Íránsko-saúdskoarabský zástupný konflikt

Íránsko-saúdskoarabský zástupný konflikt
Mapa konfliktu. Zeleně je Írán, oranžově Saúdská Arábie, červeně země, kde se odehrávají zástupné konflikty.
Mapa konfliktu. Zeleně je Írán, oranžově Saúdská Arábie, červeně země, kde se odehrávají zástupné konflikty.
Trvání od 11. února 1979
Místo různé
Stav probíhá
Strany
Írán Írán


Zástupné strany:
Saúdská Arábie Saúdská Arábie


Zástupné strany:
Velitelé
Írán Sajjid Alí Chameneí
Írán Masúd Pezeškján
Írán Esmá'íl Qáání


Dřívější velitelé:
Saúdská Arábie Salmán bin Abd al-Azíz
Saúdská Arábie Muhammad bin Salmán


Dřívější velitelé:
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Íránsko-saúdskoarabský zástupný konflikt je zástupný konflikt mezi Íránem a Saúdskou Arábií, který probíhá na Blízkém východu a v dalších muslimských zemích.[1][2][3] Tyto dvě země poskytly různou míru a formu podpory nepřátelským stranám v okolních konfliktech, včetně občanských válek v Sýrii[4][5] a Jemenu[6] a lokálních sporů v Bahrajnu,[7]Libanonu,[8]Kataru,[9] a Iráku.[10] Rivalita se rozšiřuje také na spory nebo soupeření i v jiných zemích po celém světě, včetně západní,[11][12]severní[13] a východní Afriky,[12][14]jižní,[15][16][17][18][19], střední[20]jižní[19]Asie, Balkán[21] a Kavkaz.[22]

Konflikt, který byl popsán jako součást druhé studené války, je veden na několika úrovních o geopolitický, ekonomický a sektářský vliv ve snaze o regionální hegemonii.[23][24][25][26] Rivalita vyvolala srovnání s dynamikou éry studené války a arabské studené války.[27] Saúdská Arábie je v soupeření v různé míře a podobě podporována Spojenými státy americkými,[28]Spojeným královstvím,[29]Francií,[30]Izraelem[31][32][33] a arabskými státy Egyptem,[34]Jordánskem,[35]Jemenem,[36]Spojenými arabskými emiráty,[37]Kuvajtem,[38]Bahrajnem[39] a Marokem[40]. Írán je obdobně podporován Ruskem,[41]Běloruskem,[42]Libanonem,[43]Irákem (od roku 2006),[44]Venezuelou (od roku 2019),[45]Severní Koreou[46] a do roku 2011 Libyí.[47]

K roku 2017 se rivalita projevovala především jako politický a ekonomický boj umocněný náboženskými rozdíly a sektářstvím, který v regionu využívají obě země ke geopolitickým zájmům jako součást širšího konfliktu.[26][48][49] Írán se považuje za vedoucí šíitskou muslimskou mocnost, zatímco Saúdská Arábie se považuje za vedoucí sunnitskou muslimskou mocnost (viz vztahy mezi šíity a sunnity).[50]

Od 10. března 2023 byly diplomatické vztahy mezi Íránem a Saúdskou Arábií obnoveny díky čínsko-iráckým rozhovorům,[51] což by mohlo mít pozitivní dopady na politické klima na Blízkém východě.[52] Dohoda byla uzavřena poté, co se Írán dohodl na zastavení své vojenské podpory Hútíovských militantů v jemenské občanské válce.[53][54]

Historie

1979–2010

Zástupný konflikt mezi Saúdskou Arábií a Íráném začal v roce 1979. V únoru došlo k íránské islámské revoluci, kdy bylo svrženo Íránské císařství dynastie Pahlaví, kterou v regionu podporovaly Spojené státy americké. Írán se stal ší'itskou islámskou republikou. Současně revolucionáři vyzvali další muslimy v zemích regionu, aby svrhli monarchie a sekularizované arabské republiky. Tím došlo k ukončení arabské studené války mezi násirovským Egyptem a Saúdskou Arábií (konflikt mezi revolučními panarabskými republikami a tradicionalistikými monarchiemi) a k jejich spojení ve věci obrany nadvlády sunnitů nad ší'ity. V následujících pěti letech se islamisté pokusili o revoluce v Saúdské Arábii (1979), Egyptě a Bahrajnu (1981), Sýrii (1982) a v Libanonu (1983).

Již předtím v regionu operovaly Spojené státy americké, které v duchu Nixonovy doktríny, vedly jen zástupné konflikty. Od padesátých let Američané podporovali dynastii Pahlaví, kterou pomáhali dosadit k moci v Íránu. Tato velmoc jim měla zajistit stabilitu v často monarchistických státech Perského zálivu. Druhou rovinou byla probíhající studená válka, kdy Američané podporovali tradicionalistické monarchie (včetně Saúdské Arábie, která propagovala konzervativní směr islámu, tzv. wahhábismus), zatímco Sovětský svaz podporoval revoluční sekularistické arabské republiky, které zaváděly arabský socialismus (Egyptská arabská republika, Sjednocená arabská republika, Baasistický Irák, Baasistická Sýrie, Jižní Jemen, Severní Jemen, Alžírsko).[55]

V osmdesátých letech se strany zapojily do konfliktů v íránských provinciích Chúzistán a Kurdistán. Dále do irácko-íránské války (1980–1988) nebo do arabsko-izraelského konfliktu.

Po roce 2010

Současná fáze konfliktu běží od roku 2011, kdy vypuklo tzv. arabské jaro. To se projevilo v Tuniské revoluci, Egyptské revoluci, v protestech v Jemenu a v občanských válkách v Libyi a Sýrii. K destabilizaci tak došlo v regionálních mocnostech v Sýrii, Iráku i Egyptě.[56] Saúdská Arábie kvůli destabilizaci regionu usilovala o utužení vztahů v rámci Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu.[57]

V roce 2015 Saúdská Arábie ustanovila Islámskou vojenskou protiteroristickou koalici (IMAFT). V té spolupracuje 41 států, které mají dominantně sunnitské obyvatelstvo. Ší'tské státy jako Írán, Irák a Sýrie nebyly přizvány. Tato iniciativa byla součástí saúdské snahy o izolaci Íránu.[58][59] Saúdská Arábie v desátých letech 21. století také v tomto duchu usilovala o normalizaci vztahů s Izraelem, který vedl vlastní konflitk s Íránem.[60]

V letech 2014 a 2019 Saúdská Arábie zasahovala v Sýrii a Írán a Irák v koalici s Ruskem a Tureckem proti Islámskému státu.[61][62] Tyto extremistické skupiny ale mohly posilovat i díky dřívější podpoře Saúdské Arábie, která desetiletí ve spolupráci se Spojenými státy americkými podporovala revoluční milice ve snaze o oslabení vlivu Sovětského svazu a později ší'itských hnutí. Takto se prosadily extremistická hnutí jako Al-Káida, Islámský stát nebo Fronta an-Nusrá.[63]

Poté, co se v roce 2015 stal saúdskoarabským králem Salmán bin Abd al-Azíz zaměřil se na boj s teroristy ohrožujícími vládu jeho dynastie a zvolil více asertivní zahraniční politiku. Od roku 2015 Saúdové vedou vojenskou intervenci proti Hútiúm a dalším milicím podporovaným Íránem v občanské válce v Jemenu. Obdobnou politiku prosazuje i korunní princ Muhammad bin Salmán.[64][65]

V roce 2018 americký prezident Donald Trump uvrhl další sankce na Írán a nepodpořil íránskou jadernou dohodu. Naopak podporoval myšlenku regionální vojenské spolupráce se Saúdskou Arábií a dalšími zeměmi Perského zálivu.[66][67] V roce 2020 Američané provedli úspěšný atentát na Kásima Solejmáního, velitele íránských jednotek Quds.[68] Krátce poté Írán bombardoval dvě letiště v Iráku a omylem sestřelil ukrajinské civilní letadlo.[69][70] Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh v reakci prosazoval užší vojenskou spolupráci Osy odporu s cílem vyhnat Spojené státy americké z Blízkého východu.[71] Spojené státy americké poté čelily silným íránským kybernetickým útokům.[72]

Mediace Spojených států amerických vedla v roce 2020 k uzavření tzv. Abrahámovských dohod o normalizaci vztahů mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem. Brzy poté mezi Izraelem a Marokem a Súdánem. Poté byla uzavřena arabsko-izraelská aliance, jejímž cílem bylo spolupracovat v boji proti Íránu.[73][74]

V roce 2022 se Írán i Saúdská Arábie zapojily do mírových rozhovorů, které zprostředkoval Irák.[75][76] V červenci 2022 země Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu, Jordánsko, Egypt, Irák a Spojené státy americké jednali na bezpečnostím summitu v Džiddě. Arabské země zde vyzvaly Írán, aby nezasahoval do vnitřních záležitostí jiných zemí. Americký prezident Joe Biden představitele zmíněných států ubezpečil, že Spojené státy americké nedovolí, aby Írán disponoval jadernými zbraněmi.[77]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iran–Saudi Arabia proxy conflict na anglické Wikipedii.

