Zaharia Stancu

Zaharia Stancu
Narození 5. října 1902
Salcia
Úmrtí 5. prosince 1974 (ve věku 72 let)
Bukurešť
Místo pohřbení Cimitirul Șerban Vodă
Povolání romanopisec, básník, spisovatel, novinář a filozof
Alma mater Literární fakulta Bukurešťské univerzity
Ocenění Herderova cena (1971)
Řád vítězství socialismu
Politická příslušnost Rumunská dělnická strana
Komunistická strana Rumunska
Děti Horia Stancu
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaharia Stancu (5. října 1902 Salcia – 5. prosince 1974 Bukurešť) byl rumunský spisovatel a publicista.

Narodil se v chudé vesnické rodině v oblasti Teleorman, od dětství fyzicky pracoval. Pak vystudoval literaturu a filosofii na Bukurešťské univerzitě, byl úředníkem a redaktorem. Publikoval v časopisech Gândirea, Azi a Lumea Românească. V roce 1927 mu vyšla první sbírka básní, za kterou dostal cenu Společnosti rumunských spisovatelů. Významná byla antologie moderní rumunské poezie, kterou sestavil v roce 1934. Zastával levicové a prosovětské názory, za druhé světové války byl vězněn v táboře v Târgu Jiu.[1]

Po válce vstoupil do Komunistické strany Rumunska, stal se ředitelem Národního divadla v Bukurešti a členem Rumunské akademie. V roce 1948 vydal svůj nejznámější román Bosý (Desculț), odehrávající se za rolnického povstání v roce 1907. Kniha byla označena za vzorové dílo socialistického realismu, v komunistickém Rumunsku se stala povinnou četbou a byla přeložena do čtyřiadvaceti jazyků.[2] Úspěšný byl také román vycházející z autorových vzpomínek na první světovou válku Hra se smrtí, který v roce 1976 zfilmoval Andrei Blaier.

V roce 1950 se Stancu dostal do rozepří s Nicolae Ceaușescem, byl obviněn ze spolupráce s královskou policií a vyloučen ze strany.[3] V roce 1964 byl přijat zpět a stal se poslancem Velkého národního shromáždění a předsedou Svazu rumunských spisovatelů.[4] V roce 1971 mu byla udělena Herderova cena.

Po roce 1989 byl Stancu často odsuzován jako představitel komunistické propagandy, nová generace kritiků však uznává literární hodnotu jeho tvorby, především poezie z předválečného období.[5]

Jeho syn Horia Stancu byl také spisovatelem.

Dílo

  • Bosý
  • Cikánský tábor
  • Milostné léto
  • Hra se smrtí
  • Květy země
  • Costandina
  • Jak jsem tě miloval
  • Šílený les

Odkazy

Reference

  1. ↑ Uniunea Ziariștilor Profesioniști din România Dostupné online
  2. ↑ Jurnalul Dostupné online
  3. ↑ Printre cărţi Dostupné online
  4. ↑ Romania Mama Dostupné online
  5. ↑ România literară Dostupné online

Externí odkazy

Zdroj