Reutlingen

Reutlingen
Tübingenská brána v Reutlingenu
Tübingenská brána v Reutlingenu
Reutlingen – znak
znak
Reutlingen – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 48°29′ s. š., 9°13′ v. d.
Nadmořská výška 382 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Bádensko-Württembersko
Vládní obvod Tübingen
Zemský okres Reutlingen
Administrativní dělení centrum a 12 místních částí
Reutlingen na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 87,0 km²
Počet obyvatel 117 547 (2022)[1]
Hustota zalidnění 1 350,5 obyv./km²
Správa
Status velké okresní město
Primátor Barbara Bosch (nezávislá)
Vznik 1240
Oficiální web www.reutlingen.de
Telefonní předvolba 07121, 07072 a 07127
PSČ 72760–72770
Označení vozidel RT
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reutlingen je německé univerzitní město v Bádensku-Württembersku, velké okresní město a správní centrum stejnojmenného okresu. Žije zde přibližně 118 tisíc[1] obyvatel. Sídlí zde univerzita aplikovaných věd, která byla založena roku 1855, původně jako tkalcovská škola.

Historie

První doklady středověkého osídlení oblasti jsou z přelomu 4. a 5. století. Zhruba kolem roku 1030 nechal hrabě Egino postavit hrad na nejvyšším kopci z okolí, jménem Achalm (asi 706 m). Jedna z jeho věží stojí dodnes a je veřejně přístupná. Název Reutlingen je poprvé zmiňován v takzvané Bempflingenské smlouvě (německy Bempflinger Vertrag) z let 1089–1090.

Kolem roku 1180 město získalo právo pořádat trhy a mezi lety 1220 a 1240 mu byl udělen status města s právem postavit si hradby a opevnění. Krátce na to, v letech 1247–1343, byl také postaven hlavní městský gotický kostel, Kostel panny Marie (německy Marienkirche).

Město se stalo součástí Svaté říše římské poté, co se uvolnilo z poddanství vévodů Württemberských. Městská rada roku 1530 podepsala Augšpurskou konfesi (klíčový dokument luteránství).

Roku 1726 byl Reutlingen postižen velkým požárem, který zničil 80 % města včetně téměř všech veřejných budov. 1200 rodin zůstalo bez střechy nad hlavou. Požár trval tři dny a jeho následky jsou na některých místech patrné dodnes.

Narodil se zde například generál Ferdinand Heim, později známý jako "Obětní beránek Stalingradu".

Památky

  • Gotický kostel P. Marie (Marienkirche) ze 14. století s věží v průčelí. Při požáru města roku 1726 byl těžce poškozen a vnitřní zařízení shořelo, kromě kamenné křtitelnice a Božího hrobu.
  • Kostel sv. Mikuláše (Nikolaikirche) z roku 1358, prostá kamenná stavba bez věže.
  • Hvězdárna a planetarium.

Hrázděné domy:

  • Königsbronner Hof z roku 1537, dnes městské muzeum
  • Spendhaus z roku 1519, dnes muzeum umění

Galerie

  • Ulice v centru
    Ulice v centru
  • Gartentor
    Gartentor
  • Kostel sv. Wolfganga
    Kostel sv. Wolfganga
  • Kostel P. Marie, vnitřek
    Kostel P. Marie, vnitřek
  • Königsbronner Hof
    Königsbronner Hof

Partnerská města

Reference

  1. ↑ a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]

Externí odkazy

Zdroj