  1. ↑ RUBIN, Jennifer; FOWLER, Geoffrey A.; RYAN, Missy. The Iran-Saudi Arabia proxy war [online]. The Washington Post, 2016-01-06 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Iran and Saudi Arabia Battle for Supremacy in the Middle East [online]. World Politics Review, 2024-09-24 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ SADJADPOUR, Karim. The New Battle for the Middle East: Saudi Arabia and Iran’s Clash of Visions. Foreign Affairs [online]. 2024-10-22 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ GERGES, Fawaz. Saudi Arabia and Iran must end their proxy war in Syria. The Guardian. 2013-12-15. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  5. ↑ ROGIN, Josh. Iran and Saudi Arabia Clash Inside Syria Talks [online]. Bloomberg, 2015-11-04 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ TISDALL, Simon. Iran-Saudi proxy war in Yemen explodes into region-wide crisis. The Guardian. 2015-03-26. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  7. ↑ MABON, Simon. The Battle for Bahrain: Iranian-Saudi Rivalry [online]. Middle East Policy Council, 2012-07-11 [cit. 2025-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-01. 
  8. ↑ GHATTAS, Kim. Iran-Saudi tensions simmer in Lebanon. BBC News. 2016-05-20. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. (anglicky) 
  9. ↑ KENYON, Peter. Qatar's Crisis With Saudi Arabia And Gulf Neighbors Has Decades-Long Roots. NPR. 2017-06-17. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. (anglicky) 
  10. ↑ RUBIN, Alissa J. Iraq Before the War: A Fractured, Pent-Up Society. The New York Times [online]. 2016-07-06 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ THURSTON, Alexander. How far does Saudi Arabia’s influence go? Look at Nigeria.. The Washington Post. 2016-10-31. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  12. ↑ a b OLADIPO, Tomi. Saudi Arabia and Iran fight for Africa's loyalty. BBC News. 2016-01-07. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. (anglicky) 
  13. ↑ ELJECHTIMI, Ahmed. Morocco severs ties with Iran, accusing it of backing Polisario Front [online]. Reuters, 2018-05-02 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ Repercussions of the Saudi-Iranian Conflict on North Africa. The Washington Institute [online]. 2016-05-31 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ SHANKAR, Abha. The Saudi-Iran Rivalry and Sectarian Strife in South Asia. The Diplomat [online]. 2016-10-06 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ PANDA, Ankit. Why Is Pakistan Interested in Brokering Peace Between Iran and Saudi Arabia?. The Diplomat [online]. 2016-01-22 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ SEWAG, Zulqarnain. Sectarian Rise in Pakistan: Role of Saudi Arabia and Iran. South Asia Journal of Multidisciplinary Studies [online]. 2017-02-15 [cit. 2025-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-15. 
  18. ↑ SEERAT, Rustam Ali. Iran and Saudi Arabia in Afghanistan. The Diplomat [online]. 2016-01-14 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ a b MIR, Haroun. Afghanistan: Between Iran and Saudi Arabia. Al Jazeera [online]. 2015-04-06 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ PEYROUSE, Sebastien. Iran’s Growing Role in Central Asia? Geopolitical, Economic and Political Profit and Loss Account. Al Jazeera Centre for Studies [online]. 2014-04-01 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ VUKSANOVIC, Vuk. Balkans Risks Being Caught in Crossfire Over Middle East [online]. 2020-01-24 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ DORSEY, James. Expanding Regional Rivalries: Saudi Arabia and Iran battle it out in Azerbaijan. International Policy Digest [online]. 2018-02-19 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ KOELBL, Susanne; SHAFY, Samiha; ZAND, Bernhard. Saudia Arabia Iran and the New Middle Eastern Cold War. Der Spiegel. 2016-05-09. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. ISSN 2195-1349. (anglicky) 
