Zuzana Justmanová

Zuzana Justmanová
Rodné jméno Zuzana Pick
Narození 20. června 1931 (92 let)
Praha
Alma mater Kolumbijská univerzita
Vassar College
Povolání spisovatelka a filmová režisérka
Příbuzní Jiří Robert Pick (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zuzana Justmanová roz. Picková (* 20. června 1931 Praha, Československo) je československo-americká dokumentaristka, překladatelka a přeživší holocaust.

Život

Zuzana Picková byla druhým dítětem manželů Viktora a Marie Pickových. Měla staršího bratra Jiřího Roberta Picka (1925–1983), který byl spisovatelem. V roce 1943 byla rodina vězněna v terezínském ghettu, odkud byl otec deportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl zavražděn.

Zuzana, její bratr a matka Terezín přežili. Po osvobození se nejprve vrátili do Prahy, kde se bratr pokusil prosadil jako spisovatel, zatímco Zuzana a její matka emigrovaly po komunistickém puči v roce 1948 do Argentiny a v roce 1950 zBuenos Aires odcestovala do Spojených států kůvli studiu na Vassar College a na Columbia University v New Yorku, kde v roce 1981 získala doktorát ze slovanských jazyků. [1]

Byla vdaná se za spisovatele Davida Boroffa (1917–1965), se kterým měla dvě děti. Po manželově smrti se provdala za psychiatra Daniela Justmana. Pracovala jako překladatelka. V roce 1986 začala produkovat dokumentární filmy na téma nedávné evropské historie.

V roce 1987 vedla rozhovor s autorkou terezínského deníku Helgou Pollak-Kinskou pro svůj film Terezínský deník (Terezín Diary). V roce 1993 napsala a produkovala dokument Czech Women: Now We Are Free. Ve snímku Voices of the Children (1998) vyprávěla příběh tří přeživších holocaust z Terezína, jednou z nichž byla Pollak-Kinská. Film získal cenu Emmy v roce 1999 a ceny na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu, v Chicagské mezinárodní televizní soutěži a na Filmovém festivalu New Haven. [2]

Ve filmu A Trial in Prague (2000) Justmanová zpracovala téma procesu se Slánským v roce 1952 v komunistickém Československu, pro které se jí podařilo získat mimo jiné rozhovor s Hedou Margolius-Kovályovou, vdovou po Rudolfu Margoliovi a historikem Eduardem Goldstückerem. [3]

Hra jejího bratra Smolař ve žluté čepici z roku 1982 byla uvedena na New York International Fringe Festival v roce 2006 pod názvem The Unlucky Man in the Yellow Cap . [4]

Filmografie

  • s Danem Weissmanem: Terezín Diary. 1990
  • Czech Women: Now We Are Free. 1993
  • Voices of the Children. 1998
  • A Trial in Prague. 2000

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuzana Justman na německé Wikipedii.

  1. ↑ Changes in the word order and the case system of fifteen Czech speakers in the United States, Dissertation, Columbia University, 1981
  2. ↑ Vincent Canby: Review/Film; Remembering the Horrors of the Nazis' 'Model Camp' , New York Times, 16. August 1991
  3. ↑ A. O. Scott: Loyalty to Communism Rewarded by Execution, NYT, 14. September 2001
  4. ↑ The Unlucky Man in the Yellow Cap, website

Externí odkazy

Zdroj