Čínská čtvrť (San Francisco)

Čínská čtvrť v San Francisku
Chinatown, San Francisco
Dračí brána na Grant Avenue, vstup do sanfranciského čínského města
Dračí brána na Grant Avenue, vstup do sanfranciského čínského města
Poloha
Souřadnice 37°47′39″ s. š., 122°24′25″ z. d.
Stát Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Město San Francisco
Čínská čtvrť v San Francisku
Čínská čtvrť v San Francisku
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 3,5 km²
Počet obyvatel 100 574 (2000)
Hustota zalidnění 28 979 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.sanfranciscochinatown.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čínská čtvrť neboli Chinatown v San Francisku patří mezi nejznámější památky města. Je jednou z nejstarších, největších a nejnavštěvovanějších čínských čtvrtí ve Spojených státech. Byla založena v roce 1850 a zničena při katastrofickém zemětřesení v roce 1906. Později byla přestavěna a znovuvybudována s použitím architektury v čínském stylu, jež byla v té době kritizována jako křiklavá a proturistická. Po mnoho let byla čínská čtvrť centrem tongských válek[pozn. 1] a činnosti gangů. Dnes je však mnohem bezpečnější, než bývala v dřívějších letech. Čínskou čtvrť ročně navštíví miliony turistů, což z ní činí spolu s Alcatrazem a mostem Golden Gate jednu z hlavních atrakcí a zajímavostí města.

Ačkoli čínská čtvrť zůstává kulturním a symbolickým základem čínské komunity v oblasti Bay Area neboli Sanfranciského zálivu, stále větší počet čínských Američanů zde nežije. Místo toho se stěhují do čínských enkláv v okresech Richmond a Sunset nebo na jiná místa v oblasti zálivu.

Geografie

Poloha čínské čtvrti v centru San Franciska

Sanfranciská čínská čtvrť se rozkládá v centru města, v oblasti dlouhé od severu k jihu zhruba 0,8 km a široké od východu k západu 0,4 km.[1] Její současné hranice tvoří Kearnyho ulice (Kearny Street) na východě, Široká cesta (Broadway) na severu, Powellova ulice (Powell Street) a vršek Nabobů (Nob Hill) na západě a Bushova ulice (Bush Street) na jihu.[2] Vzhledem k celé řadě socioekonomických problémů, jež se týkají jak celého centra San Franciska, tak pouze vlastní čínské čtvrti, je sanfranciská čínská čtvrť nucena bojovat o přežití a čelit svému zmenšování.[3]

Oficiální vstupní branou do této čtvrti o 24 blocích s čínskou architekturou je Dračí brána (Dragon Gate) na Grantově třídě. Čtvrť protínají dvě hlavní dopravní tepny, které jí procházejí severojižním směrem. První z nich je Grantova třída (Grant Avenue) s Dračí bránou na křižovatce s Bushovou ulicí (Bush Street) a náměstím Panny Marie (Saint Mary's Square) s parkem a Starou katedrálou Panny Marie (Old St. Mary's Cathedral), druhá je Stocktonova ulice (Stockton Street), méně proturistická, představující autentický čínský vzhled a atmosféru připomínající Hongkong s jeho trhy, obchody a restauracemi.[4] Kromě těchto dvou dopravních tepen, jež jsou propojeny několika protínajícími se bočními ulicemi, je v čínské čtvrti mnoho malých uliček. Na Waverlyho náměstí (Waverly Place) stojí chrám Tin How neboli Chrám bohyně moří Ma-cu vybudovaný roku 1852.[5] Jedná se o nejstarší dochovaný čínský taoistický chrám ve Spojených státech.[6]

Ústředním bodem čínské čtvrti je Portsmouthské náměstí (Portsmouth Square).[1] Jelikož se jedná o jedno z mála otevřených prostranství v čínské čtvrti a je pod ním velké parkoviště, využívají ho lidé k různým aktivitám, jako je cvičení tchaj-ťi (taj-či), nebo hraní čínských šachů.[1] V roce 1999 zde byla vztyčena replika sochy Bohyně demokracie, kterou během protestů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989 zhotovili studenti pekingské Ústřední akademie výtvarných umění.