  24. ↑ POLLACK, Kenneth M. Fear and Loathing in Saudi Arabia [online]. Foreign Policy, 2025-03-26 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ ELLIS, Sam. The Middle East’s cold war, explained. Vox [online]. 2017-07-17 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b POLLACK, Kenneth M. The Iranian–Saudi Hegemonic Rivalry. The Belfer Center for Science and International Affairs [online]. 2017-10-25 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ KLARE, Michael. Welcome to Cold War II | RealClearWorld. www.realclearworld.com [online]. 2013-06-01 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ SPECIA, Megan; GLADSTONE, Rick. The Tension Between America and Iran, Explained. The New York Times. 2019-05-16. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  29. ↑ Royal Navy destroyer returns from defending British shipping in Hormuz Strait | BT. web.archive.org [online]. 2019-09-28 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. 
  30. ↑ Jordan and Saudi Arabia draw closer. country.eiu.com [online]. [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. 
  31. ↑ https://thehill.com/opinion/international/458506-the-enemy-of-my-enemy-is-my-friend-an-alliance-that-may-save-the-middle
  32. ↑ https://www.haaretz.com/us-news/2019-02-13/ty-article/.premium/warsaw-summit-will-test-u-s-gamble-on-israeli-arab-pact-against-iran/0000017f-dc20-d856-a37f-fde078680000
  33. ↑ EGOZI, Arie. Israel Meets With UAE, Declares It's Joining Persian Gulf Coalition. Breaking Defense [online]. 2019-08-16 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ DC, Arab Center Washington. Saudi-Emirati-Egyptian Alliance Steering US Middle East Policy. Arab Center Washington DC [online]. 2025-03-07 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Jordan and Saudi Arabia draw closer. country.eiu.com [online]. [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. 
  36. ↑ Yemen cuts diplomatic relations with Iran: spokesman - Xinhua | English.news.cn. web.archive.org [online]. 2015-10-04 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. 
  37. ↑ https://www.reuters.com/world/middle-east/saudi-arabia-kuwait-uae-reiterate-support-bahrains-fiscal-programme-2021-10-20/
  38. ↑ PUPKIN, Ethan. Now is the Time for Kuwait to Join the Growing Anti-Iran Coalition. JINSA [online]. 2020-10-21 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Bahrain Jails 169 For Founding 'Iran-Linked Terror Group'. Radio Free Europe / Radio Liberty [online]. 2019-04-17 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ HIBRAWI, Reema. Diplomatic relations between Morocco and Iran sour over Western Sahara dispute [online]. 2018-07-16 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ NATO Airlifts Libyans to Rebels, Russia Feeds Intel to Syrian Ruler. DEBKAfile [online]. 2011-12-22 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ How Belarus Supported Assad – While Helping the Pentagon Arm His Opponents. The Moscow Times [online]. 2024-12-13 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ https://www.reuters.com/article/us-lebanon-politics-saudi/saudi-arabia-says-lebanon-has-declared-war-on-it-idUSKBN1D62NQ
  44. ↑ HARVEY, Katherine. How Saudi Arabia Pushed Iraq Into the Arms of Iran. Lawfare. 2023-01-18. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. (anglicky) 
  45. ↑ https://www.reuters.com/article/us-iran-venezuela-idUSDAH23660020070702
  46. ↑ HOTHAM, Oliver. The September 14 drone attack on Saudi oil fields: North Korea's potential role. NK News - North Korea News [online]. 2019-09-30 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Former Revolutionary Guards minister: Gaddafi supplied Iran with missiles, asked to target Saudi Arabia. FRB-I [online]. [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ ERICKSON, Amanda. What’s behind the feud between Saudi Arabia and Iran? Power.. The Washington Post. 2017-12-20. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  49. ↑ The 'Cold War' between Iran and Saudi Arabia is heating up. Here are 5 things you should know about it.. The World from PRX [online]. 2017-11-12 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ MARCUS, Jonathan. Why Saudi Arabia and Iran are bitter rivals. BBC. 2017-11-18. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. (anglicky) 
  51. ↑ MOTAMEDI, Maziar. Iran, Saudi Arabia hold fifth round of talks in Baghdad. Al Jazeera [online]. 2019-09-16 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ HAFEZI, Parisa; ABDALLAH, Nayera; YAAKOUBI, Aziz El. Iran and Saudi Arabia agree to resume ties in talks brokered by China. Reuters. 2023-03-10. Dostupné online [cit. 2023-03-12]. (anglicky) 
