Zdeňka Stavinohová

Doc. PhDr. Zdeňka Stavinohová, CSc.
Narození 24. května 1914
Tišnov
Úmrtí 9. ledna 2008 (ve věku 93 let)
Brno
Alma mater Zkušební komise pro učitelství na středních školách Německé univerzity v Praze
Povolání romanistka a překladatelka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeňka Stavinohová (24. května 1914 Tišnov – 9. ledna 2008 Brno) byla česká romanistka, vysokoškolská pedagožka, autorka učebnic a překladatelka z francouzštiny, obecně známá zejména jako autorka českého překladu Malého prince a dalších textů Antoina de Saint-Exupéryho.

Život a dílo

Narodila se 24. května 1914 v Tišnově, ale dětství a mládí prožila ve Slavkově u Brna.[1] Po dvou maturitách: na gymnáziu v Bučovicích (1933) a na Státní pedagogické akademii v Brně (1934) studovala francouzštinu a němčinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.[2] Záhy se však zaměřila pouze na romanistiku. Ve druhé polovině 40. let studovala i na pařížské Sorbonně,[1] v 50. letech však již povolení k dalšímu zahraničnímu studiu nedostala.[3]

Zpočátku učila na středních školách, poté byla lektorkou francouzštiny.[1] V letech 1956–1963 působila na katedře jazyků v Brně, kde připravovala texty pro učebnice středních a vysokých škol.[3] V roce 1963 nastoupila jako pedagožka na svojí alma mater filozofické fakultě.[1] Během svého působení na katedře romanistiky získala titul PhDr. (1967), CSc. (1968) a počátkem roku 1975 byla habilitována docentkou pro francouzský jazyk.[2] Ve své vědecké práci se soustředila na románskou jazykovědu (například francouzské slovesné časy), didaktiku románských jazyků a překladatelství.[2][1] Pozornost vzbudil její referát o francouzské gramatice na mezinárodní konferenci v Lucernu roku 1978.[1] Publikovala ve vědeckých časopisech a sbornících, ale i v populárních periodicích a denním tisku.[1]

Překládala v poměrně širokém záběru francouzskou literaturu,[2] práce z oblasti výtvarného umění i beletrii, z níž vedle románů pro dospělé zpracovala i knihy pro děti a mládež.[1] Známá je však zejména jako překladatelka Malého prince a dalších děl Antoina de Saint-Exupéryho.[2] Její překlad Malého prince dosáhl velkého množství reedic a patří k nejprodávanějším titulům pro děti a mládež.[1] Z dalších autorových děl překládala Válečné zápisy (1994), Letec a živly (1998), Dopis rukojmímu (2000) či vzpomínky jeho matky Marie de Saint-Exupéry Já a můj syn (1995). S matkou se ostatně Stavinohová přátelila,[1] vedla s ní korespondenci až do její smrti v roce 1972[3] a napsala o ní biografickou publikaci Marie de Saint-Exupéry a její syn Antoine (2003).[1] V roce 1999 byl v Praze vydán výbor ze Stavinohové překladů Vzpomínka na Saint-Exupéryho a jeho matku.[2] Zásluhu měla i na překladu odborné literatury – esej Saint-Exupéry od Roye Julese (2001).[1]

Z dalších knih pro malé čtenáře a čtenářky přeložila např. od Charlese Vildraka Kozlíček Kaštánek (1964) nebo od Alaina a Gérarda Gréeových Tomíkovy objevy (1980) a Tomík objevuje přírodu (1983), podílela se i na překladu dětské „encyklopedie otázek a odpovědí“ Řekni proč (1987).[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m po. Vzpomínka na Zdeňku Stavinohovou. Slavkovský zpravodaj. Slavkov u Brna: BM typo, 2008-12-20, čís. 12, s. 13. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f Stavinohová Zdeňka [online]. Obec překladatelů [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Osobnosti Slavkova u Brna. Kapitola Doc. PhDr. Zdeňka Stavinohová, CSc.. Slavkov-Austerlitz [online]. Bedřich Maleček, 2021-05-11 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj