Štěpánov nad Svratkou

Štěpánov nad Svratkou
Pohled na městys od severu
Pohled na městys od severu
Znak městyse Štěpánov nad SvratkouVlajka městyse Štěpánov nad Svratkou
znakvlajka
Lokalita
Status městys
Pověřená obec Bystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem
(správní obvod)
Okres Žďár nad Sázavou
Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 703 (2023)[1]
Rozloha 10,87 km²[2]
Nadmořská výška 346 m n. m.
PSČ 592 63, 593 01
Počet domů 294 (2021)[3]
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 4
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa úřadu městyse Štěpánov nad Svratkou 23
592 63 Štěpánov nad Svratkou
obec@stepanovnadsvratkou.cz
Starostka PaedDr. Šárka Kunčíková
Oficiální web: www.stepanovnadsvratkou.cz
Štěpánov nad Svratkou
Štěpánov nad Svratkou
Další údaje
Kód obce 596884
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpánov nad Svratkou (do roku 1951 jen Štěpánov,[4]německy Stiepanau) je městys v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Obcí protéká řeka Svratka, do které se zde vlévá říčka Hodonínka. Žije zde 703[1] obyvatel.

Název

Co se týká názvu obce, existují tři teorie. Podle první tu rostl velký počet jabloní neboli štěpů, podle druhé je název odvozen od jména loupeživého rytíře Štěpána sídlícího na Hradisku. Podle třetí verze – nejpravděpodobnější – byl název odvozen snad od jména Štěpána z Medlova, jehož přítomnost zde souvisela snad se správou zeměpanských stříbrných dolů.

Historie

Vysoká pec Štěpánov nad Svratkou roku 1861

Štěpánov založil Štěpán II. z Medlova (uváděný v pramenech v letech 12341256) zřejmě v 1. polovině 13. století. Na listině olomouckého biskupa Dětřicha pro doubravický klášter z 15. února 1285 je podepsán i farář Heřman ze Štěpánova. Roku 1348 patřil zubštejnskému panství, v roce 1360 k hradu Pyšolci a během 15. století přešel k Pernštejnu. V roce 1483 tvořil zvláštní část panství právě Štěpánov a vesničky Olešnička, Vrtěžíř, Kozlov, Lesoňovice, Koroužné a Švařec. V roce 1544 patřil ke štěpánovské rychtě Borovec, dále Čtyři dvory, Vrtěžíř, Lesoňovice, Koroužné, Švařec a Kobylnice (Nivsko). S označením městečko se u Štěpánova poprvé setkáváme v roce 1551 v pernštejnských sirotčích registrech, povýšen byl ale až v letech 15611584. V roce 1598 byla robota změněna na plat.

Štěpánov se postupně stává průmyslovým centrem panství. Od 13. století se zde těžilo stříbro, měď a železná ruda. V 18. století se s dolováním přestalo, i když v letech 19161919 se provedly neúspěšné pokusy o znovuobnovení těžby v místních dolech. Střediskem železářství se staly obce Borovec a Olešnička, které se Štěpánovem zcela splynuly. Celkem zde stávali tři vysoké pece (17201760; 1761–?; 1862–?). Železářství v Olešničce navázalo v 18. století na starší rozsáhlý hutní komplex, doložený od první poloviny 17. století do prvních let následujícího století v Nedvědici. Roku 1876 byla vysoká pec odstavena a v roce 1952 zbořena. V roce 1814 byl ve Štěpánově vyroben první provozuschopný parní stroj v habsburské monarchii.

Od roku 2010 je starostkou obce PaedDr. Šárka Kunčíková. Dne 24. ledna 2014 byl obci vrácen status městyse.[5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Štěpánova nad Svratkou[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014
Počet obyvatel 1 203 1 079 1 094 1 093 1 113 1 042 1 038 819 879 877 772 756 712 701 711

Školství

  • Základní škola a Mateřská škola Štěpánov nad Svratkou

Pamětihodnosti

  • Kostel sv. Petra a Pavla s pozdně románským jádrem (okénko v kněžišti), přestavěný barokně a upravený po požáru z roku 1917. Po přestavbě má kostel i kubistické prvky; vysvěcen byl 1924.[7]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
  • Kříž u fary
  • Fara

Osobnosti

  • doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. – astronom
  • MUDr. Antonín Hamsík – akademik, prosefor lékařské chemie
  • Antonín Krejčí – autor sokolských publikací a příruček
  • Marie Alfonsa Špačková – spisovatelka
  • Antonie Říhová – koncertní a rozhlasová pěvkyně
  • Bohumír Halouzka – hudební skladatel, žák J.B.Foerstra
  • RNDr. Adolf Polák – geolog, mineralog
  • pplk. Adolf Jurman – odbojář, navigátor a pobočník velitele 311. bombardovací perutě RAF
  • Jaromíra Knoblochová – akademická malířka, ilustrátorka
  • Jiří Štourač – akademický malíř, ilustrátor

Členění obce

Štěpánov nad Svratkou se skládá ze dvou částí, které leží na čtyřech katastrálních územích:[8][9]

  • Štěpánov nad Svratkou (k. ú. Štěpánov nad Svratkou, Borovec a Olešnička)
  • Vrtěžíř (k. ú. Vrtěžíř)

Zajímavosti

Raritou Štěpánova nad Svratkou jsou názvy ulic a částí. Sice se nejedná o názvy oficiální, ale místní jim jinak neřeknou. Cestu tak lze zahájit na Šumavě, pokračovat přes Slovensko, Balkán až na Tahiti.[zdroj?!]

U Hamru (dříve zde stával borovecký hamr – odtud název) v roce 1936 stávala první sauna v republice.[zdroj?!]

V okolí Štěpánova se natáčel seriál Četnické humoresky a americký film Můj obr.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 16/1952 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Dostupné online.
  5. Rozhodnutí č. 7 předsedy Poslanecké sněmovny k stanovení obce Štěpánov nad Svratkou městysem, Jan Hamáček, 24. ledna 2014
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 604–605. 
  7. Památky v obci. www.stepanovnadsvratkou.cz [online]. [cit. 2013-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  8. Územně identifikační registr ČR – Části obcí Štěpánov nad Svratkou. www.uir.cz [online]. [cit. 2013-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-13. 
  9. Územně identifikační registr ČR – Katastrální území Štěpánov nad Svratkou. www.uir.cz [online]. [cit. 2013-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-10. 

Související články

Literatura

  • J. Sadílek, Kostel sv. Petra a Pavla ve Štěpánově nad Svratkou. Tři příspěvky k poznání historické architektury Bystřicka. Vlastivědný sborník Bystřicka I. Bystřice nad Pernštejnem 2012, s. 25–33.

Externí odkazy

Zdroj