Zoltán Kocsis

Zoltán Kocsis
Základní informace
Rodné jméno Kocsis Zoltán Ottó
Narození 30. května 1952
Budapešť
Úmrtí 6. listopadu 2016 (ve věku 64 let)
Budapešť
Místo pohřbení Hřbitov Farkasréti
Žánry klasická hudba
Povolání classical pianist, dirigent, hudební skladatel, hudební pedagog a klavírista
Nástroje klavír
Ocenění Cena Franze Liszta (1973)
Kossuthova cena (1978)
Zasloužilý umělec Maďarska (1984)
Cena pro vynikajícího umělce Maďarska (1990)
rytíř Řádu umění a literatury (2004)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Adrienne Hauser (od 1986)
Erika Tóth (1997–2016)
Děti Krisztián Kocsis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zoltán Kocsis (30. května 1952, Budapešť6. listopadu 2016, Budapešť) byl maďarský klavírista[1], skladatel a dirigent.

Životopis

Své hudební vzdělání započal již ve věku pěti let. Od roku 1963 studoval na konzervatoři Bély Bartóka, následně od roku 1968 studoval na hudební akademii Ference Liszta u Pála Kadosi a Ference Radose.

V roce 1970 zažil svůj první mezinárodní debut a v následujících 25 letech hrál s mnoha slavnými orchestry jako byly např. Chicago Symphony Orchestra, Sächsische Staatskapelle Dresden, San Francisco Symphony, New York Philharmonic Orchestra, Philharmonia či Wiener Philharmoniker.

V posledních letech často pracoval jako dirigent, a to zejména se souborem Budapest Festival Orchestra (Budapesti Fesztiválzenekar) a s Maďarskou národní filharmonií, kde byl v současné době hudebním ředitelem.

Nahrávky

Pro nahrávací společnost Philips nahrál v devadesátých letech 20. století kompletní klavírní dílo Bély Bartóka, vysoce ceněna byla nahrávka cyklu Mikrokosmos.

Ocenění

  • 1970 Beethovenova soutěž Maďarského rozhlasu,
  • 1972 druhá cena v soutěží Concertino Praga
  • 1973 cena Ference Liszta,
  • 1978 cena Lajose Kossutha.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zoltán Kocsis na německé Wikipedii.

  1. 88 notes pour piano solo, Jean-Pierre Thiollet, Neva Ed., 2015, p. 52. ISBN 978-2-3505-5192-0

Externí odkazy

Zdroj