Čínská čtvrť (San Francisco)

Čínská čtvrť v San Francisku
Chinatown, San Francisco
Dračí brána na Grant Avenue, vstup do sanfranciského čínského města
Dračí brána na Grant Avenue, vstup do sanfranciského čínského města
Poloha
Souřadnice
Stát Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Město San Francisco
Čínská čtvrť v San Francisku
Čínská čtvrť v San Francisku
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 3,5 km²
Počet obyvatel 100 574 (2000)
Hustota zalidnění 28 979 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.sanfranciscochinatown.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čínská čtvrť neboli Chinatown v San Francisku patří mezi nejznámější památky města. Je jednou z nejstarších, největších a nejnavštěvovanějších čínských čtvrtí ve Spojených státech. Byla založena v roce 1850 a zničena při katastrofickém zemětřesení v roce 1906. Později byla přestavěna a znovuvybudována s použitím architektury v čínském stylu, jež byla v té době kritizována jako křiklavá a proturistická. Po mnoho let byla čínská čtvrť centrem tongských válek[pozn. 1] a činnosti gangů. Dnes je však mnohem bezpečnější, než bývala v dřívějších letech. Čínskou čtvrť ročně navštíví miliony turistů, což z ní činí spolu s Alcatrazem a mostem Golden Gate jednu z hlavních atrakcí a zajímavostí města.

Ačkoli čínská čtvrť zůstává kulturním a symbolickým základem čínské komunity v oblasti Bay Area neboli Sanfranciského zálivu, stále větší počet čínských Američanů zde nežije. Místo toho se stěhují do čínských enkláv v okresech Richmond a Sunset nebo na jiná místa v oblasti zálivu.

Geografie

Poloha čínské čtvrti v centru San Franciska

Sanfranciská čínská čtvrť se rozkládá v centru města, v oblasti dlouhé od severu k jihu zhruba 0,8 km a široké od východu k západu 0,4 km.[1] Její současné hranice tvoří Kearnyho ulice (Kearny Street) na východě, Široká cesta (Broadway) na severu, Powellova ulice (Powell Street) a vršek Nabobů (Nob Hill) na západě a Bushova ulice (Bush Street) na jihu.[2] Vzhledem k celé řadě socioekonomických problémů, jež se týkají jak celého centra San Franciska, tak pouze vlastní čínské čtvrti, je sanfranciská čínská čtvrť nucena bojovat o přežití a čelit svému zmenšování.[3]

Oficiální vstupní branou do této čtvrti o 24 blocích s čínskou architekturou je Dračí brána (Dragon Gate) na Grantově třídě. Čtvrť protínají dvě hlavní dopravní tepny, které jí procházejí severojižním směrem. První z nich je Grantova třída (Grant Avenue) s Dračí bránou na křižovatce s Bushovou ulicí (Bush Street) a náměstím Panny Marie (Saint Mary's Square) s parkem a Starou katedrálou Panny Marie (Old St. Mary's Cathedral), druhá je Stocktonova ulice (Stockton Street), méně proturistická, představující autentický čínský vzhled a atmosféru připomínající Hongkong s jeho trhy, obchody a restauracemi.[4] Kromě těchto dvou dopravních tepen, jež jsou propojeny několika protínajícími se bočními ulicemi, je v čínské čtvrti mnoho malých uliček. Na Waverlyho náměstí (Waverly Place) stojí chrám Tin How neboli Chrám bohyně moří Ma-cu vybudovaný roku 1852.[5] Jedná se o nejstarší dochovaný čínský taoistický chrám ve Spojených státech.[6]

Ústředním bodem čínské čtvrti je Portsmouthské náměstí (Portsmouth Square).[1] Jelikož se jedná o jedno z mála otevřených prostranství v čínské čtvrti a je pod ním velké parkoviště, využívají ho lidé k různým aktivitám, jako je cvičení tchaj-ťi (taj-či), nebo hraní čínských šachů.[1] V roce 1999 zde byla vztyčena replika sochy Bohyně demokracie, kterou během protestů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989 zhotovili studenti pekingské Ústřední akademie výtvarných umění.

Historie

Oficiální mapa čínské čtvrti z roku 1885. Mapa je orientována severem na pravé straně. Středem mapy prochází ze severu na jih Dupontova ulice, nyní Grantova třída.
Stará katedrála Panny Marie

Čínská čtvrť byla založena v roce 1850 poté, co bylo v roce 1848 v oblasti nedaleko Sacramenta nalezeno zlato, což vyvolalo Kalifornskou zlatou horečku. Někteří Číňané pocházející z oblasti delty Perlové řeky v provincii Kuang-tung se usadili poblíž Portsmouthského náměstí (Portsmouth Square) a Dupontovy ulice (dnes Grantova třída).[7] V roce 1853 byla na rohu Kalifornské ulice (California Street) a Grantovy třídy (Grant Avenue) založena Stará katedrála Panny Marie (Old St. Mary's Cathedral), první asijský kostel v Severní Americe.[8][9] Po opadnutí zlaté horečky přišli do země čínští přistěhovalci, kteří zde stavěli železnice, pracovali v zemědělství nebo v továrnách.[7] Soustředili se v této části města, protože rasová diskriminace, jež byla v 70. letech 19. století v USA značně rozšířená, jim bránila najít bydlení mimo čínskou čtvrť. V roce 1882 se čínská čtvrť rozrostla na 15 000 obyvatel a zabírala 12 bloků. Ty dnes tvoří jádro současné čtvrti. Lidé žili namačkáni na sebe v nejistých podmínkách. Čtvrť se stala nechvalně známým místem válek gangů, drogových dealerů a prostituce.

V letech 19001904 řádila v čínské čtvrti epidemie dýmějového moru, která si vyžádala karanténní uzavření čtvrti. Epidemie si vyžádala celkem 119 lidských životů.[10]

Čínská čtvrť po zemětřesení v roce 1906
Budova Sing Čong

Roku 1906 byla čínská čtvrť zcela zničena při zemětřesení, které postihlo oblast Sanfranciského zálivu. Spolu s následným požárem si tato katastrofa vyžádala na 3000 obětí.[11] Je proto považována za jednu z nejhorších živelních pohrom v historii Spojených států. Plány městské rady na vybudování nové čínské čtvrti na jihovýchodním okraji města selhaly kvůli odporu Číňanů.[12][13] Na starém místě bylo během dvou let[14] postaveno moderní, čisté město v umělém čínském stylu, aby přilákalo turisty.[15][16] Jednou z prvních nově postavených staveb byla v roce 1907 budova bazaru Sing Čong. Zemětřesení zničilo rovněž sanfranciskou radnici s archivem se všemi rodnými listy. To usnadnilo mnoha nelegálním přistěhovalcům prohlásit se za Američany a umožnit tak svým příbuzným z Číny vstoupit do země, což bylo čínským přistěhovalcům zakázáno Zákonem o vyloučení Číňanů z roku 1882. Tento federální zákon zrušil Kongres Spojených států až v roce 1943, kdy se z USA a Číny stali během 2. světové války spojenci.

Dračí lampa na Grantově třídě

V roce 1925 byly u příležitosti konání Diamantového jubilea[pozn. 2] podél Grantovy třídy postaveny takzvané Dračí lampy veřejného osvětlení, jež dodnes charakterizují vzhled ulice.

Zákon o válečných nevěstách z roku 1945 a Zákon o imigraci a občanství z roku 1965 pomohly zvýšit počet obyvatel z 18 000 v roce 1940 na 25 000 v roce 1950 a dále na 82 000 v roce 1980, což napomáhalo ekonomickému rozvoji. Největším ekonomickým odvětvím zůstal i nadále cestovní ruch.[17]

V roce 1969 byla na jižním konci čtvrti postavena Dračí brána ve stylu tradiční čínské architektury. Tento dar Čínské republiky (Tchaj-wan) se spolu se staršími budovami bazarů Sing Fat a Sing Čong na západním rohu Grantovy třídy a Kalifornské ulice stal jedním z nejfotografovanějších míst v čínské čtvrti.

