Zikmund Ignác z Thun-Hohensteinu
| Zikmund hrabě z Thun-Hohensteinu | |
|---|---|
 Hrabě Zikmund Thun-Hohenstein jako místodržitel v Salcburku (přibližně 1880)
| |
| Salcburský místodržitel | |
|
Ve funkci: 1872 – 7. září 1897 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Adolf z Auerspergu |
| Nástupce | Clement Saint-Julien |
| 5. moravský místodržitel | |
|
Ve funkci: 1870 – 1872 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | Adolf von Poche |
| Nástupce | Philipp Weber von Ebenhof |
| Zástupce nejvyššího maršálka Českého království | |
|
Ve funkci: 1870 – ? | |
| Panovník | František Josef I. |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
|
Ve funkci: 1867 – 1869 | |
| Panovník | František Josef I. |
| C. k. tajný rada | |
| Panovník | František Josef I. |
| C. k. komorník | |
| Panovník | František Josef I. |
| Narození |
11. června 1827 Klášterec nad Ohří  Rakouské císařství
|
| Úmrtí |
7. září 1897 (ve věku 70 let) Salcburk  Rakousko-Uhersko
|
| Místo pohřbení | Komunální hřbitov v Salcburku |
| Choť | (1855) Matylda Nosticová (1831–1910) |
| Rodiče | Josef Matyáš z Thun-Hohensteinu (1794–1868) Františka z Thun-Hohensteinu (1796–1883) |
| Děti |
Josef (1856–1932) Felix Leopold (1859–1941) |
| Příbuzní |
bratr: Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu (1817–1883) bratr: Quido z Thun-Hohensteinu (1823–1904) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | politik a úředník |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | Řád železné koruny 1. třídy (1870), Řád červené orlice, čestné občanství v Salcburku, Telči a Klášterci nad Ohří |
| Commons | Sigmund von Thun und Hohenstein |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zikmund Ignác Karel hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Sigmund/Siegmund Ignaz Karl Graf von und zu Thun-Hohenstein, 11. června 1827 Klášterec nad Ohří – 7. září 1897 Salcburk) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů, působil jako politik a státní úředník. Původně sloužil v armádě, po krátké epizodě na české politické scéně se stal státním úředníkem a zastával funkce místodržitele na Moravě (1870–1872) a v Salcburku (1872–1897).
Životopis
Narodil se jako čtvrtý syn českého vlastence a politika, hraběte Josefa Matyáše z Thun-Hohensteinu (1794–1868) z klášterecké rodové větve.
Původně sloužil v armádě, vyznamenal se během potlačení revoluce v Uhrách v roce 1849, do výslužby odešel v hodnosti majora. V letech 1867–1869 byl poslancem českého zemského sněmu za velkostatkářskou kurii a do roku 1870 zároveň zástupcem nejvyššího maršálka Českého království. V letech 1870–1872 byl místodržitelem na Moravě a poté až do smrti místodržitelem v Salcburku (1872–1897), kde zároveň zastával funkci zemského finančního ředitele. Byl též c. k. tajným radou a komořím, získal čestné občanství v Salcburku, Telči nebo v rodném Klášterci. Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny a také několika zahraničních vyznamenání.
V roce 1855 se na zámku v Měšicích oženil s hraběnkou Matyldou Nosticovou (1831–1910), dcerou Ervína z Nostic-Rienecku. Měli spolu tři syny, z nichž prostřední Ervín (1858–1870) zemřel v dětství. Nejstarší syn Josef (1856–1932) působil taktéž ve státních službách a byl zemským prezidentem ve Slezsku, nejmladší Felix Leopold (1859–1941) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála.
Zikmundův nejstarší bratr Josef Osvald (1817–1883) byl majitelem velkostatku Klášterec nad Ohří, v Klášterci byl také dlouholetým starostou. Další bratr Quido z Thun-Hohensteinu (1823–1904) byl významným rakouským diplomatem a později velkopřevorem Maltézského řádu v Čechách.
Odkazy
Literatura
- KURTANIČ, Josef A.: Thun-Hohenstein. Klášterecká větev; Klášterec nad Ohří, 2008; 73 s. ISBN 978-80-254-4262-3
- VYSKOČIL, Aleš: Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918; Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2011; s. 291–292 ISBN 978-80-7286-183-5
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zikmund Ignác z Thun-Hohensteinu na Wikimedia Commons
- Rodokmen klášterecké větve Thun-Hohensteinů dostupné online