Historie

Oficiální mapa čínské čtvrti z roku 1885. Mapa je orientována severem na pravé straně. Středem mapy prochází ze severu na jih Dupontova ulice, nyní Grantova třída.
Stará katedrála Panny Marie

Čínská čtvrť byla založena v roce 1850 poté, co bylo v roce 1848 v oblasti nedaleko Sacramenta nalezeno zlato, což vyvolalo Kalifornskou zlatou horečku. Někteří Číňané pocházející z oblasti delty Perlové řeky v provincii Kuang-tung se usadili poblíž Portsmouthského náměstí (Portsmouth Square) a Dupontovy ulice (dnes Grantova třída).[7] V roce 1853 byla na rohu Kalifornské ulice (California Street) a Grantovy třídy (Grant Avenue) založena Stará katedrála Panny Marie (Old St. Mary's Cathedral), první asijský kostel v Severní Americe.[8][9] Po opadnutí zlaté horečky přišli do země čínští přistěhovalci, kteří zde stavěli železnice, pracovali v zemědělství nebo v továrnách.[7] Soustředili se v této části města, protože rasová diskriminace, jež byla v 70. letech 19. století v USA značně rozšířená, jim bránila najít bydlení mimo čínskou čtvrť. V roce 1882 se čínská čtvrť rozrostla na 15 000 obyvatel a zabírala 12 bloků. Ty dnes tvoří jádro současné čtvrti. Lidé žili namačkáni na sebe v nejistých podmínkách. Čtvrť se stala nechvalně známým místem válek gangů, drogových dealerů a prostituce.

V letech 1900–1904 řádila v čínské čtvrti epidemie dýmějového moru, která si vyžádala karanténní uzavření čtvrti. Epidemie si vyžádala celkem 119 lidských životů.[10]

Čínská čtvrť po zemětřesení v roce 1906
Budova Sing Čong

Roku 1906 byla čínská čtvrť zcela zničena při zemětřesení, které postihlo oblast Sanfranciského zálivu. Spolu s následným požárem si tato katastrofa vyžádala na 3000 obětí.[11] Je proto považována za jednu z nejhorších živelních pohrom v historii Spojených států. Plány městské rady na vybudování nové čínské čtvrti na jihovýchodním okraji města selhaly kvůli odporu Číňanů.[12][13] Na starém místě bylo během dvou let[14] postaveno moderní, čisté město v umělém čínském stylu, aby přilákalo turisty.[15][16] Jednou z prvních nově postavených staveb byla v roce 1907 budova bazaru Sing Čong. Zemětřesení zničilo rovněž sanfranciskou radnici s archivem se všemi rodnými listy. To usnadnilo mnoha nelegálním přistěhovalcům prohlásit se za Američany a umožnit tak svým příbuzným z Číny vstoupit do země, což bylo čínským přistěhovalcům zakázáno Zákonem o vyloučení Číňanů z roku 1882. Tento federální zákon zrušil Kongres Spojených států až v roce 1943, kdy se z USA a Číny stali během 2. světové války spojenci.

Dračí lampa na Grantově třídě

V roce 1925 byly u příležitosti konání Diamantového jubilea[pozn. 2] podél Grantovy třídy postaveny takzvané Dračí lampy veřejného osvětlení, jež dodnes charakterizují vzhled ulice.

Zákon o válečných nevěstách z roku 1945 a Zákon o imigraci a občanství z roku 1965 pomohly zvýšit počet obyvatel z 18 000 v roce 1940 na 25 000 v roce 1950 a dále na 82 000 v roce 1980, což napomáhalo ekonomickému rozvoji. Největším ekonomickým odvětvím zůstal i nadále cestovní ruch.[17]

V roce 1969 byla na jižním konci čtvrti postavena Dračí brána ve stylu tradiční čínské architektury. Tento dar Čínské republiky (Tchaj-wan) se spolu se staršími budovami bazarů Sing Fat a Sing Čong na západním rohu Grantovy třídy a Kalifornské ulice stal jedním z nejfotografovanějších míst v čínské čtvrti.

V 70. letech minulého století poznamenala čtvrť válka mezi dvěma soupeřícími čínskými pouličními gangy, Wah Čching a Joe Boys, která 4. září 1977 vyvrcholila takzvaným Masakrem v restauraci Zlatý drak, při němž bylo zabito pět lidí a jedenáct zraněno.[18] Masakr vedl k založení pracovní skupiny asijských gangů na Sanfanciském policejním oddělení,[19] jejímž členům se do roku 1983 podařilo ukončit ve čtvrti násilí související s gangy.[20] Samotná restaurace Zlatý drak byla v roce 2006 uzavřena.

