Češi v Rakousku

Rakouští Češi
Populace
asi 55 000 (2008)[1]
Jazyk(y)
čeština, němčina
Náboženství
ateismus, křesťanství

Češi v Rakousku tvoří významnou a jednu z nejpočetnějších národnostních menšin. K 1. lednu 2020 žilo v Rakousku přes 36 000 rakouských občanů narozených v Česku respektive české části dřívějšího Československa a přes 14 000 občanů České republiky.[2] Podle odhadu Ministerstva zahraničních věcí České republiky z roku 2007 žilo v Rakousku tehdy asi 55 000 Čechů.[3] Česká menšina v Rakousku je tak pravděpodobně největší českou diasporou v Evropě. (V Německu žije podle odhadů 50 000 a ve Spojeném království 40 000 lidí českého původu). Zdaleka největší počet Čechů a Moravanů žije ve Vídni.

Historie

Národní hostinec na Ottakringer Straße 67

Mezi 6. a 10. stoletím převažovalo v severní částí dnešního Rakouska slovanské osídlení. Po zániku Velkomoravské říše na počátku 10. století se oblast postupně germanizovala.

Sokolovna (něm. Sokolhaus) na Angeligasse ve vídeňském okrese Favoriten

19. století

K nejbouřlivějšímu rozvoji došlo během druhé průmyslové revoluce v tehdejším Rakousko-Uhersku ve druhé polovině 19. století, kdy došlo k ekonomické migraci Čechů do Rakouska, především do Lince a Vídně. V 80. až 90. letech 19. století emigrovalo do Rakouska přibližně 230 000 Čechů a Slováků, zejména jako dělníci na stavbách a v dalších spíše podřadných profesích ve větších městech, především však ve Vídni. Ve Vídni v roce 1900 žilo celkem přes 1 600 000 lidí, z toho se přes 100 000 z nich přihlásilo k české národnosti. Reálné odhady však hovoří až o 250–300 000 Čechů na přelomu 19. a 20. století ve Vídni, čímž byla Vídeň brána jako "druhé největší české město".

Meziválečné období

Po první světové válce a zániku Rakousko-Uherska se desetitisíce Čechů přestěhovaly do nově vzniklého Československa, celkem asi 150 000 osob. Přes velmi dobré vztahy mezi Rakouskem a první republikou před nástupem fašismu začala česká menšina upadat. Po nástupu fašismu a anexi Rakouska nacistickým Německem v roce 1938 se situace pro Čechy žijící v Rakousku citelně zhoršila. Byly zakázány české spolky, bylo zastaveno vydávání českých novin a časopisů a byly všechny české školy byly uzavřeny.[4]

Po druhé světové válce

Po druhé světové válce v roce 1945 do roku 1948 do Československa reemigrovalo na 20 000 lidí. Během studené války do Rakouska emigrovaly tisíce Čechoslováků, přičemž největší vlna nastala v roce 1968 v souvislosti s Invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. I tak ovšem z původních více než 300 000 Čechů v době monarchie se do roku 1991 počet Čechů v Rakousku snížil na přibližně 10 000.[5]

Teprve po sametové revoluci v roce 1989 se situace opět změnila. Do Rakouska přichází každoročně řadově stovky českých občanů především z ekonomických důvodů. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 odešlo do Rakouska několik desítek tisíc českých občanů, čemuž napomáhají dobré česko-rakouské vztahy a členství obou zemí v Evropské unii a otevření hranic, které umožnila Schengenská dohoda. Česká populace v Rakousku se od roku 2016 zvýšila až čtyřnásobně. [6]

Reference

  1. ↑ Po Listopadu odešlo za hranice 200 tisíc Čechů, spočítali experti. iDNES.cz [online]. 2014-06-05 [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ Bevölkerung nach Staatsangehörigkeit und Geburtsland [online]. Statistik Austria [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Počet Čechů a Slováků žijících v zahraničí [online]. Světaznalec.cz, 2015-12-21 [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ Naše řeč – Jak mluví dnes vídeňští Češi. nase-rec.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Dostupné online. 
  6. ↑ Dostupné online. 

Související články

Zdroj