habsburský, hrabě tyrolský a arcivévoda Předních Rakous, po něm následoval arcivévoda Maxmilián I. Habsburský v roce 1490
• Přední Rakousy, tj. tyrolský hrabě Zikmund Habsburský
• Württemberské hrabství Württemberské hrabství, tj. Eberhard I., hrabě württemberský (povýšen na vévodu v roce 1495), nástupce vévoda Eberhard II. od roku 1496

Do roku 1489 se přidala další říšská knížata:

• Augsburské knížecí biskupství, tj. Fridrich II. Hohenzollernský, kníže-biskup augsburský
• Bádenské markrabství, tj. Kryštof I., markrabě bádenský
• Braniborsko-ansbašské markrabství Braniborsko-ansbašské markrabství, tj. Jiří Fridrich z Hohenzollernu, markrabě braniborsko-ansbašský
• Braniborsko-baroutské markrabství, tj. Zikmund z Hohenzollernu, markrabě braniborsko-bayreuthský
• Mohučské kurfiřtství, tj. Bertold Hennebersko-Römhildský, mohučský arcibiskup a kníže-kurfiřt
• Trevírské kurfiřtství, tj. Jan II. Bádenský, trevírský arcibiskup a kníže-kurfiřt

Po roce 1500 se spolek rozšířil o dřívějšího protivníka:

• Bavorsko-mnichovské vévodství, tj. Albrecht IV. Moudrý, vévoda bavorsko-mnichovský
• Bavorské vévodství Bavorské vévodství, tj. Albrecht IV. Moudrý, od roku 1503 vévoda sjednoceného Bavorska.

V roce 1512 vystoupilo Bádensko a Württembersko, novými členy se stali:

• Bamberské knížecí biskupství
• Eichstättské knížecí biskupství
• Hesenské lankrabství Hesenské lankrabství, tj. Filip I., lankrabě hesenský v roce 1519
• Falcké kurfiřtství Falcké kurfiřtství, tj. Ludvík V. Wittelsbach, kurfiřt rýnský
• Falcko-neuburské vévodství Falcko-neuburské vévodství, tj. Ota Jindřich a Filip Wittelsbach, falckrabata neurburští
• Würzburské knížecí biskupství, tj. Konrád II. z Thüngenu, kníže-biskup würzburský v roce 1523
• Salcburské knížecí arcibiskupství, tj. Matyáš Lang z Wellenburgu, kníže-arcibiskup salcburský v roce 1525.

Členy bylo také 26 říšských měst původního městského spolku:

Související články

• Švábsko
• Švábské vévodství
• Dějiny Německa

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Švábský spolek na Wikimedia Commons

Zdroj