Roku 1989 zasáhlo čínskou čtvrť opět zemětřesení Loma Prieta o síle 6,9 Richterovy stupnice,[21] které vážně poškodilo zdejší hlavní tepnu, dvoupatrovou státní silnici Embarcadero Freeway. Město se rozhodlo o její demolici i přes četné protesty, že to čtvrti způsobí ekonomické potíže.[22]

Obyvatelstvo

Podle plánovacího odboru městské rady je čínská čtvrť s 15 000 obyvateli žijícími ve 24 čtverečních blocích „nejhustěji obydlenou městskou oblastí na západ od Manhattanu“.[23] V 70. letech minulého století měla čtvrť sedmkrát vyšší hustotu zalidnění než činil průměr San Franciska.[24] Zdejší obyvatelstvo tvořili ze 72,4 % Asiaté, ze 16,6 % běloši, ze 4,9 % Hispánci, z 0,5 % Afroameričané a ze 3,8 % míšenci. Celkem 68,7 % obyvatel čtvrti se narodilo v zahraničí.[25]

Zdejší obyvatelé hovoří převážně pouze jedním jazykem. Jedná se především o kantonštinu a standardní čínštinu (mandarínštinu).[26] V roce 2015 stála v čele zdejších domácností pouze ve 14 % osoba, která mluvila plynně anglicky.[27] Někteří přistěhovalci se snaží zachovat si svoji původní identitu prostřednictvím jídla a kuchyně. San Francisco je proto rovněž známé svými mnoha kantonskými restauracemi. Čínská čtvrť v San Francisku je také rodištěm čop suej (chop suey)[pozn. 3] a mnoha dalších pokrmů.

Galerie

  • Grantova třída v čínské čtvrti
    Grantova třída v čínské čtvrti
  • Tradiční obchody v čínské čtvrti
    Tradiční obchody v čínské čtvrti
  • Detail dračí lampy
    Detail dračí lampy
  • Pekárna koláčků štěstí
    Pekárna koláčků štěstí
  • Stanice metra Čínská čtvrť
    Stanice metra Čínská čtvrť
  • Náměstí Panny Marie
    Náměstí Panny Marie
  • Sanfranciská lanová tramvaj (Cable car) v čínské čtvrti; v pozadí mrakodrap Transamerica Pyramid
    Sanfranciská lanová tramvaj (Cable car) v čínské čtvrti; v pozadí mrakodrap Transamerica Pyramid

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Tongské války byla série násilných sporů, které začaly na konci 19. století mezi soupeřícími čínskými frakcemi Tongů neboli čínských gangů soustředěnými v čínských čtvrtích různých amerických měst, zejména v San Francisku.
  2. ↑ V roce 1925 se v San Francisku konal Festival sanfranciského diamantového jubilea u příležitosti 75. výročí vzniku Kalifornie coby státu USA. Designér Walter d'Arcy Ryan navrhl speciálně pro čínskou čtvrť pouliční Dračí lampy. Jejich základna je zhotovena z litiny a podpírá dřík ve tvaru bambusu. Svítidlo ve tvaru pagodové lucerny podpírají dva mytologičtí zlatí draci z hliníku.
  3. ↑ Směs kuřecího nebo vepřového masa, hub a zeleniny, která se podává s nudlemi nebo s rýží.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chinatown, San Francisco na anglické Wikipedii a Chinatown (San Francisco) na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c FOSTER, Lee. Northern California History Weekends. [s.l.]: Globe Pequot, October 1, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-7627-1076-8. S. 13. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ CHATFIELD-TAYLOR, Joan. SHOPPER'S WORLD; SAN FRANSICO'S VIBRANT CHINATOWN. The New York Times. April 26, 1987. Dostupné online [cit. July 5, 2018]. (anglicky) 
  3. ↑ Ralph Jennings. US Chinatowns are shrinking, and while some want to fight, new ones are springing up. South China Morning Post. July 21, 2023. Dostupné online [cit. October 12, 2023]. 
  4. ↑ CHRISTMAN, Noah; CHAN, Deland; CHANG, Vivian; WU, Cindy. Creating a Community Vision for Stockton Street [online]. SPUR, April 9, 2012. Dostupné online. 
  5. ↑ QUEEN II, Edward L.; PROTHERO, Stephen R.; SHATTUCK JR., Gardiner H. The Encyclopedia of American Religious History. New York: Proseworks, 1996. ISBN 0-8160-3545-8. S. 85. 
  6. ↑ LORENTZEN, Lois Ann; GONZALEZ, Joaquin Jay; CHUN, Kevin M.; DO, Hien Duc. Religion at the Corner of Bliss and Nirvana: Politics, Identity, and Faith in New Migrant Communities. [s.l.]: Duke University Press, 2010-07-01. Dostupné online. ISBN 978-0822391166. S. 169. (anglicky) 
  7. ↑ a b DOBIE, Charles Caldwell. San Francisco's Chinatown. [s.l.]: D. Appleton-Century Company, 1936. 
  8. ↑ Old St. Mary's [online]. Tiger Business Development Inc. [cit. 2022-08-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ The History of Old Saint Mary's [online]. Old Saint Mary's Cathedral, 2009 [cit. 2010-06-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ RISSE, Guenter B. Plague, fear, and politics in San Francisco's Chinatown. Baltimore: The Johns Hopkins University Press, 2012. ISBN 978-1-4214-0510-0. S. 277–298. 
  11. ↑ Zemětřesení v San Franciscu v roce 1906 na stránkách USGS. earthquake.usgs.gov [online]. [cit. 2009-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-10. 
  12. ↑ Relocation of Chinatown Following the 1906 San Francisco Earthquake [online]. [cit. 2016-12-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ Chinese Protest Against Forcible Change of Site. San Francisco Call. May 3, 1906. Dostupné online [cit. March 16, 2018]. 
  14. ↑ PAN, Erica Y.Z. The Impact of the 1906 Earthquake on San Francisco's Chinatown. American University Studies: Ser. 9, Vol. 173. vyd. [s.l.]: Peter Lang, 1995. ISBN 978-0-8204-2607-5. 
  15. ↑ RAST, Raymond. The Cultural Politics of Tourism in San Francisco's Chinatown, 1882-1917. Pacific Historical Review. 2007, s. 29–60. Dostupné online. doi:10.1525/phr.2007.76.1.29. 
  16. ↑ LI, Chuo. The Politics and Heritage of Race and Space in San Francisco's Chinatown. On Location. New York, NY: Springer New York, November 12, 2011, s. 37–59. Dostupné online [cit. November 28, 2020]. ISBN 978-1-4614-1107-9. doi:10.1007/978-1-4614-1108-6_3. 
  17. ↑ Judy Yung: San Francisco's Chinatown Arcadia Pub, 2006, ISBN 978-0-7385-3130-4, S. 7–8 (anglicky)
  18. ↑ Yesterday’s Crimes: The War for Chinatown sfweekly.com, 28. August 2017, abgerufen am 11. März 2022 (anglicky)
  19. ↑ Koopman, John. 2 sons of Chinatown patrol Asian gangs for S.F. police. San Francisco Chronicle. September 16, 2007. Dostupné online [cit. June 7, 2018]. 
  20. ↑ Squad reduces Chinatown violence on coast. The New York Times. September 23, 1983. Dostupné online [cit. July 17, 2017]. 
  21. ↑ Comprehensive Catalog, U.S. Geological Survey
  22. ↑ AGNOS, Art. Reflections on the Loma Prieta Earthquake, 20 Years Later [online]. October 17, 2009 [cit. 2014-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 22, 2017. 
  23. ↑ Chinatown Broadway Street Design – Project Overview 11, 2016/https://web.archive.org/web/20160211060541/http://www.sf-planning.org/index.aspx?page=2646 Archivováno 11. 2. 2016 na Wayback Machine., San Francisco Planning Department.
  24. ↑ Estella Habal, San Francisco's International Hotel: Mobilizing the Filipino American Community in the Anti-Eviction Movement 2007. Temple University Press: p. 80.
  25. ↑ Chinatown neighborhood in San Francisco, California (CA), 94108, 94133 detailed profile city-data.com, 2019, abgerufen am 11. März 2022 (anglicky)
  26. ↑ GREEN, Emily. For Chinatown voters, mayor's support goes only so far [online]. November 1, 2015 [cit. 2015-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne November 3, 2015. 
  27. ↑ KAM, Katherine. Families Live Jammed into Chinatown Rooms in San Francisco. newamericamedia.org. New America Media, December 1, 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne December 2, 2015. 

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čínská čtvrť na Wikimedia Commons

Zdroj