  53. ↑ NISSENBAUM, Dion; SAID, Summer; FAUCON, Benoit. Iran Agrees to Stop Arming Houthis in Yemen as Part of Pact With Saudi Arabia. The Wall Street Journal. 2023-03-16. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-20. 
  54. ↑ Iran agrees to stop arming Houthis in Yemen as part of deal with Saudi Arabia – Wall Street Journal report. Arab News. 2023-03-16. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-17. 
  55. ↑ RAMAZANI, R. K. Security in the Persian Gulf | Foreign Affairs. www.foreignaffairs.com [online]. 1979-03-01 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Saudi-Iranian cold war: stirring up sectarian hostilities. web.archive.org [online]. 2019-06-30 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. 
  57. ↑ FAHIM, Kareem; KIRKPATRICK, David D. Saudi Arabia Seeks Union of Monarchies in Region. The New York Times. 2012-05-15. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  58. ↑ Turkey joins Sunni ‘anti-terrorist’ military coalition - World News. Hürriyet Daily News [online]. 2015-12-15 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ What do Russia and Iran think about Saudi Arabia’s coalition initiative?. euronews [online]. 2015-12-15 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Israel Is Strengthening Its Ties With The Gulf Monarchies. HuffPost [online]. 2016-09-12 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ BAZZI, Mohamad. The Growing U.S.-Iran Proxy Fight in Syria [online]. 2017-06-20 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ ROSS, Dennis. Trump Is on a Collision Course With Iran. POLITICO Magazine [online]. 2017-06-20 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ KHALILZAD, Zalmay. ‘We Misled You’: How the Saudis Are Coming Clean on Funding Terrorism. POLITICO Magazine [online]. 2016-09-14 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Saudi Crown Prince Mohammed bin Salman, power behind the throne. www.bbc.com. 2017-06-21. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. (anglicky) 
  65. ↑ PERPER, Rosie. Saudi Arabia is in nuclear talks with the US — and it could be a sign the country is trying to get even with rival Iran. Business Insider [online]. [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ HARRIS, Gardiner; EWING, Jack. U.S. to Restore Sanctions on Iran, Deepening Divide With Europe. The New York Times. 2018-08-06. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  67. ↑ https://www.reuters.com/article/us-usa-gulf-alliance/trump-seeks-to-revive-arab-nato-to-confront-iran-idUSKBN1KH2IK/
  68. ↑ DEWAN, Zachary Cohen,Hamdi Alkhshali,Kareem Khadder,Angela. US drone strike ordered by Trump kills top Iranian commander in Baghdad. CNN [online]. 2020-01-02 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ BACON, Tom Vanden Brook, Chris Woodyard and John. Iran plane crash: U.S., Canada say intel shows Ukraine jet downed by Iranian missile. USA TODAY [online]. [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ ‚Lidská chyba.‘ Íránská vláda přiznala sestřelení ukrajinského letadla se 176 lidmi na palubě. iROZHLAS [online]. 2020-01-11 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. 
  71. ↑ https://www.reuters.com/article/us-iraq-security-hezbollah-idUSKBN1ZB0LJ
  72. ↑ https://www.usnews.com/news/best-states/articles/2020-01-09/state-officials-address-heightened-iranian-cybersecurity-threats
  73. ↑ TOTTEN, Michael J. The New Arab–Israeli Alliance. World Affairs. 2016, roč. 179, čís. 2, s. 28–36. Dostupné online [cit. 2025-03-26]. ISSN 1940-1582. doi:10.1177/0043820016673779. (anglicky) 
  74. ↑ The solidifying Arab-Israeli Alliance | Global Risk Insights. web.archive.org [online]. 2022-06-24 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. 
  75. ↑ https://www.reuters.com/world/middle-east/iran-says-talks-with-regional-rival-saudi-arabia-resumed-baghdad-2022-04-23/
  76. ↑ Iran Hails Latest Talks With Saudi Arabia as 'Positive'. Voice of America [online]. 2022-04-25 [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ US ‘will not walk away’ from Middle East: Biden at Saudi summit. Al Jazeera [online]. [cit. 2025-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj