Zirídovci الزيريون
|
Geografie
Vrcholný rozsah říše Zirídovců kolem roku 980
|
|
|
|
Obyvatelstvo
|
|
|
|
|
Státní útvar
|
|
|
|
|
|
|
Státní útvary a území
|
Předcházející
|
Následující
|
|
Zirídovci (arabsky الزيريون), resp. Banú Zirí (arabsky بنو زيري), byla muslimská berberská dynastie, která v době 10. až 12. století ovládala velké území severoafrického Maghrebu, tj. současného Alžírska, Ifríkíje (dnešní Tunisko), Libye a části Maroka. Zirídovci byly po nějaký čas (972–1048) vazaly Fátimovského chalífátu. Zakladatel dynastie Zirí íbn Manád byl fátimovský vojevůdce, který se později stal emírem neboli vládcem nad územím Magrebu pod Fátimovci. Poslední emír Abú al-Hasan válčil se sicilskými Normany a nucen kapitulovat během obléhání Mahdie roku 1148. Normané na dobytém území Ifríkíje vytvořili Africké království, které bylo panstvím Sicílie. Roku 1160 padlo při dobývání Almohady.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zirid dynasty na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Zdroj
Poslední aktualizace obsahu: 2024-03-27 10:07:05
Zdroj: Wikipedia (autoři článku Zirídovský emirát)
Licence textu: CC-BY-SA-3.0 Unported
Tento článek byl automaticky přejat z Wikipedie. Na obrázcích nebyly provedeny žádné změny. Obrázky se zobrazují ve zmenšené velikosti (jako miniatury). Kliknutím na obrázek získáte další informace o autorovi a licenci. Byly změněny prvky designu, odstraněny některé odkazy specifické pro Wikipedii (např. odkazy na Editaci a nebo na neexistující hesla) a provedena optimalizace pro rychlé načítání.