Zámeček (Šurany)

Zámeček je významná archeologická lokalita na Slovensku v Nitranském Hrádku, městské části Šuran. S rozlohou téměř 15 ha patří k největším a nejbohatším archeologickým nalezištím v střední Evropě. Pro množství nalezených vzácných nálezů se někdy označuje také jako Slovenská Trója. Archeologické naleziště je národní kulturní památkou a je zapsáno v ústředním seznamu památkového fondu pod číslem 266/2.[1]

Hlavní informační tabule

Poloha

Zámeček se nacházel na soutoku řek Nitra a Stará Nitra. Původně šlo o tellový útvar, který vyčníval 6 – 7 m nad okolní terén. V letech 1956 – 1959 Zámeček s výjimkou fragmentu západního valu padl za oběť regulačním pracím na toku řeky Nitra.

Historie

Během archeologických prací se podařilo doložit skoro souvislé osídlení od neolitu po středověk. Nejstarší osídlení patří lidu lengyelské kultury. Z tohoto období pochází i soška Hrádocké venuše. V pozdějším období byl Zámeček důležitým kultovním místem lidí badenské kultury. V krátkém období zde žili i příslušníci kultury Kosihy-Čaka.

Nejvýznamnějším obdobím osídlení bylo období v 16. století před Kristem, kdy zde sídlil lid maďarovské kultury.

Z období na přelomu letopočtu se našly pozůstatky keltského a dáckého původu.

Zámeček byl osídlen i v 9. století a v 11. a 12. století zde stávala malá osada.

V 17. století na Zámečku byla menší protiturecká pevnost, která dala lokalitě i název.

Archeologický výzkum

Pohled na vykopávky
  1. etapa 1923 : Zakladatel slovenské archeologie prof. Ján Eisner provedl první vykopávky na Zámečku.
  2. etapa 1948 – 1952 : Společný výzkum Státních archeologických ústavů v Praze a Nitře za účasti Antona Točíka a A. Knora.
  3. etapa 1957 – 1960 : preventivní výzkum AÚ SAV v Nitře pod vedením Antona Točíka.

V roce 1959 byl v západní části Zámečku objeven hrob bojovníka s mečem a keramickou nádobou uhnětenou v rukou s maximální vypouklostí v dolní třetině.

Hrádocká venuše

Podrobnější informace naleznete v článku Hrádocká venuše.
Socha Hrádocké venuše. Autor sochy: Jaroslav Gubric

Nejznámějším nálezem je tzv. "Slovenská Helena" - Hrádocká venuše. Jde o stylizovanou sošku bohyně plodnosti Magna Mater - Velké matky, která patří k nejznámějším archeologickým nálezům Slovenska. Zobrazení venuše se nacházelo i na dvoukorunové minci, platné v období 1993 – 2008. Uprostřed Nitranského Hrádku je vybudovaný malý parčík, ve kterém se nachází zvětšená kopie této sošky, kterou vytvořil v roce 1997 výtvarník Jaroslav Gubric.

Archeopark Nitriansky Hrádok - Slovenská Trója

V lokalitě Zámeček se buduje archeopark, ve kterém se zatím nachází 7 tabulí - jedna uvítací / informační a 6 naučných. Archeopark se začal budovat díky studentovi Šuranského gymnázia Eriku Klimentovi, který získal společně s OZ Šurianski jazdci grant od společnosti Orange Slovensko. Zatím je vybudována jen první etapa, v budoucnu se plánuje pokračovat ve výstavbě.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zámeček na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Pamiatkový objekt - podrobnosti [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • STOPY DÁVNEJ MINULOSTI - Vzostup a pád slovenskej Tróje (1/2) [online]. Dostupné online. 
  • STOPY DÁVNEJ MINULOSTI - Vzostup a pád slovenskej Tróje (2/2) [online]. Dostupné online. 
  • Nitranský Hrádok. In: Encyklopédia archeológie. [s.l.]: [s.n.] S. 614–616. 
  • Šurany - Ladislav Zrubec a Viliam Nemček (1968)
  • Oficiálne stránky mesta Šurany : Mesto Šurany : Kultúrne pamiatky [online]. [cit. 2021-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-12. 
  • Oficiálne stránky mesta Šurany : Mesto Šurany : História [online]. [cit. 2021-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-01. 
  • Na Slovensku pribudol nový archeopark [online]. [cit. 2021-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 

Zdroj