Čarodějnické procesy ve Fuldě

Památník na čarodějnické procesy ve Fuldě

Čarodějnické procesy ve Fuldě v Německu, ke kterým došlo v letech 1603 až 1606, měly na svědomí přibližně 250 lidských životů (většinou žen, ale mezi oběťmi byly i muži).[1][2] Byly jedněmi ze čtyř největších čarodějnických procesů v Německu, spolu s čarodějnickými procesy v Trevíru, Würzburgu a Bamberku.[3] Pronásledování nařídil katolický kníže-opat Balthasar von Dernbach, stoupenec protireformace. Kryptoprotestanti byli popravováni na základě obvinění z čarodějnictví.[4] V roce 2008 byl na paměť obětí těchto čarodějnických procesů ve Fuldě vztyčen památník.

Popis události

Čarodějnické procesy ve Fuldě nařídil kníže-opat Balthasar von Dernbach, kterého luteráni v roce 1576 vyhnali kvůli jeho protireformační politice a k moci se vrátil v roce 1602.[4] Po svém návrtu obnovil protireformaci a vyhlásil vyšetřování čarodějnic a dalších nežádoucích osob. Procesům předsedal Balthasar Nuss, který se k němu připojil během jeho pobytu v exilu. Poté byl Nuss jmenován Zentgrafem z Hofbieberu a Malefizmeisterem.[5]

Vyšetřování začalo v březnu 1603 a krátce poté ve městě započalo zatýkání. Jednou z prvních a nejznámějších obětí těchto procesů byla Merga Bien, jejíž případ se dokonce dostal k říšskému komornímu soudu. Balthasar von Dernbach používal obvinění z čarodějnictví jako nástroj protireformace, neboť během nich byli zatýkáni kryptoprotestanti a další nepohodlné osoby.[4]

Přesný počet obětí není znám, ale ví se, že jich bylo nejméně 200. Nuss během čarodějnických procesů v mnoha ohledech porušil platné předpisy. Během mučení podezřelých se ptal na konkrétní jména, vymýšlel obzvláště kruté mučící techniky a obohacoval se z majetku popravených a jejich rodin.[5] Během procesu s Nussem jej žalobci obvinili ze smrt 239 lidí, zatímco on sám se přiznal k 205.[4]

Hon na čarodějnice ustal krátce po smrti knížete-opata Balthasara von Dernbach, který zemřel 15. března 1605. V roce 1606 byl Nuss uvězněn a obviněn, že se během procesů neoprávněně obohatil. Ve vazbě zůstal 13 let. Poté, co Ingolstadtská univerzita dospěla k rozhodnutí, byl Nuss v roce 1618 stať.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fulda witch trials na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Zur Geschichte der Hexenprozesse im Stift Fulda. Forschungsstand - Kritik - Perspektiven, Berthold Jäger, Fuldaer Geschichtsblätter 73 (1997), s. 7–64 Dostupné online
  2. ↑ Namen der Opfer der Hexenprozesse/ Hexenverfolgung im Hochstift Fulda unter Balthasar Nuss Dostupné online
  3. ↑ Midelfort, H. C. Erik (1972). Witch Hunting in Southwestern Germany, 1562-1684: The Social and Intellectual Foundations. Stanford University Press. ISBN 978-0-8047-0805-0. Chapter 6, note 101
  4. ↑ a b c d CLARK, Stuart; MONTER, William. Witchcraft and Magic in Europe, Volume 4: The Period of the Witch Trials. [s.l.]: A&C Black 209 s. Dostupné online. ISBN 978-0-485-89004-4. (anglicky) Google-Books-ID: t1SFPods4DkC. 
  5. ↑ a b Berthold Jäger: Zur Geschichte der Hexenprozesse im Stift Fulda. Forschungsstand - Kritik - Perspektiven, in: Fuldaer Geschichtsblätter 73 (1997), S. 7–64

Literatura

  • Heinrich Heppe, Die Restauration des Katholizismus in Fulda, auf dem Eichsfelde und in Würzburg. 1850
  • Karl Eder, Die Kirche im Zeitalter des konfessionellen Absolutismus (1555–1648), 1949, 69. 295 f.
  • Ingrid Möller-Münch, …ach Gott, so wil ich es gethan haben. Das Leben der Merga Bien. Beitrag zur Hexenverfolgung im Hochstift Fulda (1603 - 1606). Fulda 2008

Zdroj