V 70. letech minulého století poznamenala čtvrť válka mezi dvěma soupeřícími čínskými pouličními gangy, Wah Čching a Joe Boys, která 4. září 1977 vyvrcholila takzvaným Masakrem v restauraci Zlatý drak, při němž bylo zabito pět lidí a jedenáct zraněno.[18] Masakr vedl k založení pracovní skupiny asijských gangů na Sanfanciském policejním oddělení,[19] jejímž členům se do roku 1983 podařilo ukončit ve čtvrti násilí související s gangy.[20] Samotná restaurace Zlatý drak byla v roce 2006 uzavřena.

Roku 1989 zasáhlo čínskou čtvrť opět zemětřesení Loma Prieta o síle 6,9 Richterovy stupnice,[21] které vážně poškodilo zdejší hlavní tepnu, dvoupatrovou státní silnici Embarcadero Freeway. Město se rozhodlo o její demolici i přes četné protesty, že to čtvrti způsobí ekonomické potíže.[22]

Obyvatelstvo

Podle plánovacího odboru městské rady je čínská čtvrť s 15 000 obyvateli žijícími ve 24 čtverečních blocích „nejhustěji obydlenou městskou oblastí na západ od Manhattanu“.[23] V 70. letech minulého století měla čtvrť sedmkrát vyšší hustotu zalidnění než činil průměr San Franciska.[24] Zdejší obyvatelstvo tvořili ze 72,4 % Asiaté, ze 16,6 % běloši, ze 4,9 % Hispánci, z 0,5 % Afroameričané a ze 3,8 % míšenci. Celkem 68,7 % obyvatel čtvrti se narodilo v zahraničí.[25]

Zdejší obyvatelé hovoří převážně pouze jedním jazykem. Jedná se především o kantonštinu a standardní čínštinu (mandarínštinu).[26] V roce 2015 stála v čele zdejších domácností pouze ve 14 % osoba, která mluvila plynně anglicky.[27] Někteří přistěhovalci se snaží zachovat si svoji původní identitu prostřednictvím jídla a kuchyně. San Francisco je proto rovněž známé svými mnoha kantonskými restauracemi. Čínská čtvrť v San Francisku je také rodištěm čop suej (chop suey)[pozn. 3] a mnoha dalších pokrmů.

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Tongské války byla série násilných sporů, které začaly na konci 19. století mezi soupeřícími čínskými frakcemi Tongů neboli čínských gangů soustředěnými v čínských čtvrtích různých amerických měst, zejména v San Francisku.
  2. V roce 1925 se v San Francisku konal Festival sanfranciského diamantového jubilea u příležitosti 75. výročí vzniku Kalifornie coby státu USA. Designér Walter d'Arcy Ryan navrhl speciálně pro čínskou čtvrť pouliční Dračí lampy. Jejich základna je zhotovena z litiny a podpírá dřík ve tvaru bambusu. Svítidlo ve tvaru pagodové lucerny podpírají dva mytologičtí zlatí draci z hliníku.
  3. Směs kuřecího nebo vepřového masa, hub a zeleniny, která se podává s nudlemi nebo s rýží.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chinatown, San Francisco na anglické Wikipedii a Chinatown (San Francisco) na německé Wikipedii.

  1. a b c FOSTER, Lee. Northern California History Weekends. [s.l.]: Globe Pequot, October 1, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-7627-1076-8. S. 13. [nedostupný zdroj]
  2. CHATFIELD-TAYLOR, Joan. SHOPPER'S WORLD; SAN FRANSICO'S VIBRANT CHINATOWN. The New York Times. April 26, 1987. Dostupné online [cit. July 5, 2018]. (anglicky) 
  3. Ralph Jennings. US Chinatowns are shrinking, and while some want to fight, new ones are springing up. South China Morning Post. July 21, 2023. Dostupné online [cit. October 12, 2023]. 
  4. CHRISTMAN, Noah; CHAN, Deland; CHANG, Vivian; WU, Cindy. Creating a Community Vision for Stockton Street [online]. SPUR, April 9, 2012. Dostupné online. 
  5. QUEEN II, Edward L.; PROTHERO, Stephen R.; SHATTUCK JR., Gardiner H. The Encyclopedia of American Religious History. New York: Proseworks, 1996. ISBN 0-8160-3545-8. S. 85. 
  6. LORENTZEN, Lois Ann; GONZALEZ, Joaquin Jay; CHUN, Kevin M.; DO, Hien Duc. Religion at the Corner of Bliss and Nirvana: Politics, Identity, and Faith in New Migrant Communities. [s.l.]: Duke University Press, 2010-07-01. Dostupné online. ISBN 978-0822391166. S. 169. (anglicky) 
  7. a b DOBIE, Charles Caldwell. San Francisco's Chinatown. [s.l.]: D. Appleton-Century Company, 1936. 
  8. Old St. Mary's [online]. Tiger Business Development Inc. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. 
  9. The History of Old Saint Mary's [online]. Old Saint Mary's Cathedral, 2009 [cit. 2010-06-04]. Dostupné online. 
  10. RISSE, Guenter B. Plague, fear, and politics in San Francisco's Chinatown. Baltimore: The Johns Hopkins University Press, 2012. ISBN 978-1-4214-0510-0. S. 277–298. 
  11. Zemětřesení v San Franciscu v roce 1906 na stránkách USGS. earthquake.usgs.gov [online]. [cit. 2009-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-10. 
  12. Relocation of Chinatown Following the 1906 San Francisco Earthquake [online]. [cit. 2016-12-17]. Dostupné online. 
  13. Chinese Protest Against Forcible Change of Site. San Francisco Call. May 3, 1906. Dostupné online [cit. March 16, 2018]. 
  14. PAN, Erica Y.Z. The Impact of the 1906 Earthquake on San Francisco's Chinatown. American University Studies: Ser. 9, Vol. 173. vyd. [s.l.]: Peter Lang, 1995. ISBN 978-0-8204-2607-5. 
  15. RAST, Raymond. The Cultural Politics of Tourism in San Francisco's Chinatown, 1882-1917. Pacific Historical Review. 2007, s. 29–60. Dostupné online. doi:10.1525/phr.2007.76.1.29. 
  16. LI, Chuo. The Politics and Heritage of Race and Space in San Francisco's Chinatown. On Location. New York, NY: Springer New York, November 12, 2011, s. 37–59. Dostupné online [cit. November 28, 2020]. ISBN 978-1-4614-1107-9. doi:10.1007/978-1-4614-1108-6_3. 
  17. Judy Yung: San Francisco's Chinatown Arcadia Pub, 2006, ISBN 978-0-7385-3130-4, S. 7–8 (anglicky)
  18. Yesterday’s Crimes: The War for Chinatown sfweekly.com, 28. August 2017, abgerufen am 11. März 2022 (anglicky)
  19. Koopman, John. 2 sons of Chinatown patrol Asian gangs for S.F. police. San Francisco Chronicle. September 16, 2007. Dostupné online [cit. June 7, 2018]. 
  20. Squad reduces Chinatown violence on coast. The New York Times. September 23, 1983. Dostupné online [cit. July 17, 2017]. 
  21. Comprehensive Catalog, U.S. Geological Survey
  22. AGNOS, Art. Reflections on the Loma Prieta Earthquake, 20 Years Later [online]. October 17, 2009 [cit. 2014-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 22, 2017. 
  23. Chinatown Broadway Street Design – Project Overview 11, 2016/https://web.archive.org/web/20160211060541/http://www.sf-planning.org/index.aspx?page=2646 Archivováno 11. 2. 2016 na Wayback Machine., San Francisco Planning Department.
  24. Estella Habal, San Francisco's International Hotel: Mobilizing the Filipino American Community in the Anti-Eviction Movement 2007. Temple University Press: p. 80.
  25. Chinatown neighborhood in San Francisco, California (CA), 94108, 94133 detailed profile city-data.com, 2019, abgerufen am 11. März 2022 (anglicky)
  26. GREEN, Emily. For Chinatown voters, mayor's support goes only so far [online]. November 1, 2015 [cit. 2015-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 3, 2015. 
  27. KAM, Katherine. Families Live Jammed into Chinatown Rooms in San Francisco. newamericamedia.org. New America Media, December 1, 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 2, 2015. 

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čínská čtvrť na Wikimedia Commons

Zdroj